Změna klimatu strana 5 z 5

Rostoucí teploty změní barvy světových oceánů. Upozornil na to nový výzkum, jehož výsledky tento týden zveřejnil odborný časopis Nature Communications. Podle vědců změna klimatu bude mít dopady na množství malých organismů, které ve vodě žijí a absorbují a odrážejí světlo.

Postupujeme sice správným směrem, ale pomalu, hodnotí snahu mezinárodního společenství bojovat proti změně klimatu vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský, který byl v úterý hostem pořadu Interview ČT24. Problém je v tom, že čas, který lidstvu na vyřešení tohoto problému zbývá, je velmi krátký, domnívá se. Změna klimatu je přitom podle Rovenského po případné jaderné válce pro lidstvo druhou největší hrozbou.

Soudní síň se stává čím dál tím častěji bojištěm aktivistů z různých koutů světa. Snaží se přimět lidstvo k tomu, aby zintenzivnilo své úsilí v boji proti změnám klimatu. Žalobu podávají zejména na národní vlády a nadnárodní těžařské společnosti, které podle jejich mínění nedělají dostatek pro to, aby zpomalily globální oteplování.

Vyrovnat se s dopady změny klimatu pomáhají Česku různá adaptační opatření. Jedná se o konkrétní aktivity napříč sektory – od šlechtění nových suchovzdorných odrůd v zemědělství, přes protierozní pozemkové úpravy až po zadržování vody v tuzemské krajině.

Světová konference o klimatu COP24 v polských Katovicích ukázala, že boj proti oteplování planety zůstává namáhavý. Účastnické státy se po dvoutýdenních urputných jednáních sice v sobotu večer shodly na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015, výsledkem ale nejsou všichni nadšeni, napsala agentura DPA. „Některé klíčové otázky byly při rokování ignorovány nebo bylo jejich řešení odsunuto na příští rok,“ upozornil britský list The Guardian.

Jedním z projevů probíhající změny klimatu je po celém světě tání ledovců. V Asii například tento jev ohrožuje vodní zdroje pro stamiliony lidí. Podle studie univerzity v nizozemském Utrechtu mohou tamní ledovce do konce století ztratit až třetinu svého objemu, pokud se dramatické tempo oteplování naší planety nezastaví.

Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres při pondělním oficiálním zahájení světové konference o klimatu důrazně vyzval představitele téměř 200 účastnických států k aktivnějšímu boji proti globálnímu oteplování. Změny klimatu jsou pro mnoho lidí, oblastí a států po celém světě už v současnosti „otázkou života a smrti“, prohlásil. Konference se koná do 14. prosince v polských Katovicích. Jejím hlavním cílem je přijetí pravidel, která by umožnila úplné splnění bodů pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Změna klimatu může mít negativní dopady také na míru kriminality. Na tento trend poukázala nová studie, kterou zveřejnil časopis GeoHealth. Teplejší počasí v zimních měsících podle jejích autorů zvyšuje riziko výskytu násilných trestných činů.

Vlny veder můžou broukům poškozovat spermie a být tak jednou z příčin vymírání druhů.  Pokud jsou brouci vystavení extrémním teplotám opakovaně, může jim hrozit i neplodnost. Se zjištěním přišla nová studie týmu vědců z Univerzity ve východní Anglii, kterou publikoval časopis Nature Communications.

Nový cyklus České televize „Klima mění Česko“ se snaží ukázat, že klimatická změna nepředstavuje pouze hrozbu, ale je i velkou příležitostí, jak zlepšit různé oblasti lidského života. Pozitivní příklady ochrany klimatu obsahuje každý ze čtyř dílů série. První díl sledujte dnes od 17:00 na ČT2. Bonusové materiály z průběhu natáčení v podobě rozhovorů s tuzemskými experty na změnu klimatu nabídne web ČT24.

Stejně jako čokoláda, káva a víno se pivo může v budoucnu stát obětí klimatických změn; ty povedou až ke dvojnásobnému zvýšení jeho průměrné ceny. Uvádí to mezinárodní skupina vědců ve zprávě, kterou dnes otiskl odborný časopis Nature Plants. Příčinou budoucího zdražování má být podle vědců ječmen strádající vlivem vysokých teplot a sucha.

