Extrémní mrazy v Texasu by mohly být důsledkem rychlého oteplování Arktidy, domnívají se vědci

Mrazy, s nimiž se v těchto dnech potýkají Spojené státy i jižní části Evropy, mohou být jedním z projevů klimatické změny. Někteří vědci se totiž domnívají, že je způsobilo rychlé oteplování Arktidy.

Mrazivé počasí vyvolané přílivem arktického vzduchu zasáhlo téměř celé americké území. V řadě států působí komplikace v dopravě či energetice a vyžádalo si již desítky lidských obětí. Nejkritičtější je situace v Texasu.  

Podle Judaha Cohena z Atmospheric and Environmental Research jsou současné podmínky historické. „Nemůžeme ale mávnout rukou a dělat, že se jedná o zcela přirozený vývoj. Neděje se to navzdory změně klimatu, děje se tak částečně kvůli ní,“ uvedl podle serveru The Guardian.

Oteplování Arktidy jako možná příčina

Cohen a někteří další odborníci spojují extrémní mrazy s rychlým oteplováním Arktidy. To probíhá asi dvojnásobně rychleji, než je celosvětový průměr a narušuje to dlouho stabilní klimatické systémy. Konkrétně tento jev může přispět k tomu, že se chladný vzduch vytlačí od severního pólu mnohem dále na jih, až k americko-mexické hranici.

Nahrávám video

Nezvykle silnou zimu letos zažívají i některé oblasti jižní Evropy – například Řecko zasypal největší příval sněhu za posledních dvanáct let a teploty spadly až na minus dvacet stupňů Celisa. Španělsko zase na začátku roku zasáhla sněhová bouře Filomena. 

Cohen se v loňském roce podílel na studii, která v období deseti let do roku 2018 zaznamenala velký nárůst zimních bouří na severovýchodě Spojených států. To vědci spojují právě se zmiňovaným vývojem v arktické oblasti.

Studený vzduch se totiž obvykle soustřeďuje kolem severního pólu v polárním víru. Jedná se o oblast s nízkým tlakem, který v zimě cirkuluje v těsné formaci ve stratosféře. Vír každoročně zeslabuje a zesiluje. Někteří odborníci tak konkrétně předpokládají, že oteplování Arktidy vede k posunu tryskového proudění. 

„Energie unikající z tryskového proudění naráží do polárního víru, takže se začne kývat a pohybovat,“ vysvětlil Cohen. „Kam jde polární vítr, tam míří i studený vzduch,“ dodal. Právě tento jev podle vědců napomohl v posledním měsíci ke sněhovým vánicím v Evropě a poklesu teplot v částech USA, pro které jsou typické mírnější zimy. 

„Řekla bych, že tato zima je v souladu s výzkumem, který spojuje dění v Arktidě s extrémními povětrnostními podmínkami ve středních zeměpisných šířkách,“ domnívá se Jennifer Francisová z Woodwell Climate Research Center.

„Polární vír se může prodloužit, protáhnout do různých tvarů, nebo se dokonce rozdělit. Letos jsme zaznamenali opravdu velké narušení,“ dodala.

Mezi vědci ale v současnosti ohledně této hypotézy nepanuje shoda. Francisová toto téma nazývá „aktivní oblastí výzkumu“. Složitá souhra klimatických podmínek podle ní vyžaduje další bádání. „Stále se toho musíme hodně učit,“ řekla Francisová. „Myslím, že tento rok budou vědci ještě dlouho studovat,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 5 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 7 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...