Příliš mnoho oxidu uhličitého zkracuje délku života stromů, naznačila studie

Lesní porosty nyní dorůstají rychleji. Podle studie publikované v žurnálu Nature Communications jsou ale takové stromy zranitelnější a dříve umírají. To by přitom mohlo ohrozit jejich klíčovou roli při pohlcování emisí oxidu uhličitého (CO2).

Stromové porosty jsou jedním ze zásadních faktorů v boji proti změně klimatu. Do dřevní hmoty mimo jiné ukládají oxid uhličitý, jehož emise se do vzduchu dostávají především kvůli spalování fosilních paliv.

Nynější klimatické modely přitom počítají s tím, že lesy by v tomto směru mohly hrát důležitou roli i v příštích dekádách. Vysoké teploty a koncetrace CO2 totiž podle nich růst dřevin urychlí, což jim umožní pohlcovat ještě větší množství uhlíku.

Nová studie, během níž vědci z britské Univerzity v Leedsu analyzovali více než 200 tisíc letokruhů různých druhů stromů, nicméně upozornila, že rychlejší růst zároveň vede k dřívějšímu úhynu. Role lesů tak v tomto ohledu může být pouze krátkodobá, varují. 

Rychlejší růst, ale větší zranitelnost

„Společnost v posledních desetiletích profituje z rostoucí schopnosti lesů pohlcovat uhlík,“ poznamenal jeden z autorů výzkumu Steve Voelker. „Tyto míry absorpce CO2 jsou však pravděpodobně na ústupu, protože pomalu rostoucí a odolné stromy jsou nahrazeny rychle dospívajícími, ale zranitelnějšími porosty,“ dodal.

Vědci dále uvedli, že jejich zjištění naznačují, že šance na úhyn dramaticky rostou v momentě, kdy stromy dosáhnou své maximální možné velikosti. Za kratší životností by podle nich mohlo stát také to, že rychleji rostoucí stromy mají méně obranných látek vůči různým chorobám a útokům hmyzu nebo hůře odolávají suchu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak osídlit galaxii? Stačí migrovat lidstvo k černé díře, navrhuje vědec

Vědeckofantastické představy o galaktické budoucnosti lidstva narušuje tvrdá realita fyziky: brání tomu obří vzdálenosti mezi hvězdami a neschopnost přiblížit se k rychlosti světla. Nová studie teď popsala, jak tyto nevýhody využít.
před 44 mminutami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 22 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 23 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026
Načítání...