V průběhu 21. století způsobí zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře vzrůst hladin tohoto plynu jak v ulicích měst, tak i ve vnitřních prostorách. Podle nového výzkumu vědců z Kalifornské univerzity v Boulderu to bude mít negativní dopad na základní rozhodovací schopnosti a složitější strategické myšlení lidí.
Koncentrace oxidu uhličitého v budovách se může do konce století ztrojnásobit. Vědci varují před dopady na myšlení
Do konce století by mohli být lidé vystaveni ve vnitřních prostorách množství CO2 na úrovni až 1400 ppm (částic oxidu uhličitého na milion částic celkově) – to je více než trojnásobek dnešních hodnot a výrazně více, než lidé kdy zažili.
„Je neuvěřitelné, jak vysoké úrovně CO2 se mohou vyskytovat v uzavřených prostorách,“ uvedl Kris Karnauskas, hlavní autor nové studie zveřejněné v polovině dubna v odborném časopise GeoHealth. „Ovlivňuje to všechny – od malých dětí uzavřených v učebnách, přes vědce, obchodníky a politiky, až po běžné lidi v jejich domech a bytech.“
Shelly Millerová, která se na výzkumu také podílela, upozorňuje, že ventilace budov sice obvykle množství CO2 v budovách snižují, ale existují situace, kdy je příliš mnoho lidí na jednom místě a současně je nedostatek čerstvého vzduchu k rozptýlení oxidu uhličitého. CO2 se může také delší dobu hromadit ve špatně větraných prostorách, například přes noc, když lidé spí v ložnicích.
Hodně CO2, málo myšlení
Zjednodušeně platí, že dýchá-li člověk vzduch s vysokým obsahem CO2, hladina oxidu uhličitého v jeho krvi stoupá. A tím se snižuje množství kyslíku, který se dostává do mozku. Řada studií ukazuje, že to může zvyšovat ospalost a úzkost a také to narušuje myšlení.
V České republice se s tímto problémem musely vypořádávat zatím zejména školy: poté, co byly zateplené a zhoršilo se v nich odvětrávání, cítily se děti mnohdy ospalé nebo znuděné. Řada škol si proto pořizovala měřiče oxidu uhličitého a zavedla pravidelné větrání ve třídách.
Obecně platí, že koncentrace tohoto plynu jsou vyšší uvnitř budovy než venku a ve městech jsou zase vyšší než na vesnici nebo v přírodě. Množství CO2 v atmosféře od průmyslové revoluce neustále roste, zatím nejvyšší koncentrace byla naměřena roku 2019 na observatoři Mauna Loa NOAA – bylo to 414 ppm.
Podle právě probíhajícího scénáře, kdy lidstvo na Zemi emise skleníkových plynů nesnižuje, předpovídá Mezivládní panel pro změnu klimatu, že venkovní koncentrace CO2 by mohly do roku 2100 stoupnout až na 930 ppm. Městské oblasti mají přitom obvykle koncentrace až o 100 ppm vyšší.
Karnauskas a jeho kolegové vyvinuli komplexní model, který pracuje s budoucí koncentrací CO2 ve venkovním prostředí a sleduje také dopad městských emisí. A tento model pak dává do kontextu s tím, co vědci ví o dopadu oxidu uhličitého na lidské myšlení. Zjistili, že pokud koncentrace tohoto plynu ve venkovním prostředí vzroste na 930 ppm, bude to mít za následek vzestup i uvnitř budov na úroveň 1400 ppm.
„Na této koncentraci CO2 už podle některých studií dochází k významnému poškození schopnosti přemýšlet,“ uvedla spoluautorka studie Anna Schapirová. „Přestože odborná literatura obsahuje některá protichůdná zjištění a je ještě zapotřebí mnohem více výzkumu, zdá se, že náročné kognitivní schopnosti, jako je rozhodování a plánování, jsou zvláště citlivé na zvyšování koncentrací CO2,“ tvrdí vědkyně.
Podle ní při koncentraci 1400 ppm může oxid uhličitý snížit základní rozhodovací schopnosti člověka o 25 procent a složité strategické myšlení dokonce o 50 procent.
Cesta snížení emisí fosilních paliv
Kognitivní dopady zvyšujících se hladin CO2 představují to, co vědci nazývají „přímým“ efektem koncentrace plynu, podobně jako okyselení oceánu. V obou případech způsobuje újmu samotné zvýšené množství oxidu – nikoli následné zahřívání planety.
Autoři studie tvrdí, že sice mohou existovat způsoby, jak se přizpůsobit vyšším hladinám CO2 v interiéru, ale nejlepším způsobem, jak zabránit dosažení škodlivých hladin, je snížení emisí fosilních paliv.
Karnauskas a jeho spoluautoři doufají, že tato zjištění podnítí další výzkum „skrytých“ následků změny klimatu, jako je dopad na myšlení. „Je to složitý problém a náš výzkum je teprve na samém začátku,“ dodal vědec.