První krůček v boji proti globálnímu oteplování. Británie vyhlásila klimatickou nouzi

7 minut
Horizont ČT24: Británie chce významně snížit emise
Zdroj: ČT24

Pokud se chce Londýn stát lídrem v boji proti globálnímu oteplování, musí urychleně změnit svou politiku a do 30 let snížit emise skleníkových plynů na nulu. Tvrdí to britská nezávislá Komise pro klimatickou změnu. Zpráva přichází po týdnech protestů ekologických aktivistů v Londýně. Výsledkem je prozatím vyhlášení klimatické a environmentální nouze.

Britská Komise pro klimatickou změnu by chtěla do roku 2050 seškrtat emise skleníkových plynů skoro na nulu. „Chování spotřebitelů se výrazně nezmění. Dojde ale k velkým změnám v celém hospodářství. A není to jen o zavádění nových technologií, ale také o tom, jakým způsobem žijeme naše životy,“ předesílá předseda komise Chris Stark.

Uskutečnění ambiciózního plánu ale nebude zadarmo. Domácnosti by měly lépe izolovat domy, v zimě topit jen na 19 stupňů, jíst méně masa a drasticky omezit používání osobních aut. Přizpůsobit se bude muset i zemědělství a průmysl.

„Za deset let výroba z větrných elektráren stoupne zhruba na třetinu celkové produkce. Už nyní produkujeme deset procent veškeré elektřiny ve Spojeném království,“ říká manažer jedné z větrných elektráren na pobřeží Orsed Benj Sykes.

První krok udělal parlament

K čistější budoucnosti už nakročil i britský parlament. Jako vůbec první zákonodárný sbor na světě vyhlásil stav klimatické a environmentální nouze. „Nelze dál plýtvat časem. Žijeme v klimatické krizi, která se nebezpečně vymkne kontrole, pokud rychle a důrazně nezasáhneme,“ varuje lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn.

Stalo se tak pouhý týden poté, co šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunbergová v Londýně vyzvala britské politiky, aby něco udělali pro záchranu planety. Krok britských zákonodárců proto otevřeně uvítala. „Nadějná zpráva historického významu. Teď musí následovat ostatní státy. A slova se musí proměnit v okamžité činy,“ napsala Švédka na Twitteru.

David Attenborough
Zdroj: James Lawler Duggan/Reuters

Britská vláda stále čelí nebývalému tlaku široké veřejnosti i odborníků. „Pokud v příštích deseti letech nepodnikneme dramatické změny, můžeme čelit nezvratným škodám našeho světa a kolapsu našich společností,“ připomněl kabinetu premiérky Theresy Mayové slavný přírodovědec David Attenborough.

Po deset dubnových dnů blokovali aktivisté dopravu na nejrušnějších místech Londýna, policie zatkla okolo tisíce lidí. Jejich hlas ovšem nezanikl. Britská média o problematice klimatu informovala natolik, že překonala rekord z prosince 2015, kdy byla v Paříži podepsána celosvětová dohoda o boji proti klimatickým změnám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...