Mrazy, s nimiž se v těchto dnech potýkají Spojené státy i jižní části Evropy, mohou být jedním z projevů klimatické změny. Někteří vědci se totiž domnívají, že je způsobilo rychlé oteplování Arktidy.
Extrémní mrazy v Texasu by mohly být důsledkem rychlého oteplování Arktidy, domnívají se vědci
Mrazivé počasí vyvolané přílivem arktického vzduchu zasáhlo téměř celé americké území. V řadě států působí komplikace v dopravě či energetice a vyžádalo si již desítky lidských obětí. Nejkritičtější je situace v Texasu.
Podle Judaha Cohena z Atmospheric and Environmental Research jsou současné podmínky historické. „Nemůžeme ale mávnout rukou a dělat, že se jedná o zcela přirozený vývoj. Neděje se to navzdory změně klimatu, děje se tak částečně kvůli ní,“ uvedl podle serveru The Guardian.
GALERIE
Město Chicago ve státě Illinois
Oteplování Arktidy jako možná příčina
Cohen a někteří další odborníci spojují extrémní mrazy s rychlým oteplováním Arktidy. To probíhá asi dvojnásobně rychleji, než je celosvětový průměr a narušuje to dlouho stabilní klimatické systémy. Konkrétně tento jev může přispět k tomu, že se chladný vzduch vytlačí od severního pólu mnohem dále na jih, až k americko-mexické hranici.
Události: Jih Spojených států zasáhly mrazy a vichřice (zdroj: ČT24)
Nezvykle silnou zimu letos zažívají i některé oblasti jižní Evropy – například Řecko zasypal největší příval sněhu za posledních dvanáct let a teploty spadly až na minus dvacet stupňů Celisa. Španělsko zase na začátku roku zasáhla sněhová bouře Filomena.
Cohen se v loňském roce podílel na studii, která v období deseti let do roku 2018 zaznamenala velký nárůst zimních bouří na severovýchodě Spojených států. To vědci spojují právě se zmiňovaným vývojem v arktické oblasti.
Studený vzduch se totiž obvykle soustřeďuje kolem severního pólu v polárním víru. Jedná se o oblast s nízkým tlakem, který v zimě cirkuluje v těsné formaci ve stratosféře. Vír každoročně zeslabuje a zesiluje. Někteří odborníci tak konkrétně předpokládají, že oteplování Arktidy vede k posunu tryskového proudění.
„Energie unikající z tryskového proudění naráží do polárního víru, takže se začne kývat a pohybovat,“ vysvětlil Cohen. „Kam jde polární vítr, tam míří i studený vzduch,“ dodal. Právě tento jev podle vědců napomohl v posledním měsíci ke sněhovým vánicím v Evropě a poklesu teplot v částech USA, pro které jsou typické mírnější zimy.
„Řekla bych, že tato zima je v souladu s výzkumem, který spojuje dění v Arktidě s extrémními povětrnostními podmínkami ve středních zeměpisných šířkách,“ domnívá se Jennifer Francisová z Woodwell Climate Research Center.
„Polární vír se může prodloužit, protáhnout do různých tvarů, nebo se dokonce rozdělit. Letos jsme zaznamenali opravdu velké narušení,“ dodala.
Mezi vědci ale v současnosti ohledně této hypotézy nepanuje shoda. Francisová toto téma nazývá „aktivní oblastí výzkumu“. Složitá souhra klimatických podmínek podle ní vyžaduje další bádání. „Stále se toho musíme hodně učit,“ řekla Francisová. „Myslím, že tento rok budou vědci ještě dlouho studovat,“ uzavřela.