Vyhlašte klimatickou nouzi, vyzval státy světa šéf OSN. Podpora fosilních paliv je podle něj nepřijatelná

Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na světové lídry, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze a pomohli tak urychlit kroky, které by zabránily katastrofálním důsledkům globálního oteplování. Na virtuálním klimatickém summitu, který pořádá Velká Británie, vystoupil mimo jiné čínský prezident Si Ťin-pching, který ohlásil závazek snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého v poměru k HDP o 65 procent oproti roku 2005. Zvolený americký prezident Joe Biden potvrdil, že se USA v lednu opět připojí k pařížské dohodě o klimatu.

„Lze vůbec ještě popírat, že čelíme mimořádné nouzové situaci? Proto tu dnes lídry na celém světě vyzývám, aby vyhlásili stav klimatické nouze do té doby, než jejich země dosáhnou uhlíkové neutrality,“ řekl šéf OSN podle agentury Reuters.

Upozornil rovněž na fakt, že peníze investované do zotavení ekonomik poznamenaných pandemií koronaviru pořád častěji míří do odvětví spojených se spotřebou fosilních paliv, a nikoli tam, kde se využívají obnovitelné zdroje energie.

„Je to nepřijatelné. Biliony dolarů, které jsou potřeba na zotavení po pandemii covidu, jsou peníze, které si půjčujeme od budoucích generací. Nemůžeme tyto zdroje využít k tomu, abychom dál pokračovali v krocích, které zatíží příští generace břemenem dluhu na zničené planetě,“ dodal.

Čína chce víc energie z obnovitelných zdrojů

Na jednodenním summitu vystoupilo sedm desítek šéfů států a vlád z celého světa. S napětím se čekalo zejména na projevy státníků z Indie, Japonska nebo Číny, tedy zemí, které patří k velkým producentům emisí.

Zástupce USA mezi vystupujícími nebyl, zvolený americký prezident Biden ale na Twitteru potvrdil, že se USA pod jeho vedením už za 39 dní opět připojí k pařížské klimatické dohodě. „Sjednotíme svět, abychom dokázali výrazněji a rychleji pokročit vpřed a rázně řešit klimatickou krizi,“ napsal příští šéf Bílého domu.

Čínský prezident podle agentury Reuters slíbil do deseti let snížení emisí CO2 v poměru k HDP o 65 procent. Do roku 2030 by podle něj mělo 25 procent spotřebované energie pocházet z obnovitelných zdrojů.

Indický premiér Naréndra Módí řekl, že jeho země do roku 2022 zvýší kapacitu obnovitelných zdrojů na 175 gigawatt, do roku 2030 by to mělo být už 450 gigawatt. Podle něj je Indie na dobré cestě ke splnění závazků vyplývajících z pařížské klimatické dohody, přijaté právě před pěti lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuvajt čelil útokům, USA dříve provedly údery na Írán

Americká armáda v úterý večer SELČ oznámila, že podnikla sérii útoků proti Íránu. Jde podle ní o odpověď na íránské údery proti třem komerčním plavidlům, které proplouvaly Hormuzským průlivem. Írán údery označil za „zjevnou agresi“ a slíbil odvetu. Kuvajtská armáda podle agentur později oznámila, že její protivzdušná obrana se aktivovala kvůli útokům „nepřátelských“ dronů a raket. Sirény se rozezněly také v Bahrajnu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na desítky amerických vojenských objektů v těchto dvou zemích.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

Rutte na summitu v Ankaře očekává silný závazek podpory Ukrajiny

Vývoj obranných výdajů členských zemí Severoatlantické aliance či další pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi, budou mezi tématy závěrečného dne summitu NATO v turecké Ankaře. Šéfové států a vlád 32 členských států se sejdou na jednání Severoatlantické rady, s projevem by měl vystoupit také český premiér Andrej Babiš (ANO). Vrcholná schůzka transatlantické obranné aliance by mohla též přinést pohled na budoucnost vztahů mezi Spojenými státy a ostatními spojeneckými zeměmi.
03:25Aktualizovánopřed 40 mminutami

VideoVěk mají ověřovat, ale nedělají to. Sociální sítě v testu v Austrálii pohořely

Sociální sítě v Austrálii zcela propadly v testu, zda kontrolují věk svých uživatelů, míní tamní vláda. Poradci kabinetu zkušebně vytvořili 50 účtů s deklarovaným věkem 16 let. Napříč devíti platformami – včetně Instagramu, TikToku a Youtube – pravost tvrzení nezkoumala žádná. Země přitom loni jako první na světě zakázala tyto platformy mladým do 16 let. Austrálie koncem června zvýšila pokuty pro technologické giganty a chce usnadnit jejich soudní postih za nedodržování předpisů. Věkovou hranici pro sociální sítě zavádí či zvažuje stále víc zemí.
před 2 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Le Penová oznámila, že bude kandidovat v prezidentských volbách

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová po verdiktu odvolacího soudu uvedla, že příští rok bude kandidovat v prezidentských volbách. Soud rozhodl, že je vinna ze zneužití veřejných prostředků. Zároveň zkrátil období, po které nesmí vykonávat veřejnou funkci. V roce 2027 bude mít však Le Penová elektronický náramek, protože soud jí také uložil tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně. Podle serveru The Guardian politička uvedla, že se kvůli této části rozsudku obrátí na kasační soud.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil Rutte na okraj summitu NATO

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled