Klimatické změny mohou mít negativní dopad na průběh těhotenství, varuje analýza

Stále častější vlny veder, které jsou spojeny se změnami klimatu, s sebou nesou zvýšené nebezpečí předčasných porodů a mrtvě narozených dětí. Poukázala na to nová analýza desítek existujících studií, kterou publikoval časopis British Medical Journal (BMJ). Nejohroženější jsou přitom podle vědců nastávající matky z chudších zemí.

Na negativní dopady zvyšujících se teplot na lidské zdraví upozorňují vědci již delší dobu. Nová metaanalýza 70 dřívějších studií poukázala na rizika, která klimatické změny přináší pro ještě nenarozené děti a jejich matky.

Podle mezinárodního týmu vědců totiž stále častější vlny veder souvisí s nárůstem počtu předčasných porodů a mrtvě narozených dětí. Konkrétně se ukázalo, že riziko při každém oteplení o jeden stupeň Celsia vzrostlo v průměru zhruba o pět procent. Při prodloužené vlně veder se pak nebezpečí předčasného porodu zvýšilo až o 16 procent.

Vědci nicméně zdůrazňují, že celosvětově předčasné porody tvoří asi deset procent všech porodů. Z toho vyplývá, že na průběh těhotenství má vliv také řada jiných faktorů. Dopad extrémních veder je tak v porovnání s nimi zatím spíše malý.

I přesto se však experti obávají toho, že v budoucnu by změny klimatu mohly pro zdraví nastávajících matek i jejich ještě nenarozených dětí představovat mnohem větší nebezpečí – a to zejména v případě, budou-li vlny veder častější a delší.

Nastávající matky jako zranitelná skupina

„Těhotné ženy by měly být zařazeny mezi ty skupiny lidí, které jsou změnou klimatu zvláště ohrožené,“ podotýkají autoři analýzy. Těla nastávajících matek jsou totiž vystavena větší zátěži a mimo jiné jsou náchylnější k vyčerpání či dehydrataci. 

Autoři nicméně připouštějí, že některé ze studií, které do analýzy zahrnuli, nelze považovat za příliš kvalitní. Závěry, které z nich lze vyvodit, jsou tak pouze omezené. Na druhou stranu je však jejich zjištění konzistentní a znepokojivé, upozorňují. Z toho důvodu by se na tuto problematiku měly zaměřit další výzkumy.

Těhotné ženy z chudších zemí jsou nejohroženější

Negativní dopady zvyšujících se teplot na průběh těhotenství jsou přitom podle vědců výraznější v chudších zemích. „Chudší ženy jsou například častěji vystavené vysokým teplotám při práci v zemědělství,“ poukazují.

Dodávají, že nastávající matky přitom mnohdy během veder pracují nejen před rozpoznáním těhotenství, ale i nedlouho před porodem. „Nechtějí totiž přijít o plat,“ vysvětlují, jak s tématem souvisí i chudoba. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 7 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 8 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 14 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 14 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
včera v 17:00

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
včera v 16:09

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
včera v 15:00

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
včera v 14:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.