Extrémní mrazy v Texasu by mohly být důsledkem rychlého oteplování Arktidy, domnívají se vědci

Mrazy, s nimiž se v těchto dnech potýkají Spojené státy i jižní části Evropy, mohou být jedním z projevů klimatické změny. Někteří vědci se totiž domnívají, že je způsobilo rychlé oteplování Arktidy.

Mrazivé počasí vyvolané přílivem arktického vzduchu zasáhlo téměř celé americké území. V řadě států působí komplikace v dopravě či energetice a vyžádalo si již desítky lidských obětí. Nejkritičtější je situace v Texasu.  

Podle Judaha Cohena z Atmospheric and Environmental Research jsou současné podmínky historické. „Nemůžeme ale mávnout rukou a dělat, že se jedná o zcela přirozený vývoj. Neděje se to navzdory změně klimatu, děje se tak částečně kvůli ní,“ uvedl podle serveru The Guardian.

Oteplování Arktidy jako možná příčina

Cohen a někteří další odborníci spojují extrémní mrazy s rychlým oteplováním Arktidy. To probíhá asi dvojnásobně rychleji, než je celosvětový průměr a narušuje to dlouho stabilní klimatické systémy. Konkrétně tento jev může přispět k tomu, že se chladný vzduch vytlačí od severního pólu mnohem dále na jih, až k americko-mexické hranici.

Nahrávám video

Nezvykle silnou zimu letos zažívají i některé oblasti jižní Evropy – například Řecko zasypal největší příval sněhu za posledních dvanáct let a teploty spadly až na minus dvacet stupňů Celisa. Španělsko zase na začátku roku zasáhla sněhová bouře Filomena. 

Cohen se v loňském roce podílel na studii, která v období deseti let do roku 2018 zaznamenala velký nárůst zimních bouří na severovýchodě Spojených států. To vědci spojují právě se zmiňovaným vývojem v arktické oblasti.

Studený vzduch se totiž obvykle soustřeďuje kolem severního pólu v polárním víru. Jedná se o oblast s nízkým tlakem, který v zimě cirkuluje v těsné formaci ve stratosféře. Vír každoročně zeslabuje a zesiluje. Někteří odborníci tak konkrétně předpokládají, že oteplování Arktidy vede k posunu tryskového proudění. 

„Energie unikající z tryskového proudění naráží do polárního víru, takže se začne kývat a pohybovat,“ vysvětlil Cohen. „Kam jde polární vítr, tam míří i studený vzduch,“ dodal. Právě tento jev podle vědců napomohl v posledním měsíci ke sněhovým vánicím v Evropě a poklesu teplot v částech USA, pro které jsou typické mírnější zimy. 

„Řekla bych, že tato zima je v souladu s výzkumem, který spojuje dění v Arktidě s extrémními povětrnostními podmínkami ve středních zeměpisných šířkách,“ domnívá se Jennifer Francisová z Woodwell Climate Research Center.

„Polární vír se může prodloužit, protáhnout do různých tvarů, nebo se dokonce rozdělit. Letos jsme zaznamenali opravdu velké narušení,“ dodala.

Mezi vědci ale v současnosti ohledně této hypotézy nepanuje shoda. Francisová toto téma nazývá „aktivní oblastí výzkumu“. Složitá souhra klimatických podmínek podle ní vyžaduje další bádání. „Stále se toho musíme hodně učit,“ řekla Francisová. „Myslím, že tento rok budou vědci ještě dlouho studovat,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...