Koncentrace oxidu uhličitého jsou rekordní a stoupají, varuje Světová meteorologická organizace

Světová meteorologická organizace (WMO) vydala každoroční zprávu o koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Za rok 2018 podle ní došlo k dalšímu nárůstu – v současné době je podle meteorologů stejná jako v době před třemi až pěti miliony lety, kdy byly hladiny oceánů o desítky metrů výše než nyní.

Množství skleníkových plynů dosáhlo nového rekordu, oznámila Světová meteorologická organizace. To podle ní znamená, že další generace se budou potýkat se silnými dopady změn klimatu včetně stoupajících teplot, častějších extrémů počasí, stoupajících hladin oceánů a narušení ekosystémů v mořích i na pevninách.

Zpráva ukazuje, že koncentrace oxidu uhličitého (CO2) roku 2018 dosáhla 407,8 částice na milion částic (ppm). Rok předtím to bylo 405,5 ppm. Tento růst byl velmi podobný tomu, jak rostla koncentrace oxidu uhličitého rok předtím a byla těsně nad průměrem celé poslední dekády. Roku 2015 překročila koncentrace symbolickou hranici 400 ppm.

Tento plyn v atmosféře přetrvává celá staletí, v oceánech dokonce ještě déle – desítky dalších generací se tedy budou muset přizpůsobit změnám, které způsobujeme nyní.

Hlavním zdrojem emisí CO2  je spalování fosilních paliv.

Přesná data z celého světa

Zpráva vychází z výsledků pozorování sítě Global Atmosphere Watch, která má stanoviště po celé planetě včetně odlehlých míst v Arktidě, vysokých horách nebo na tropických ostrovech. Meteorologové z WMO dokládají, že od roku 1990 se efekt oteplování klimatu zvýšil o 43 procent, hlavní příčinou jsou podle nich právě emise oxidu uhličitého – podílí se podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru na tom z 80 procent.

„Není ani známky po tom, že by (růst koncentrace) zpomaloval, natož aby došlo k poklesu. A to přes všechny závazky vyplývající z Pařížské klimatické dohody,“ komentoval výsledky generální ředitel WMO Petteri Taalas. „Potřebujeme změnit dohody v akci a zvýšit úroveň našich ambicí,“ řekl Taalas. „Je důležité připomenout, že naposledy byla taková koncentrace oxidu uhličitého před třemi až pěti miliony lety. Tehdy byly ale teploty o dva až tři stupně Celsia vyšší a hladina moře byla o 10 až 20 metrů výš než v současnosti,“ dodal meteorolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 45 mminutami

Teplotní rekordy padly na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
před 17 hhodinami

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 18 hhodinami

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 20 hhodinami

Zemřel známý botanik Václav Větvička. Bylo mu 88 let

V noci na čtvrtek zemřel v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku známý botanik Václav Větvička. Informoval o tom Chrudimský deník, kterému to potvrdil ředitel léčebny Václav Volejník. Větvičkovi bylo 88 let.
před 21 hhodinami

Agenti OpenAI napadli kromě webu Hugging Face další čtyři platformy

Dva autonomní agenti společnosti OpenAI pohánění jejími pokročilými modely umělé inteligence (AI) napadli při testování kromě webu Hugging Face další čtyři platformy. Využili je mimo jiné ke kopírování programového kódu nebo k jeho testování, nepřekročili prý ale rámec toho, co by udělal běžný uživatel. S odkazem na sdělení OpenAI o tom informuje agentura AFP.
29. 7. 2026

Sirotčí černá díra si pochutnala na osamělé hvězdě

Bliknutí v naprosté temnotě naznačovalo, že se stalo něco výjimečného. Detailní analýza ukázala, že šlo o jedinečné pozorování takzvané sirotčí černé díry, která pohltila hvězdu na samém okraji velmi vzdálené galaxie.
29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.