Změna klimatu strana 5 z 5

Zvířata reagují na změny klimatu velmi pomalu a jejich reakce nejsou dostatečné. Vyplývá to z výzkumu týmu 64 vědců, který vyhodnotil reakce živočichů na měnící se klima pomocí analýzy více než 10 tisíc odborných studií. Vědci, mezi nimiž je i zástupce olomoucké přírodovědecké fakulty, v této souvislosti varují, že klimatické změny mohou v budoucnu ohrozit živočišné druhy a některé mohou i vyhynout.

Ledovec Okjokull (zkráceně Ok) byl prvním na Islandu, který kvůli vydatnému tání v roce 2014 úplně zmizel. Vědci teď na něj umístí památník s plaketou. Na ní bude text adresovaný dalším generacím: „Ok je prvním islandským ledovcem, který přišel o status ledovce. V dalších dvou stech letech čekáme, že všechny ledovce potká stejný osud. Tento pomník připomíná, že víme, co se děje a co je třeba udělat. Jen vy víte, jestli jsme to udělali.“ Odkazuje na globální změnu klimatu způsobenou vypouštěním skleníkových plynů.

Němečtí lesníci a vědci varují, že země by mohla přijít o velkou část lesů. Od loňska zemřel asi milion stromů, a pokud bude sucho pokračovat, nové porosty se neuchytí. Podobná situace je i ve Francii, kde masivně řádí kůrovec. Některé dříví už je kvůli tomu prakticky bezcenné.

Benešov má problém s nedostatkem vody v místních částech. Obyvatelé některých osad by uvítali připojení k vodovodu, ne všude je to ale možné. Nové vrty radnice neplánuje, protože vodu z místních zdrojů by bylo nutné nákladně upravovat, řekl místostarosta Roman Tichovský (ODS).

Pokud státy jako Velká Británie nebudou rychleji pracovat na snížení emisí skleníkových plynů, čeká je destabilizace ekonomiky a nepokoje ve společnosti. Se zásadním varováním ohledně klimatu přišel před britské poslance přírodovědec David Attenborough. Podle něj pozitivnímu postupu v boji se změnami brání i lidé, kteří globální oteplování popírají.

Vegetační období v Česku se kvůli postupnému růstu průměrné roční teploty v příštích 30 letech podle vědců prodlouží až o měsíc. Dřívější nástup jara zároveň výrazně zvýší riziko letního sucha i poškození úrody jarními mrazíky. Na konferenci o klimatické změně a možnostech vlivu komunální politiky to tento týden v Olomouci řekl Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně. Podle něj budou také přibývat období sucha, extrémní výkyvy počasí i tropické dny.

Lidovci chtějí ústavně chránit půdu a vodu. Hodlají tak reagovat na opakující se sucho, které trápí zejména české zemědělce. Návrh konstituční změny podají do jednoho měsíce. Na úterní tiskové konferenci po jednání celostátního výboru KDU-ČSL to řekl místopředseda strany Petr Hladík.

V sobotu slaví Afrika svůj den. Připomíná si osvobození od koloniální moci a založení Africké unie. Hlavní témata debat o kontinentu se od té doby posunula a nyní jim dominuje ochrana životního prostředí. Bez ní se totiž stále rychle rostoucí populace neuživí. Závisí na ní i celý svět. Africký tropický prales patří mezi největší plíce planety a je domovem tisíců druhů, které by bez něj jednou provždy vyhynuly. O záchranu pralesa se pokouší čím dál víc lidí, mezi nimi i Češi.

Stále více vědeckých projektů zkoumá, jak udržet oxid uhličitý, aby neunikal do atmosféry, kde prohlubuje ničivou klimatickou změnu. Jeden z těch nejnadějnějších probíhá na Papui-Nové Guineji.

Oceány jsou v současnosti bouřlivější než v 90. letech 20. století. Zjistil to tým australských vědců, který zkoumal satelitní záznamy za více než třicet let. Příčinou je zřejmě měnící se klima. Společně s jejich výzkumem postupuje i rozvoj technologií na přeměnu energie oceánů v elektřinu.

Ve střední Evropě zažíváme zvláštní období. Máme za sebou několik suchých epizod, což dříve nebývalo, řekl v rozhovoru pro web ČT24.cz bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a profesor Mendelovy univerzity v Brně. Upozornil, že změna klimatu se nejvíc projevuje v oblasti, která leží na rozhraní mezi maritimním (mořským) a kontinentálním klimatem, a současně mezi vysychajícím jihem a na srážky bohatším severem Evropy.

