Koncentrace oxidu uhličitého jsou rekordní a stoupají, varuje Světová meteorologická organizace

Světová meteorologická organizace (WMO) vydala každoroční zprávu o koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Za rok 2018 podle ní došlo k dalšímu nárůstu – v současné době je podle meteorologů stejná jako v době před třemi až pěti miliony lety, kdy byly hladiny oceánů o desítky metrů výše než nyní.

Množství skleníkových plynů dosáhlo nového rekordu, oznámila Světová meteorologická organizace. To podle ní znamená, že další generace se budou potýkat se silnými dopady změn klimatu včetně stoupajících teplot, častějších extrémů počasí, stoupajících hladin oceánů a narušení ekosystémů v mořích i na pevninách.

Zpráva ukazuje, že koncentrace oxidu uhličitého (CO2) roku 2018 dosáhla 407,8 částice na milion částic (ppm). Rok předtím to bylo 405,5 ppm. Tento růst byl velmi podobný tomu, jak rostla koncentrace oxidu uhličitého rok předtím a byla těsně nad průměrem celé poslední dekády. Roku 2015 překročila koncentrace symbolickou hranici 400 ppm.

Tento plyn v atmosféře přetrvává celá staletí, v oceánech dokonce ještě déle – desítky dalších generací se tedy budou muset přizpůsobit změnám, které způsobujeme nyní.

Hlavním zdrojem emisí CO2  je spalování fosilních paliv.

Přesná data z celého světa

Zpráva vychází z výsledků pozorování sítě Global Atmosphere Watch, která má stanoviště po celé planetě včetně odlehlých míst v Arktidě, vysokých horách nebo na tropických ostrovech. Meteorologové z WMO dokládají, že od roku 1990 se efekt oteplování klimatu zvýšil o 43 procent, hlavní příčinou jsou podle nich právě emise oxidu uhličitého – podílí se podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru na tom z 80 procent.

„Není ani známky po tom, že by (růst koncentrace) zpomaloval, natož aby došlo k poklesu. A to přes všechny závazky vyplývající z Pařížské klimatické dohody,“ komentoval výsledky generální ředitel WMO Petteri Taalas. „Potřebujeme změnit dohody v akci a zvýšit úroveň našich ambicí,“ řekl Taalas. „Je důležité připomenout, že naposledy byla taková koncentrace oxidu uhličitého před třemi až pěti miliony lety. Tehdy byly ale teploty o dva až tři stupně Celsia vyšší a hladina moře byla o 10 až 20 metrů výš než v současnosti,“ dodal meteorolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 21 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...