Příliš mnoho oxidu uhličitého zkracuje délku života stromů, naznačila studie

Lesní porosty nyní dorůstají rychleji. Podle studie publikované v žurnálu Nature Communications jsou ale takové stromy zranitelnější a dříve umírají. To by přitom mohlo ohrozit jejich klíčovou roli při pohlcování emisí oxidu uhličitého (CO2).

Stromové porosty jsou jedním ze zásadních faktorů v boji proti změně klimatu. Do dřevní hmoty mimo jiné ukládají oxid uhličitý, jehož emise se do vzduchu dostávají především kvůli spalování fosilních paliv.

Nynější klimatické modely přitom počítají s tím, že lesy by v tomto směru mohly hrát důležitou roli i v příštích dekádách. Vysoké teploty a koncetrace CO2 totiž podle nich růst dřevin urychlí, což jim umožní pohlcovat ještě větší množství uhlíku.

Nová studie, během níž vědci z britské Univerzity v Leedsu analyzovali více než 200 tisíc letokruhů různých druhů stromů, nicméně upozornila, že rychlejší růst zároveň vede k dřívějšímu úhynu. Role lesů tak v tomto ohledu může být pouze krátkodobá, varují. 

Rychlejší růst, ale větší zranitelnost

„Společnost v posledních desetiletích profituje z rostoucí schopnosti lesů pohlcovat uhlík,“ poznamenal jeden z autorů výzkumu Steve Voelker. „Tyto míry absorpce CO2 jsou však pravděpodobně na ústupu, protože pomalu rostoucí a odolné stromy jsou nahrazeny rychle dospívajícími, ale zranitelnějšími porosty,“ dodal.

Vědci dále uvedli, že jejich zjištění naznačují, že šance na úhyn dramaticky rostou v momentě, kdy stromy dosáhnou své maximální možné velikosti. Za kratší životností by podle nich mohlo stát také to, že rychleji rostoucí stromy mají méně obranných látek vůči různým chorobám a útokům hmyzu nebo hůře odolávají suchu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 37 mminutami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 2 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 15 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 15 hhodinami
Načítání...