V Alpách za posledních padesát let ubyl sníh, naměřili vědci

Celé Alpy za posledních padesát let zaznamenaly úbytek sněhové pokrývky. Ta v posledních letech napadá později a zároveň dříve taje. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil žurnál The Cryosphere. Nové poznatky mohou podle jejích autorů  v budoucnu posloužit klimatologům.

Nová studie vznikla za spolupráce více než třiceti vědců ze všech alpských států. Ti dali dohromady až padesát let stará data z měřicích stanic, které se nacházely maximálně ve výšce dva tisíce metrů nad mořem. 

„Náš výzkum analyzuje alpskou sněhovou pokrývku kvantitativně,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! Michael Matiu z Eurac Research's Institute for Earth Observation. Podle něj se jedná o první takovou práci, která se zaměřila na celé pohoří.

Odborníci došli k závěru, že sníh v Alpách není rozložen rovnoměrně a ubývá v různých oblastech odlišně. Například v jižních Alpách, které už tak mají méně sněhu, byl úbytek markantnější než na severu.

I když se regionální situace značně liší, trendy během dekád byly v celých Alpách podobné. Zatímco sedmdesátá a osmdesátá léta byla obecně na sníh velmi bohatá, na přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo v zimě sněhu méně. Od té doby se sice sněhová pokrývka zvětšila, úrovně z let sedmdesátých však nedosáhla.

Důsledek změny klimatu

Obecně méně sněhu je pak v současnosti v Alpách na jaře. „Zatímco v zimě je zde v závislosti na poloze a na nadmořské výšce široká škála různých trendů (…) na jaře všechny sledované stanice zaznamenávají pokles,“ poznamenala další z autorek studie Alice Crespiová, která rovněž působí na Eurac Research's Institute for Earth Observation.

V oblastech ležících níže než dva tisíce metrů nad mořem se sněhová sezona za posledních padesát let  v průměru zkrátila o 22 až 34 dní. Sníh se obvykle objevuje později a dříve taje.

Experti se domnívají, že se jedná o přímý důsledek změny klimatu. „Je jasné, že sníh roztává dříve a rychleji kvůli vyšším teplotám a že srážky se objevují spíše v podobě deště než sněhu,“ vysvětlil Matiu. Právě pro další výzkum této problematiky může studie poskytnout důležitá data.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47
Načítání...