Republikánská strana na svém nominačním sjezdu oficiálně jmenovala prezidenta Donalda Trumpa kandidátem pro listopadové volby. Ten ve funkci poutal pozornost médií nejčastěji neobvyklými výroky. Daleko větší dopad však měla reálná politika jeho administrativy a ta se držela obvyklých pravicových přesvědčení. Rychle a masivně rušila regulaci zavedenou nejen za éry Baracka Obamy, hlavně v oblastech ekologie, sociálních věcí či ochrany menšin. Snižovala daně především bohatým. A na dlouhá léta dopředu posunula federální justici konzervativním směrem.
Za halasem tweetů. Trump snížil daně, masivně dereguloval a posunul justici daleko doprava
Možná nejvýraznějším úspěchem současného amerického prezidenta bylo před Vánoci 2017 největší snížení daní od dob Ronalda Reagana. Republikáni v čele s Trumpem prosadili pokles daňové sazby pro podniky z 35 na 21 procent. Sazba se tak snížila pod úroveň třeba v Austrálii (30 procent) a přiblížila se těm v Británii nebo v Česku, kde podniky mají platit daň 19 procent.
Americká korporátní daň v čase
Reforma umožnila také jednotlivcům snížit daňový základ o dvojnásobek. Zachovala sedm daňových tříd, přičemž v té nejvyšší se daň jednotlivců snížila z 39,6 na 37 procent.
Zákon obsahoval i automatické škrty v některých zdravotních a sociálních programech, například v systému zdravotního pojištění Medicare, zavedeného předchozím prezidentem Obamou.
Pravice slavila s tím, že podniky budou mít víc prostředků na investice a z roztočených kol ekonomiky budou profitovat všichni. Levice bědovala, že škrty pomohou jen bohatým, zvýší nerovnost a deficity zatíží federální rozpočet.
Hrubý domácí produkt Spojených států nakonec až do pandemie rostl podle Světové banky o něco málo rychleji než za Obamovy pokrizové éry. Nerovnost se dále zvyšuje tempem podobným posledním desetiletím. A rozpočtové schodky začaly i přes dobré hospodářské časy před koronavirem masivně narůstat a přiblížily se úrovni čtyř let po ekonomické krizi.
Deregulace za Trumpova vedení
Druhým zásadním tématem Trumpovy administrativy bylo rušení pravidel, omezení a příkazů přijatých jeho předchůdci na federální úrovni. Ostatně státní regulace je jedním z hlavních nepřátel pravicové politiky. Výzkumnice Diane Katzová z konzervativního think-tanku Heritage Foundation proto vítá výkon vlády: „Trump slíbil, že masivně sníží regulaci. Zatím významně snížil její tvorbu.“
Připomíná, že administrativa se pyšní ušetřením 23 miliard dolarů díky 176 deregulatorním opatřením za fiskální rok 2018. A raduje se z malého počtu nově přijatých „významných“ regulací, tedy těch, které podniky a občany přijdou na více než 100 milionů dolarů ročně. Za 22 měsíců jich vláda prosadila o 65 procent méně než Obamův kabinet za stejné období a o 51 procent méně než administrativa Bushe mladšího.
Jedním z důvodů je Trumpovo výkonné nařízení číslo 13771 přijaté deset dní po jeho nástupu do funkce. Zavazuje federální úřady při přijetí jakékoliv regulace zvyšující náklady podnikání ke zrušení dvou jiných. Podle oficiálních vládních údajů se díky tomu firmám podařilo ušetřit 33 miliard dolarů ročně. Katzová to srovnává s ročním zvýšením nákladů o 122 miliard v důsledku Obamovy vlády, což je propočet Heritage Foundation.
Stopa v oblasti ekologie
Deregulaci v Trumpově éře sleduje liberální think-tank Brookings Institute. Podle jeho dat se celý proces asi nejvýrazněji dotkl ekologie. Typickým příkladem bylo v prosinci 2017 zmenšení chráněných území Bear Ears National Monument a Grand Staircase Escalante o 85, respektive 46 procent. Tedy nejvíce v americké historii. Na předmětném území tak mohla začít těžba uhlí, ropy a plynu a také pastva.
Trumpova vláda snížila emisní limity pro elektrárny, ukončila podporu ekologicky čistých paliv a zřekla se také části dat o množství skleníkových plynů, když zrušila povinnost státních ministerstev dopravy zjišťovat a snižovat emise oxidu uhličitého na dálniční síti.
