Oteplování má dramatický dopad na vodní ptáky žijící v tropických oblastech, zjistili vědci

Tropické oblasti naší planety jsou domovem pro největší množství rostlinných i živočišných druhů. Nový výzkum australských přírodovědců ale ukazuje, že klimatické změny odsud život vyhánějí, a to velmi rychle.

Tým vedený profesorem Tatsuyo Amanem prozkoumal více než 1,3 milionu záznamů o vodních ptácích a z nich zjistil, že zvyšování teploty má dramatický dopad na množství těchto zvířat v tropických oblastech a že změna klimatu je vážnou hrozbou pro tamní bohatství života. Výsledky vyšly v odborném časopise Nature Climate Change.

„Nutně potřebujeme pochopit, jak druhy reagují na měnící se klima, a to v globálních rozměrech,“ vysvětluje Amano.

„Starší výzkumy se jen málokdy věnovaly dopadům na biodiverzitu v tropických oblastech – protože nejčastěji vznikaly v Evropě, Severní Americe, Austrálii a Arktidě,“ říká vědec. Podle něj se sice dlouhodobě předpokládalo, že tropické druhy budou na stále vyšší teploty citlivé a tedy jimi budou zranitelné, chyběly ale důkazy z pozorování v praxi.

Příliš velké teplo

Detailní analýza obrovského množství materiálů o výskytu tropických vodních ptáků od roku 1990 do současnosti ukázala, že 69 procent těchto druhů reaguje na zvyšování teplot negativně. Záznamy pocházejí z více než stovky zemí světa a z různých regionů tropických oblastí na více světadílech.

Vědci si vybrali právě vodní ptáky, protože se relativně snadno pozorují a dají se proto využít jako měřítko dopadu klimatických změn i na ostatní druhy, ať už rostlinné, nebo živočišné. Podle Amana je na výsledcích studie dobře vidět, že vlhké tropické oblasti jsou změnami klimatu ohrožené více než jiné ekosystémy.

Omezení jednoho druhu zvířat může mít značný dopad na ostatní – a v důsledku i na člověka, například proto, že zmizí z potravinového řetězce článek, který se staral o omezování počtu škodlivého hmyzu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 53 mminutami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 4 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 20 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 21 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
včera v 10:08

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
včera v 08:00

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026
Načítání...