Snižování emisí musí být důraznější. Jinak teploty vzrostou o více než 3 stupně, varuje OSN

Pokud svět nezačne důrazněji snižovat emise skleníkových plynů, mohly by globální teploty do konce století stoupnout až o 3,2 stupně, což by mělo pro klima ničivé důsledky. S varováním přišli autoři zprávy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Šéf Světové meteorologické organizace (WMO) Petteri Taalas pak varoval, že pokud státy budou ohledně snižování emisí nečinné, mohou teploty před koncem století stoupnout dokonce až o pět stupňů.

UNEP ve své zprávě o emisích pravidelně informuje o množství celosvětově vypouštěných skleníkových plynů a také o tom, jaké snížení emisí by za stávající situace bylo potřeba k tomu, aby bylo možné dodržet cíle stanovené pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015. V té se její signatáři zavázali udržet zvyšování teploty ve srovnání s předindustriálním obdobím výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně.

Zpráva je jedním z materiálů, který bude začátkem prosince v Madridu základem pro jednání nadcházející konference OSN o změnách klimatu (COP25).

Vědci v ní konstatují, že pokud by se země držely svých stávajících závazků ohledně snižování emisí, stouply by teploty do konce století o 3,2 stupně. Pokud se má dodržet cíl zvýšení teplot maximálně o 1,5 stupně, bude třeba globální emise mezi lety 2020 až 2030 snižovat podstatně rychleji než dosud – o 7,6 procenta ročně. Pokud bude cílem zvýšení teploty maximálně o dva stupně, pak by bylo třeba ročně snižovat emise o 2,7 procenta. 

„Jsem dědečkem a v takovém stavu to tady pro svá vnoučata zanechat nechci,“ řekl na tiskové konferenci hlavní autor zprávy John Christensen. „Teď mluvíme o zásadní změně – kosmetické změny to jednoduše nevyřeší. Potřebujeme během následujících deseti let transformovat společnost,“ dodal.

Podle něj by měly své úsilí zvýšit i země, které své národní cíle ohledně snižování emisí nyní pohodlně plní, jako například Rusko či Turecko. Klíčové však podle zprávy bude, jak se zachovají největší znečišťovatelé včetně USA, Brazílie či Japonska, kteří mají se snižováním emisí problémy.

Spojené státy začátkem listopadu oznámily, že začínají s procesem odstoupení od klimatické dohody, v níž se zavázaly snížit emise oxidu uhlíku do roku 2025 o 26 až 28 procent ve srovnání s úrovní v roce 2005. Podle prezidenta Donalda Trumpa tento závazek poškozuje americkou ekonomiku.

V Německu se růst teplot v posledních letech zrychlil

Průměrná teplota na území Německa od předindustriální doby stoupla už o 1,5 stupně Celsia. V posledních letech její růst navíc výrazně zrychlil. Na tiskové konferenci v Berlíně to uvedla ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová, která představila zprávu o dopadech klimatických změn na spolkovou republiku. Extrémní teploty podle ní připravují jen v Německu o život tisíce lidí.

„Závěry jsou jednoznačné a nedají se zpochybnit. Klimatické změny proměňují počasí tady v Německu stále citelněji. Změny množství srážek, výkyvů teploty, četnosti bouří jsou zřetelně měřitelné,“ uvedla Schulzeová, podle níž klimatické změny postihují všechny, a je proto nutné, aby proti nim bojoval celý svět.  

První německá zpráva o dopadech klimatických změn v roce 2013 ukazovala zvýšení průměrných teplot o 1,2 stupně a od té doby podle ministryně stouply o dalších 0,3 stupně. „Těžko jen pomyslet na důsledky, co by to znamenalo, kdyby nárůst pokračoval takhle rychle,“ podotkla.

Už nyní podle ní mají klimatické změny dopady na všechny oblasti lidského života. Jen v letech 2003, 2006 a 2015 si vlny veder v Německu vyžádaly vždy přes 6000 životů. „Klimatické změny jsou pro Německo zdravotním rizikem,“ míní Schulzeová.

Dopady ale pociťují i zemědělci, kteří zejména v posledních letech trpěli masivními výpadky úrody v důsledku klimatických změn, nebo lesy, v nichž po milionech kvůli vedrům umírají smrky. Zřetelný je také růst hladiny moře nebo naopak úbytek spodních vod a pokles hladin řek, který má negativní dopady na lodní dopravu. „U klimatu tak nejde jen o ledovce nebo lední medvědy, ale jde o základy našeho života tady v Německu,“ je přesvědčena ministryně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
před 12 hhodinami

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
před 15 hhodinami

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
před 17 hhodinami

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
před 18 hhodinami

Všudypřítomný protein je trend, mnohdy ale klame

Všude samý protein, chce se říct při pohledu na regály obchodů. Obaly jogurtů, těstovin, sýrů, cukrovinek i nápojů lákají na proteiny, tedy bílkoviny, které zajišťují svalový růst, podílí se na imunitě, regeneraci či hormonální činnosti. Touhu po zdravé výživě však pohání i marketingové triky. „Utrácíme za něco, co ve skutečnosti nepotřebujeme,“ řekl ČT24 nutriční expert Martin Jelínek.
před 19 hhodinami

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
28. 4. 2025
Načítání...