Do padesáti let bude čelit nesnesitelnému horku nejméně miliarda lidí, varuje studie

Změnu klimatu lidstvo pocítí výrazněji a dříve, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to nová studie, kterou publikoval prestižní časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Podle ní každé oteplení o jeden stupeň Celsia donutí miliardu lidí, aby se přizpůsobila nesnesitelnému horku či se přestěhovala do chladnějších oblastí.

Nejhorší scénář, který studie zmiňuje, počítá s tím, že oblasti, které  jsou v současnosti domovem třetiny světové populace, budou do padesáti let natolik vyprahlé, jako jsou nyní nejteplejší části Sahary. I podle nejoptimističtějších vyhlídek se však za hranice svého klimatického pásma dostane 1,2 miliardy lidí.

Závěry studie přitom překvapily i její samotné autory. Podle serveru Guardian prý nečekali, že je lidstvo klimatickou změnou natolik zranitelné. „Ta čísla jsou ohromující,“ uvedl jeden z nich, Tim Lenton z Exeterské univerzity.

Drtivá většina populace přitom žila po tisíce let v místech, kde se průměrné roční teploty pohybovaly v rozmezí od 6 do 28 stupňů Celsia. To je ideální nejen pro lidské zdraví, ale i pro produkci potravin. 

Tato pro člověka příznivá oblast se ale v důsledku klimatické změny posouvá a zmenšuje. Stále více lidí se tak ocitá v podmínkách, které jsou pro život téměř nevhodné. 

Zvýšení migračních tlaků a problémy s produkcí potravin

Lidstvo je na změnu klimatu zvláště citlivé, protože obývá vnitrozemí, které se otepluje rychleji než oceány. Populační růst se přitom podle demografů bude v budoucnosti odehrávat především v již nyní horkých částech Afriky a Asie.

Vědci spočítali, že pokud se globální teplota zvýší o tři stupně, tak vzhledem k těmto demografickým faktorům bude člověk v průměru čelit nárůstu teploty o 7,5 stupně Celsia.

Pokud by k tomu došlo, zhruba 30 procent světové populace by žilo v extrémním vedru s průměrnou teplotou přesahující 29 stupňů Celsia. To by znamenalo, že těmto teplotním podmínkám by čelilo 1,2 miliardy obyvatel Indie, 480 milionů v Nigérii a více než 100 milionů lidí v Pákistánu, stejně jako v Indonésii a Súdánu.

Tento vývoj by výrazně zvýšil migrační tlaky a způsobil by také výrazné problémy pro produkci potravin.

„Myslím, že je spravedlivé konstatovat, že průměrné teploty nad 29 stupňů Celsia jsou pro člověka k životu nevhodné. Musel by se buď odstěhovat, nebo přizpůsobit. Pokud máte dostatek peněz a energie, můžete použít klimatizaci i si obstarat jídlo, v tom případě byste i za těchto podmínek mohli být v pořádku. To ovšem pro většinu lidí neplatí,“ uvedl jeden z hlavních autorů studie profesor Marten Scheffer z Wageningen University.

„V příštích 50 letech dojde k větší změně než za posledních šest tisíc let,“ uzavřel Scheffer s tím, že lidé by proto měli tlačit na politiky, aby urychlili snižování emisí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
včera v 12:00

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
včera v 10:39

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
včera v 07:30

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025
Načítání...