Dosažení pařížského klimatického cíle udržet do konce století zvýšení průměrné globální teploty na 1,5 stupně Celsia nemá mnoho nadějí na úspěch. Řekl to generální ředitel Světové meteorologické organizace (WMO) Petteri Taalas. Podle něj jsou nutná ambicióznější opatření, než jaká předpokládá pařížská dohoda z roku 2015.

Letošní srpen v Česku byl s průměrnou teplotou 20,6 stupně Celsia třetí nejteplejší od roku 1961, kdy meteorologové začali měsíční průměry sledovat. Oproti dlouhodobému normálu pro osmý kalendářní měsíc byl letošní srpen teplejší o 3,3 stupně. Předběžný údaj zveřejnil Český hydrometeorologický ústav.

Sever Číny může do budoucna ohrožovat nedostatek vody způsobený klesající hladinou spodních vod a průmyslovým znečištěním. Oblast, která čítá i metropoli Peking, přitom patří k nejhustěji obydleným částem planety. Vědci varují, že bez nových opatření se v řádu dekád stanou z desítek milionů Číňanů ekologičtí uprchlíci.

Vysoké teploty nad 35 °C i přes letošní velkou sklizeň ovocným stromům podle docenta Josefa Suse z České zemědělské univerzity v Praze škodí. Nahrávají také novým škůdcům, kteří se dříve v Česku nevyskytovali, například tmavce švestkové, vrtuli rakytníkové nebo octomilce japonské. Díky vyššímu teplotnímu průměru se však daří také asijským druhům ovocných stromů, například hrušni písečné. Pěstování středomořských stromů, jako jsou olivovníky, je však podle Suse zatím na českém území předčasné.

Čína vypouští nejvíc skleníkových plynů na světě. Podle nové studie amerických expertů by to mohlo mít dramatické následky na její populaci: do padesáti let v Číně mohou vzniknout oblasti, kde nemůže lidský organismus přežít.

Ačkoliv Česko toto léto zatím nečelilo vlně extrémních veder, na mnoha místech severní polokoule je opak pravdou. Teplotní rekordy padaly v uplynulých týdnech v Japonsku, Kanadě, ve Skandinávii či na severu Afriky. Dlouhotrvající horka si vyžádala již stovky obětí, další tisíce musely vyhledat lékařské ošetření. Odborníci zdůrazňují, že významným katalyzátorem těchto extrémních výkyvů je probíhající klimatická změna.

Počet lidí trpících hladem loni činil 815 milionů, což je 11 procent světové populace. Číslo vzrostlo poprvé za více než deset let, upozorňuje agentura Reuters. Na vině jsou války, ale i změna klimatu či špatná ekonomická situace, uvádí OSN.

Suchem je ve střední Evropě nejvíce postižená jižní Morava. Řekl to premiér Bohuslav Sobotka s tím, že nedostatek vláhy už nyní reálně ohrožuje výnosy z úrody. Pět zemědělských podniků silně ohrožených klimatickými změnami a suchem by mohlo ještě letos získat peníze od ministerstva zemědělství na adaptační opatření, která povedou k udržitelnému hospodaření v budoucnu.

Změna klimatu bude mít výrazný dopad na celé lesní hospodaření. Nejhorší budou důsledky pro jehličnaté lesy, které dominují střední Evropě.

Češi jsou skeptičtí ke snížení emisí, ale současně jsou ochotní platit. A věří v to, že příčinou změn klimatu je lidská činnost.

Písečná bouře, která zasáhla v srpnu 2015 Blízký východ, patřila k těm nejničivějším v této oblasti. Lavina prachu a písku byl tak silná, že ukryla celou oblast i před satelity. Způsobila několik úmrtí, tisícovky případů respiračních problémů a zranění. Několik dní nemohla vzlétnout letadla, pro jistotu byly uzavřené i přístavy.

V oblastech, kde města stojí na permafrostu, by se mohla do roku 2050 snížit únosnost základové půdy o 75–95 procent. To by podle vědecké zprávy mohlo znamenat ohrožení velkého množství staveb.

Výjimečné záběry života, který se nachází pod Antarktidou, pořídil dálkově ovládaný robot australských výzkumníků.