Příliš mnoho oxidu uhličitého zkracuje délku života stromů, naznačila studie

Lesní porosty nyní dorůstají rychleji. Podle studie publikované v žurnálu Nature Communications jsou ale takové stromy zranitelnější a dříve umírají. To by přitom mohlo ohrozit jejich klíčovou roli při pohlcování emisí oxidu uhličitého (CO2).

Stromové porosty jsou jedním ze zásadních faktorů v boji proti změně klimatu. Do dřevní hmoty mimo jiné ukládají oxid uhličitý, jehož emise se do vzduchu dostávají především kvůli spalování fosilních paliv.

Nynější klimatické modely přitom počítají s tím, že lesy by v tomto směru mohly hrát důležitou roli i v příštích dekádách. Vysoké teploty a koncetrace CO2 totiž podle nich růst dřevin urychlí, což jim umožní pohlcovat ještě větší množství uhlíku.

Nová studie, během níž vědci z britské Univerzity v Leedsu analyzovali více než 200 tisíc letokruhů různých druhů stromů, nicméně upozornila, že rychlejší růst zároveň vede k dřívějšímu úhynu. Role lesů tak v tomto ohledu může být pouze krátkodobá, varují. 

Rychlejší růst, ale větší zranitelnost

„Společnost v posledních desetiletích profituje z rostoucí schopnosti lesů pohlcovat uhlík,“ poznamenal jeden z autorů výzkumu Steve Voelker. „Tyto míry absorpce CO2 jsou však pravděpodobně na ústupu, protože pomalu rostoucí a odolné stromy jsou nahrazeny rychle dospívajícími, ale zranitelnějšími porosty,“ dodal.

Vědci dále uvedli, že jejich zjištění naznačují, že šance na úhyn dramaticky rostou v momentě, kdy stromy dosáhnou své maximální možné velikosti. Za kratší životností by podle nich mohlo stát také to, že rychleji rostoucí stromy mají méně obranných látek vůči různým chorobám a útokům hmyzu nebo hůře odolávají suchu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 5 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled