Snižování emisí musí být důraznější. Jinak teploty vzrostou o více než 3 stupně, varuje OSN

Pokud svět nezačne důrazněji snižovat emise skleníkových plynů, mohly by globální teploty do konce století stoupnout až o 3,2 stupně, což by mělo pro klima ničivé důsledky. S varováním přišli autoři zprávy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Šéf Světové meteorologické organizace (WMO) Petteri Taalas pak varoval, že pokud státy budou ohledně snižování emisí nečinné, mohou teploty před koncem století stoupnout dokonce až o pět stupňů.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/DPA Autor: Peter Förster

UNEP ve své zprávě o emisích pravidelně informuje o množství celosvětově vypouštěných skleníkových plynů a také o tom, jaké snížení emisí by za stávající situace bylo potřeba k tomu, aby bylo možné dodržet cíle stanovené pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015. V té se její signatáři zavázali udržet zvyšování teploty ve srovnání s předindustriálním obdobím výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně.

Zpráva je jedním z materiálů, který bude začátkem prosince v Madridu základem pro jednání nadcházející konference OSN o změnách klimatu (COP25).

Vědci v ní konstatují, že pokud by se země držely svých stávajících závazků ohledně snižování emisí, stouply by teploty do konce století o 3,2 stupně. Pokud se má dodržet cíl zvýšení teplot maximálně o 1,5 stupně, bude třeba globální emise mezi lety 2020 až 2030 snižovat podstatně rychleji než dosud – o 7,6 procenta ročně. Pokud bude cílem zvýšení teploty maximálně o dva stupně, pak by bylo třeba ročně snižovat emise o 2,7 procenta. 

„Jsem dědečkem a v takovém stavu to tady pro svá vnoučata zanechat nechci,“ řekl na tiskové konferenci hlavní autor zprávy John Christensen. „Teď mluvíme o zásadní změně – kosmetické změny to jednoduše nevyřeší. Potřebujeme během následujících deseti let transformovat společnost,“ dodal.

Podle něj by měly své úsilí zvýšit i země, které své národní cíle ohledně snižování emisí nyní pohodlně plní, jako například Rusko či Turecko. Klíčové však podle zprávy bude, jak se zachovají největší znečišťovatelé včetně USA, Brazílie či Japonska, kteří mají se snižováním emisí problémy.

Spojené státy začátkem listopadu oznámily, že začínají s procesem odstoupení od klimatické dohody, v níž se zavázaly snížit emise oxidu uhlíku do roku 2025 o 26 až 28 procent ve srovnání s úrovní v roce 2005. Podle prezidenta Donalda Trumpa tento závazek poškozuje americkou ekonomiku.

V Německu se růst teplot v posledních letech zrychlil 

Průměrná teplota na území Německa od předindustriální doby stoupla už o 1,5 stupně Celsia. V posledních letech její růst navíc výrazně zrychlil. Na tiskové konferenci v Berlíně to uvedla ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová, která představila zprávu o dopadech klimatických změn na spolkovou republiku. Extrémní teploty podle ní připravují jen v Německu o život tisíce lidí.

„Závěry jsou jednoznačné a nedají se zpochybnit. Klimatické změny proměňují počasí tady v Německu stále citelněji. Změny množství srážek, výkyvů teploty, četnosti bouří jsou zřetelně měřitelné,“ uvedla Schulzeová, podle níž klimatické změny postihují všechny, a je proto nutné, aby proti nim bojoval celý svět.  

První německá zpráva o dopadech klimatických změn v roce 2013 ukazovala zvýšení průměrných teplot o 1,2 stupně a od té doby podle ministryně stouply o dalších 0,3 stupně. „Těžko jen pomyslet na důsledky, co by to znamenalo, kdyby nárůst pokračoval takhle rychle,“ podotkla.

Už nyní podle ní mají klimatické změny dopady na všechny oblasti lidského života. Jen v letech 2003, 2006 a 2015 si vlny veder v Německu vyžádaly vždy přes 6000 životů. „Klimatické změny jsou pro Německo zdravotním rizikem,“ míní Schulzeová.

Dopady ale pociťují i zemědělci, kteří zejména v posledních letech trpěli masivními výpadky úrody v důsledku klimatických změn, nebo lesy, v nichž po milionech kvůli vedrům umírají smrky. Zřetelný je také růst hladiny moře nebo naopak úbytek spodních vod a pokles hladin řek, který má negativní dopady na lodní dopravu. „U klimatu tak nejde jen o ledovce nebo lední medvědy, ale jde o základy našeho života tady v Německu,“ je přesvědčena ministryně.