Klimatické změny mohou mít negativní dopad na průběh těhotenství, varuje analýza

Stále častější vlny veder, které jsou spojeny se změnami klimatu, s sebou nesou zvýšené nebezpečí předčasných porodů a mrtvě narozených dětí. Poukázala na to nová analýza desítek existujících studií, kterou publikoval časopis British Medical Journal (BMJ). Nejohroženější jsou přitom podle vědců nastávající matky z chudších zemí.

Na negativní dopady zvyšujících se teplot na lidské zdraví upozorňují vědci již delší dobu. Nová metaanalýza 70 dřívějších studií poukázala na rizika, která klimatické změny přináší pro ještě nenarozené děti a jejich matky.

Podle mezinárodního týmu vědců totiž stále častější vlny veder souvisí s nárůstem počtu předčasných porodů a mrtvě narozených dětí. Konkrétně se ukázalo, že riziko při každém oteplení o jeden stupeň Celsia vzrostlo v průměru zhruba o pět procent. Při prodloužené vlně veder se pak nebezpečí předčasného porodu zvýšilo až o 16 procent.

Vědci nicméně zdůrazňují, že celosvětově předčasné porody tvoří asi deset procent všech porodů. Z toho vyplývá, že na průběh těhotenství má vliv také řada jiných faktorů. Dopad extrémních veder je tak v porovnání s nimi zatím spíše malý.

I přesto se však experti obávají toho, že v budoucnu by změny klimatu mohly pro zdraví nastávajících matek i jejich ještě nenarozených dětí představovat mnohem větší nebezpečí – a to zejména v případě, budou-li vlny veder častější a delší.

Nastávající matky jako zranitelná skupina

„Těhotné ženy by měly být zařazeny mezi ty skupiny lidí, které jsou změnou klimatu zvláště ohrožené,“ podotýkají autoři analýzy. Těla nastávajících matek jsou totiž vystavena větší zátěži a mimo jiné jsou náchylnější k vyčerpání či dehydrataci. 

Autoři nicméně připouštějí, že některé ze studií, které do analýzy zahrnuli, nelze považovat za příliš kvalitní. Závěry, které z nich lze vyvodit, jsou tak pouze omezené. Na druhou stranu je však jejich zjištění konzistentní a znepokojivé, upozorňují. Z toho důvodu by se na tuto problematiku měly zaměřit další výzkumy.

Těhotné ženy z chudších zemí jsou nejohroženější

Negativní dopady zvyšujících se teplot na průběh těhotenství jsou přitom podle vědců výraznější v chudších zemích. „Chudší ženy jsou například častěji vystavené vysokým teplotám při práci v zemědělství,“ poukazují.

Dodávají, že nastávající matky přitom mnohdy během veder pracují nejen před rozpoznáním těhotenství, ale i nedlouho před porodem. „Nechtějí totiž přijít o plat,“ vysvětlují, jak s tématem souvisí i chudoba. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
09:04Aktualizovánopřed 17 mminutami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 19 mminutami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 2 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 3 hhodinami
Načítání...