Rozvolnila ochranu ohrožených druhů nebo otevřela chráněné přírodní oblasti (National Wildlife Refuges) pro lov. Rušení pravidel vymáhajících ekologicky šetrné chování šlo do velkých detailů: přineslo to novou možnost přenášet přes národní park luky a kuše či právo zničit hnízda a vejce bernešky velké po celý rok.
Usnadnění pravidel pro podnikání se však netýkalo jen životního prostředí. Například developeři už díky Trumpovi nemusí kompenzovat dopad svých aktivit ve veřejném prostoru. Farmaceutické firmy se nemusí bát zastropování cen léků. Internetoví provideři s koncem internetové neutrality nově mohou vytvářet rychlejší linky za peníze. Zvýšil se také limit, od něhož podléhají realitní transakce schválení úřadů.
Stranou šel i důraz na bezpečnost. Třeba provozovatelé dolů nově mohou provádět bezpečnostní kontroly až po jejich spuštění do provozu. A vláda navrhuje i možnost létat s drony nad lidmi nebo v noci.
Pozice menšin
Trump také posouval pravidla v tématu, které mnozí vnímají jako hodnotové: přístupu k menšinám. Především stáhl pokyn vlády k podpoře pozitivní diskriminace (affirmative action). Odložil také návrh, který podmiňoval nárok na federální pomoc s bydlením plánem, jak zvrátit rasovou segregaci.
Zrychlil deportace imigrantů bez dokumentů nebo zjednodušil proces výstavby v indiánských rezervacích.
A dotkl se i horkého tématu sexuality. Oslabil třeba ochranu transgender bezdomovců zavedenou za Obamovy éry. A s mnohem zásadnějším dopadem vrátil státům právo blokovat financování klinik provozujících potraty.
Personální obsazení soudů
Důležitější roli než tyto dílčí kroky však v posunu hodnotového ukotvení Spojených států bude zřejmě hrát mimořádná pozornost, kterou věnoval Trumpův tým soudnictví. Právě federální soudci, a především ti odvolací, ve výsledku rozhodují o mnoha sporných opatřeních přijatých na všech úrovních moci a formují podobu každodenního života.
Na toto téma se zaměřil už v kampani a dal jasně najevo, jaké soudce bude navrhovat: mladé a pravicově smýšlející. „Budeme mít skvělé soudce, konzervativní. Všechny vybere Federalist Society,“ sděloval Trump před minulými volbami posluchačům silně pravicového Breibartu s odkazem na společnost, která se sama prezentuje jako „maják naděje pro konzervativní a libertariánské právníky“.
Nebývalá připravenost před vstupem do funkce se konzervativcům kolem Bílého domu vyplatila. Za tři a půl roku ve funkci Trumpovi Senát potvrdil 200 nominací na federální soudce s doživotním mandátem, což představuje 23,3 procenta ze všech takových soudců. Barack Obama byl ve stejné chvíli svého prezidentství u senátorů úspěšný se 153 kandidáty (17,8 procenta), srovnává Thomas Jipping z Edwin Meese III Center for Legal and Judicial Studies na stránkách konzervativního think-tanku Heritage Foundation.
A pokračuje: Senát přitom Trumpovi schválil jen 78,4 procenta jeho návrhů na soudce. Drtivá většina demokratických senátorů (85 procent) totiž zamítla více než polovinu z nich. Obamovi horní komora Kongresu schválila 83,2 procenta kandidátů, přičemž nejvíc odmítající senátor hlasoval jen proti 14 procentům z nich.
Dlouhodobý dopad
Ještě větší rozdíl v aktivitě je u odvolacích federálních soudů. Trump půl roku před koncem mandátu úspěšně navrhl a jmenoval 53 jejich členů, což je téměř třetina ze všech, zatímco Obama jen 30. Nyní tak na rozdíl od situace před osmi lety neexistuje ani jedno volné místo odvolacího soudce.
Tento proces bude mít dlouhodobý dopad. Soudci jsou jmenováni doživotně a, jak se Bílý dům chlubil v listopadu 2019: „Průměrný věk soudců jmenovaných prezidentem Trumpem je nižší než 50 let, což je o plných deset let méně než průměr nominantů prezidenta Obamy.“
Fakt, že soudnictví se mění minimálně na generaci dopředu, spokojeně komentuje i jeden ze členů vedení Federalist Society David McIntosh: „Je to jeden z nejvýznamnějších úspěchů prezidenta, ne-li nejvýznamnější.“