Evropská unie se chce při budování svých vztahů s Čínou soustředit na dosažení vyrovnaných vztahů, které zajistí spravedlivou obchodní soutěž a rovný přístup na trh. Po závěru summitu EU v Bruselu to řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se podle něj také shodli na potřebě rychlého a účinného řešení problematiky klimatických změn.

Celkové emise oxidu uhličitého se během pouhých pěti generací můžou dostat na úroveň posledního velkého oteplení z doby před 56 miliony lety. Popsali to vědci v nové rozsáhlé studii. Během tohoto oteplení se teplota planety v průběhu pouhých 10 tisíc let zvýšila přibližně o pět až osm stupňů Celsia, což odpovídá těm nejhorším scénářům globálního oteplování.

Ruské úřady vyhlásily nouzový stav na souostroví Nová země v Severním ledovém oceánu kvůli velkému množství ledních medvědů, kteří se objevili v obydlených oblastech. Zvířatům se už několikrát podařilo dostat do obytných i veřejných budov a došlo také k několika útokům, píše server BBC News.

Rostoucí teploty změní barvy světových oceánů. Upozornil na to nový výzkum, jehož výsledky tento týden zveřejnil odborný časopis Nature Communications. Podle vědců změna klimatu bude mít dopady na množství malých organismů, které ve vodě žijí a absorbují a odrážejí světlo.

Postupujeme sice správným směrem, ale pomalu, hodnotí snahu mezinárodního společenství bojovat proti změně klimatu vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský, který byl v úterý hostem pořadu Interview ČT24. Problém je v tom, že čas, který lidstvu na vyřešení tohoto problému zbývá, je velmi krátký, domnívá se. Změna klimatu je přitom podle Rovenského po případné jaderné válce pro lidstvo druhou největší hrozbou.

Soudní síň se stává čím dál tím častěji bojištěm aktivistů z různých koutů světa. Snaží se přimět lidstvo k tomu, aby zintenzivnilo své úsilí v boji proti změnám klimatu. Žalobu podávají zejména na národní vlády a nadnárodní těžařské společnosti, které podle jejich mínění nedělají dostatek pro to, aby zpomalily globální oteplování.

Vyrovnat se s dopady změny klimatu pomáhají Česku různá adaptační opatření. Jedná se o konkrétní aktivity napříč sektory – od šlechtění nových suchovzdorných odrůd v zemědělství, přes protierozní pozemkové úpravy až po zadržování vody v tuzemské krajině.

Světová konference o klimatu COP24 v polských Katovicích ukázala, že boj proti oteplování planety zůstává namáhavý. Účastnické státy se po dvoutýdenních urputných jednáních sice v sobotu večer shodly na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015, výsledkem ale nejsou všichni nadšeni, napsala agentura DPA. „Některé klíčové otázky byly při rokování ignorovány nebo bylo jejich řešení odsunuto na příští rok,“ upozornil britský list The Guardian.

Jedním z projevů probíhající změny klimatu je po celém světě tání ledovců. V Asii například tento jev ohrožuje vodní zdroje pro stamiliony lidí. Podle studie univerzity v nizozemském Utrechtu mohou tamní ledovce do konce století ztratit až třetinu svého objemu, pokud se dramatické tempo oteplování naší planety nezastaví.

Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres při pondělním oficiálním zahájení světové konference o klimatu důrazně vyzval představitele téměř 200 účastnických států k aktivnějšímu boji proti globálnímu oteplování. Změny klimatu jsou pro mnoho lidí, oblastí a států po celém světě už v současnosti „otázkou života a smrti“, prohlásil. Konference se koná do 14. prosince v polských Katovicích. Jejím hlavním cílem je přijetí pravidel, která by umožnila úplné splnění bodů pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Změna klimatu může mít negativní dopady také na míru kriminality. Na tento trend poukázala nová studie, kterou zveřejnil časopis GeoHealth. Teplejší počasí v zimních měsících podle jejích autorů zvyšuje riziko výskytu násilných trestných činů.

Vlny veder můžou broukům poškozovat spermie a být tak jednou z příčin vymírání druhů.  Pokud jsou brouci vystavení extrémním teplotám opakovaně, může jim hrozit i neplodnost. Se zjištěním přišla nová studie týmu vědců z Univerzity ve východní Anglii, kterou publikoval časopis Nature Communications.

Nový cyklus České televize „Klima mění Česko“ se snaží ukázat, že klimatická změna nepředstavuje pouze hrozbu, ale je i velkou příležitostí, jak zlepšit různé oblasti lidského života. Pozitivní příklady ochrany klimatu obsahuje každý ze čtyř dílů série. První díl sledujte dnes od 17:00 na ČT2. Bonusové materiály z průběhu natáčení v podobě rozhovorů s tuzemskými experty na změnu klimatu nabídne web ČT24.