USA se vrací ke klimatické dohodě, končí i stavba hraniční zdi. Biden se vrhl do práce

Nahrávám video
Události: První kroky nového amerického prezidenta
Zdroj: ČT24

Joe Biden jen pár hodin po složení přísahy podepsal 15 nových exekutivních příkazů a dvě nařízení pro federální agentury v oblastech zdravotnictví, hospodářství, imigrace, ekologie či rovnosti. Některé z nich ruší vlajkové lodě politiky Donalda Trumpa. Takto rychlý a rozsáhlý start legislativní činnosti je podle CNN v moderních dějinách ojedinělý. Přijal také přísahu členů svého týmu a Senát mu schválil ředitelku tajných služeb.

Nejaktuálnějšími změnami jsou dekrety týkající se pandemie koronaviru. Spojené státy se vrací do Světové zdravotnické organizace (WHO), odkud je vyvedl Donald Trump. Jejich delegaci povede dlouholetý ředitel Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci Anthony Fauci, který se potýkal s tvrdou kritikou od Trumpa.

Biden dále nařídil povinné nošení roušek a dodržování doporučovaných rozestupů ve všech federálních budovách, na všech územích vlastněných federální vládou a také všem zaměstnancům federální vlády. Vznikl také post koordinátora, který bude zastřešovat reakci na pandemii a bude odpovídat přímo prezidentovi.

Nový prezident také prodloužil omezení cestování mezi Amerikou a Evropou. Trump přitom před pár dny prohlásil, že 26. ledna tato omezení padnou. S odkazem na vývoj pandemie se ale teď omezení ponechávají v platnosti.

Biden také požádal zdravotnické úřady, aby prodloužily zákaz vyhoštění pro osoby, které kvůli ekonomické krizi způsobené koronavirem nejsou schopny platit nájem nebo splácet hypotéku. Po ministerstvu školství pak chce, aby nadále nevynucovalo splácení studentských dluhů.

Zpět do Paříže

Zásadní změna nastává v přístupu k ochraně životního prostředí. USA se vrací k pařížské klimatické dohodě z roku 2015, která zavazuje signatáře ke snížení emisí skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu. „Budeme bojovat s klimatickými změnami tak, jak jsme s nimi dosud nebojovali,“ prohlásil Biden v Oválné pracovně Bílého domu.

Trump zemi z ujednání vyvázal. Byl totiž zastáncem využívání fosilních paliv a tvrdil, že pařížská dohoda diktuje Spojeným státům nevýhodné podmínky oproti jiným velmocím, a poškozuje tak americkou ekonomiku. Podle agentury AP bude trvat 30 dní, než se USA k dohodě znovu formálně připojí.

Biden svými příkazy také pozastavil prodej koncesí na těžbu zemního plynu a ropy v Arktické národní přírodní rezervaci na Aljašce a stáhl povolení pro výstavbu ropovodu Keystone XL. Ten měl spojit kanadská a americká naleziště ropy, ovšem setkal se s kritikou ekologů i původních obyvatel, jejichž územím vedl. Kanadský premiér Justin Trudeau už vyjádřil nad koncem projektu lítost.

Rozhodnutí zastavit výstavbu ropovodu bude znamenat ztrátu tisíců pracovních míst, zejména ve Spojených státech, píše americký server Politico. Bidenovo rozhodnutí není překvapivé, avizoval to už před nástupem do úřadu. V zásadě se tím vrací k politice demokratického prezidenta Baracka Obamy, který už výstavbu ropovodu pozastavil v roce 2015. Zelenou projekt znovu získal v roce 2017, po nástupu Donalda Trumpa do úřadu prezidenta. Ropovod za osm miliard dolarů (172 miliard korun), který je rozšířením již existující sítě dalších ropovodů a produktovodů, staví kanadská společnost TC Energy.

Nový prezident zavedl rovněž požadavky pro federální úřady, které budou nově muset posuzovat dopad svých rozhodnutí na klimatické změny.

