Do padesáti let bude čelit nesnesitelnému horku nejméně miliarda lidí, varuje studie

Změnu klimatu lidstvo pocítí výrazněji a dříve, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to nová studie, kterou publikoval prestižní časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Podle ní každé oteplení o jeden stupeň Celsia donutí miliardu lidí, aby se přizpůsobila nesnesitelnému horku či se přestěhovala do chladnějších oblastí.

Nejhorší scénář, který studie zmiňuje, počítá s tím, že oblasti, které  jsou v současnosti domovem třetiny světové populace, budou do padesáti let natolik vyprahlé, jako jsou nyní nejteplejší části Sahary. I podle nejoptimističtějších vyhlídek se však za hranice svého klimatického pásma dostane 1,2 miliardy lidí.

Závěry studie přitom překvapily i její samotné autory. Podle serveru Guardian prý nečekali, že je lidstvo klimatickou změnou natolik zranitelné. „Ta čísla jsou ohromující,“ uvedl jeden z nich, Tim Lenton z Exeterské univerzity.

Drtivá většina populace přitom žila po tisíce let v místech, kde se průměrné roční teploty pohybovaly v rozmezí od 6 do 28 stupňů Celsia. To je ideální nejen pro lidské zdraví, ale i pro produkci potravin. 

Tato pro člověka příznivá oblast se ale v důsledku klimatické změny posouvá a zmenšuje. Stále více lidí se tak ocitá v podmínkách, které jsou pro život téměř nevhodné. 

Zvýšení migračních tlaků a problémy s produkcí potravin

Lidstvo je na změnu klimatu zvláště citlivé, protože obývá vnitrozemí, které se otepluje rychleji než oceány. Populační růst se přitom podle demografů bude v budoucnosti odehrávat především v již nyní horkých částech Afriky a Asie.

Vědci spočítali, že pokud se globální teplota zvýší o tři stupně, tak vzhledem k těmto demografickým faktorům bude člověk v průměru čelit nárůstu teploty o 7,5 stupně Celsia.

Pokud by k tomu došlo, zhruba 30 procent světové populace by žilo v extrémním vedru s průměrnou teplotou přesahující 29 stupňů Celsia. To by znamenalo, že těmto teplotním podmínkám by čelilo 1,2 miliardy obyvatel Indie, 480 milionů v Nigérii a více než 100 milionů lidí v Pákistánu, stejně jako v Indonésii a Súdánu.

Tento vývoj by výrazně zvýšil migrační tlaky a způsobil by také výrazné problémy pro produkci potravin.

„Myslím, že je spravedlivé konstatovat, že průměrné teploty nad 29 stupňů Celsia jsou pro člověka k životu nevhodné. Musel by se buď odstěhovat, nebo přizpůsobit. Pokud máte dostatek peněz a energie, můžete použít klimatizaci i si obstarat jídlo, v tom případě byste i za těchto podmínek mohli být v pořádku. To ovšem pro většinu lidí neplatí,“ uvedl jeden z hlavních autorů studie profesor Marten Scheffer z Wageningen University.

„V příštích 50 letech dojde k větší změně než za posledních šest tisíc let,“ uzavřel Scheffer s tím, že lidé by proto měli tlačit na politiky, aby urychlili snižování emisí.