Koncentrace oxidu uhličitého jsou rekordní a stoupají, varuje Světová meteorologická organizace

Světová meteorologická organizace (WMO) vydala každoroční zprávu o koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Za rok 2018 podle ní došlo k dalšímu nárůstu – v současné době je podle meteorologů stejná jako v době před třemi až pěti miliony lety, kdy byly hladiny oceánů o desítky metrů výše než nyní.

Množství skleníkových plynů dosáhlo nového rekordu, oznámila Světová meteorologická organizace. To podle ní znamená, že další generace se budou potýkat se silnými dopady změn klimatu včetně stoupajících teplot, častějších extrémů počasí, stoupajících hladin oceánů a narušení ekosystémů v mořích i na pevninách.

Zpráva ukazuje, že koncentrace oxidu uhličitého (CO2) roku 2018 dosáhla 407,8 částice na milion částic (ppm). Rok předtím to bylo 405,5 ppm. Tento růst byl velmi podobný tomu, jak rostla koncentrace oxidu uhličitého rok předtím a byla těsně nad průměrem celé poslední dekády. Roku 2015 překročila koncentrace symbolickou hranici 400 ppm.

Tento plyn v atmosféře přetrvává celá staletí, v oceánech dokonce ještě déle – desítky dalších generací se tedy budou muset přizpůsobit změnám, které způsobujeme nyní.

Hlavním zdrojem emisí CO2  je spalování fosilních paliv.

Přesná data z celého světa

Zpráva vychází z výsledků pozorování sítě Global Atmosphere Watch, která má stanoviště po celé planetě včetně odlehlých míst v Arktidě, vysokých horách nebo na tropických ostrovech. Meteorologové z WMO dokládají, že od roku 1990 se efekt oteplování klimatu zvýšil o 43 procent, hlavní příčinou jsou podle nich právě emise oxidu uhličitého – podílí se podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru na tom z 80 procent.

„Není ani známky po tom, že by (růst koncentrace) zpomaloval, natož aby došlo k poklesu. A to přes všechny závazky vyplývající z Pařížské klimatické dohody,“ komentoval výsledky generální ředitel WMO Petteri Taalas. „Potřebujeme změnit dohody v akci a zvýšit úroveň našich ambicí,“ řekl Taalas. „Je důležité připomenout, že naposledy byla taková koncentrace oxidu uhličitého před třemi až pěti miliony lety. Tehdy byly ale teploty o dva až tři stupně Celsia vyšší a hladina moře byla o 10 až 20 metrů výš než v současnosti,“ dodal meteorolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...