Všichni jsou si rovni

Řada exekutivních příkazů se týká rovnosti a přistěhovalectví. Prezident již dříve představil návrh nového přistěhovaleckého zákona, který bude počítat s rychlejším získáním amerického občanství, a jehož by mohlo využít až 11 milionů lidí.

Sérií exekutivních rozhodnutí pak ukončil zákaz cestování do USA z některých převážně muslimských zemí, zastavil výstavbu zdi na hranicích s Mexikem a zrušil plán na vyloučení osob bez povolení k pobytu ze sčítání obyvatelstva, podle nějž se rozpočítává počet křesel ve Sněmovně reprezentantů pro jednotlivé státy.

Nahrávám video
Události, komentáře: Politolog Michael Kraus o situaci v USA
Zdroj: ČT24

Svému kabinetu také nařídil, aby pracoval na zachování imigračního programu DACA, jež chrání před deportací mladé přistěhovalce, kteří přicestovali do země jako děti bez potřebných dokumentů. Trump usiloval o jeho zrušení od roku 2017.

Novou ochranu dostávají lidé diskriminovaní kvůli své sexuální orientaci nebo genderové identitě.

Nový tým

Po podpisu Biden přijal přísahy lidí, které jmenoval do funkcí. „Jsme jeden tým,“ řekl jim a pokračoval: „Máme povinnosti, ale také velké privilegium. Velmi zřídkakdy dostane jednotlivec šanci udělat něco, co může pozitivně ovlivnit základy životů jiných lidí nejen zde, ale po celém světě.“

Připomněl jim, že oni jsou tu pro občany, a nikoliv naopak. Občané si je platí a dali jim svou důvěru. Vzhledem k pandemii se ceremonie odehrála virtuálně. 

Činitelé jmenovaní Bidenem skládají přísahu
Zdroj: Tom Brenner/Reuters

Senát poté potvrdil ve funkci ředitelky tajných služeb (DNI) Avril Hainesovou. Získala přízeň zastupitelů z obou politických stran a hlasy 84 senátorů ze sta. Jejím úkolem je koordinovat a dohlížet na aktivity Ústřední zpravodajské služby (CIA), Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a dalších 15 zpravodajských služeb.

Hainesová v úterý Senátu sdělila, že by Spojené státy měly zaujmout důrazný postoj vůči hrozbě, kterou představuje dnešní útočná a asertivní Čína.

Předseda výboru pro zpravodajské služby, republikán Marco Rubio, její zvolení přivítal: „Naši nepřátelé nebudou jen přihlížet a čekat, až nová administrativa zaplní významné funkce, a já jsem proto potěšen, že se ke mě moji kolegové v Senátu připojili a rychle jsme potvrdili ředitelku Hainesovou do této důležité pozice.“

Myšlenku důležitosti jednoty vyjádřili také bývalí prezidenti. „Že tu všichni tři stojíme spolu a mluvíme o pokojném předání moci, hovoří jasně o institucionální integritě naší země,“ prohlásil George W. Bush po boku Billa Clintona a Baracka Obamy. Ten vyzval: „Musíme poslouchat ty, s nimiž nesouhlasíme.“

Prezidenti Bush, Clinton a Obama ve vysílání k Bidenově inauguraci
Zdroj: Reuters

Odsudek čínských sankcí

Bidenova administrativa už vydala i mezinárodněpolitické prohlášení. Týkalo se  sankcí na 28 amerických činitelů včetně dosluhujícího ministra zahraničí Mikea Pompea kvůli vměšování se do vnitřních záležitostí Číny.

„Uvalení těchto sankcí v den inaugurace se zdá jako pokus využít rozporů stran,“ uvedla mluvčí Národní bezpečnostní rady NSC a dodala, že Biden se na spolupráci s představiteli demokratů i republikánů, díky které zlepší pozici USA vůči Číně, těší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 3 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 9 hhodinami
Načítání...