Oteplování má dramatický dopad na vodní ptáky žijící v tropických oblastech, zjistili vědci

Tropické oblasti naší planety jsou domovem pro největší množství rostlinných i živočišných druhů. Nový výzkum australských přírodovědců ale ukazuje, že klimatické změny odsud život vyhánějí, a to velmi rychle.

Tým vedený profesorem Tatsuyo Amanem prozkoumal více než 1,3 milionu záznamů o vodních ptácích a z nich zjistil, že zvyšování teploty má dramatický dopad na množství těchto zvířat v tropických oblastech a že změna klimatu je vážnou hrozbou pro tamní bohatství života. Výsledky vyšly v odborném časopise Nature Climate Change.

„Nutně potřebujeme pochopit, jak druhy reagují na měnící se klima, a to v globálních rozměrech,“ vysvětluje Amano.

„Starší výzkumy se jen málokdy věnovaly dopadům na biodiverzitu v tropických oblastech – protože nejčastěji vznikaly v Evropě, Severní Americe, Austrálii a Arktidě,“ říká vědec. Podle něj se sice dlouhodobě předpokládalo, že tropické druhy budou na stále vyšší teploty citlivé a tedy jimi budou zranitelné, chyběly ale důkazy z pozorování v praxi.

Příliš velké teplo

Detailní analýza obrovského množství materiálů o výskytu tropických vodních ptáků od roku 1990 do současnosti ukázala, že 69 procent těchto druhů reaguje na zvyšování teplot negativně. Záznamy pocházejí z více než stovky zemí světa a z různých regionů tropických oblastí na více světadílech.

Vědci si vybrali právě vodní ptáky, protože se relativně snadno pozorují a dají se proto využít jako měřítko dopadu klimatických změn i na ostatní druhy, ať už rostlinné, nebo živočišné. Podle Amana je na výsledcích studie dobře vidět, že vlhké tropické oblasti jsou změnami klimatu ohrožené více než jiné ekosystémy.

Omezení jednoho druhu zvířat může mít značný dopad na ostatní – a v důsledku i na člověka, například proto, že zmizí z potravinového řetězce článek, který se staral o omezování počtu škodlivého hmyzu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 17 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...