V Alpách za posledních padesát let ubyl sníh, naměřili vědci

Celé Alpy za posledních padesát let zaznamenaly úbytek sněhové pokrývky. Ta v posledních letech napadá později a zároveň dříve taje. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil žurnál The Cryosphere. Nové poznatky mohou podle jejích autorů  v budoucnu posloužit klimatologům.

Nová studie vznikla za spolupráce více než třiceti vědců ze všech alpských států. Ti dali dohromady až padesát let stará data z měřicích stanic, které se nacházely maximálně ve výšce dva tisíce metrů nad mořem. 

„Náš výzkum analyzuje alpskou sněhovou pokrývku kvantitativně,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! Michael Matiu z Eurac Research's Institute for Earth Observation. Podle něj se jedná o první takovou práci, která se zaměřila na celé pohoří.

Odborníci došli k závěru, že sníh v Alpách není rozložen rovnoměrně a ubývá v různých oblastech odlišně. Například v jižních Alpách, které už tak mají méně sněhu, byl úbytek markantnější než na severu.

I když se regionální situace značně liší, trendy během dekád byly v celých Alpách podobné. Zatímco sedmdesátá a osmdesátá léta byla obecně na sníh velmi bohatá, na přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo v zimě sněhu méně. Od té doby se sice sněhová pokrývka zvětšila, úrovně z let sedmdesátých však nedosáhla.

Důsledek změny klimatu

Obecně méně sněhu je pak v současnosti v Alpách na jaře. „Zatímco v zimě je zde v závislosti na poloze a na nadmořské výšce široká škála různých trendů (…) na jaře všechny sledované stanice zaznamenávají pokles,“ poznamenala další z autorek studie Alice Crespiová, která rovněž působí na Eurac Research's Institute for Earth Observation.

V oblastech ležících níže než dva tisíce metrů nad mořem se sněhová sezona za posledních padesát let  v průměru zkrátila o 22 až 34 dní. Sníh se obvykle objevuje později a dříve taje.

Experti se domnívají, že se jedná o přímý důsledek změny klimatu. „Je jasné, že sníh roztává dříve a rychleji kvůli vyšším teplotám a že srážky se objevují spíše v podobě deště než sněhu,“ vysvětlil Matiu. Právě pro další výzkum této problematiky může studie poskytnout důležitá data.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 4 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 7 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 9 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 9 hhodinami
Načítání...