Šéf Bílého domu Donald Trump podepsal dekret, který ruší část regulace ochrany ovzduší zavedené jeho předchůdcem Barackem Obamou. Nařízení ruší mimo jiné omezení emisí z elektráren či těžby uhlí. Trump se tak snaží vytvořit podmínky pro vznik nových pracovních míst, zejména v těžebním průmyslu a petrochemii. Ochránci životního prostředí už chystají žalobu.
Rána pro ochranu životního prostředí: Trump schválil konec omezování některých emisí
2 minuty
Zpravodaj ČT Řezníček: Trump plní slib, že vrátí uhelná pracovní místa
„Moje administrativa ukončí válku proti uhlí. S dnešním exekutivním příkazem činím historický krok ke zrušení omezení týkající se americké energie a regulací, jež zabíjejí pracovní místa,“ konstatoval šéf Bílého domu.
Trumpův dekret nazvaný Energetická nezávislost uštědřil ránu snahám ekologických aktivistů chránit životní prostředí.
Prezident Obama tvrdil, že ochrana životního prostředí je otázkou národní bezpečnosti. Kritici Trumpova rozhodnutí tvrdí, že to Spojeným státům nepomůže hospodářsky ani bezpečnostně. Trump tak plní svůj slib, že do postižených míst vrátí uhelná pracovní místa.
Odsouhlasený exekutivní příkaz uvolňuje tříleté moratorium na pronájem federálních pozemků pro těžbu uhlí zavedené loni v lednu, reviduje omezení pro emise metanu při těžbě ropy a zemního plynu a snižuje váhu ekologických aspektů při schvalování jiných vládních nařízení.
- Největším zdrojem emisí oxidu uhličitého v USA jsou elektrárny na fosilní paliva. Podílí se 31 procenty na celkové produkci všech „amerických“ emisí skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry.
Osud klimatické dohody zůstává nejasný
Žádnou zmínku naopak dekret neobsahuje ohledně pařížské dohody o klimatu z prosince 2015, která státy zavazuje k omezení emisí skleníkových plynů, uvedla agentura AP. Trump během kampaně sliboval, že od dohody odstoupí, ale po zvolení se o tom už nikdy nezmínil. Současná vláda prý postoj k pařížské dohodě teprve zkoumá.
Radikální odklon od Obamovy politiky
Trump už během kampaně zpochybňoval vědecké teze o globálním oteplování a důkazy o dopadech průmyslové výroby na změny klimatu označoval za výmysl.
Prioritou odklonu od ekologické politiky dřívější vlády má být zrušení takzvaného Plánu čisté energie, jímž Obama v roce 2014 zavázal americké tepelné elektrárny k omezení škodlivých emisí do roku 2030 o třetinu stavu z roku 2005.
Zároveň plán cílil na rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, když počítal, že na tomto poli budou mít do roku 2030 trojnásobný podíl oproti stávajícímu stavu.
Trumpova administrativa tvrdí, že přísná regulace brání v činnosti například těžařům ropy či uhelným společnostem. Obamovo nařízení bylo značně neoblíbené ve státech vedených republikány, kde kvůli tomu těžební firmy vedly i právní spory.
Loni nejvyšší soud plán dočasně pozastavil. Definitivně za ním má udělat tečku Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA), jejímž vedením Trump po lednovém nástupu do funkce pověřil Scotta Pruitta, označovaného za popírače klimatických změn.
- Dědictví Obamových tuzemských klimatických opatření je rozporuplné. Podle jedněch statistik klesly v průběhu let 2008-2015 emise CO2 v americkém energetickém sektoru o 9,5 procenta, na druhé straně se právě za Obamy staly Spojené státy celosvětovou jedničkou v produkci ropy (předstihly Saúdskou Arábii) i zemního plynu (zde přeskočily Rusko).
Aktivisté se hodlají bránit, firmy dekret vítají
Zastánci energií z obnovitelných zdrojů tvrdí, že by nové pracovní pozice vznikaly i díky přechodu na šetrnější provoz.
Skupina zvaná Earthjustice chce nový prezidentský dekret zažalovat u soudu, protože podle ní „ignoruje právo a vědeckou realitu“. Organizace NextGen Climate, kterou řídí miliardář Tom Steyer, označila Trumpovo nařízení za „útok na americké hodnoty a ohrožení životů, bezpečnosti a prosperity každého Američana“, píše agentura Reuters.
Šéf americké obchodní komory Thomas Donahue naopak Trumpovy záměry přivítal. „Je to vítaný ústup od strategie dřívější vlády, která omezením pracovních příležitostí dusila ekonomiku a zdražovala energii,“ podotkl Donahue. Radují se také důlní a petrochemické firmy.
