Riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze mezi lety 2010 až 2019 téměř dvakrát vyšší než v předchozích třech desetiletích. Zatímco dříve bylo evidováno v průměru padesát úmrtí kvůli horku za rok, v uplynulé dekádě tento počet stoupl na devadesát. Vyplývá to z výzkumu vědců z Akademie věd ČR (AV) a České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Výsledky vyšly v odborném časopise Urban Climate.
V Praze se v uplynulé dekádě zdvojnásobil počet lidí, kteří umírají kvůli horku
Vlny horka podle vědců představují nejrizikovější atmosférické jevy v Evropě z hlediska počtu zemřelých. Jejich dopady jsou nejcitelnější ve městech s hustou zástavbou a malým podílem zeleně.
Vědci porovnávali v nové studii průměrné denní teploty naměřené na stanici Praha-Ruzyně mezi květnem a zářím v jednotlivých dekádách, konkrétně od roku 1982 do roku 2019, a jejich vliv na úmrtnost v Praze.
„Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry Akademe věd. „Zatímco průměrná letní teplota v 80. letech dosahovala 15,3 stupně Celsia, v letech 2010 až 2019 to bylo 16,9 stupně Celsia a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než 20 stupňů Celsia,“ upřesnil vědec.
Pražané umírají kvůli horku stále častěji
Dopad horkého počasí na úmrtí se pak výrazně projevil. Zatímco za prvních 28 let zaznamenal tým v průměru padesát úmrtí za rok spojených s horkem, v poslední zkoumané dekádě to bylo už devadesát takových úmrtí ročně.
„V relativních počtech to představuje nárůst podílu úmrtí v souvislosti s horkem z jednoho procenta na téměř dvě procenta všech úmrtí ve sledovaném období,“ dodal Urban. Rekordní počet úmrtí souvisejících s horkem byl pak zaznamenán v roce 2015, a to 250, což činilo více než pět procent všech úmrtí mezi květnem a zářím.
Počet horkých dní v Praze
Řešení existují
Urban upozornil na nutnost adaptace měst na teplejší období v důsledku změny klimatu. „Pro období extrémně vysokých teplot by měl být nastaven systém včasného varování pro obyvatelstvo, který koordinuje jednotlivé složky integrovaného záchranného systému podobně jako při výskytu povodní,“ uvedl vědec.
„V zemích jižní a západní Evropy, kde byly podobné systémy spuštěny po horkém létě 2003, vidíme, že to opravdu funguje,“ doplnil Urban.
Expert zdůraznil, že je také důležité více vysazovat zeleň a budovat vodní prvky ve městech. „Zase se můžeme inspirovat těmi městy, která už dnes zažívají běžně horka,“ dodal vědec. Některá podle něj využívají umělé i přírodní prvky stínící ulice nebo centra pro lidi, kteří v největším horku nemohou zajít domů. Urban doplnil, že kromě nedostatku zeleně bývá přitěžujícím faktorem ve městech i znečištěné ovzduší, které zhoršuje efekt horka na úmrtnost i zdraví obyvatel.