Změna klimatu strana 2 z 5

Lidstvo stále více bojuje s viry a bakteriemi, které se v moderní společnosti snadno šíří. Podle nového výzkumu ale mohou podobně vysokou hrozbu představovat také houby. Se změnami klimatu se budou rychleji měnit a přizpůsobovat.

Po dvou nocích navíc oproti původnímu programu skončila klimatická konference COP27 v Egyptě. Účastníci se nakonec shodli na podobě fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu nejchudším zemím a následně schválili znění závěrečného dokumentu konference. Nenaplnily se tedy sobotní spekulace, že by vše mohlo skončit bezvýsledně a účastníci odjet, aniž by dosáhli dohody. Podle místopředsedy Evropské komise odpovědného za klimatickou politiku Franse Timmermanse není však dohoda zásadním krokem vpřed. Dostatečná není ani podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, i když vznik fondu považuje za důležitý.

Kůrovcová kalamita připravila české lesy o miliony smrků a borovic. Smazala tím také jejich pozitivní vliv, který mají na snižování emisí skleníkových plynů. Lesy totiž běžně slouží jako úložiště uhlíku z emisí CO2. Podle ministerstva životního prostředí už situace českých lesů ztěžuje splnění našich závazků. V evropském kontextu patří české odlesňování k těm nejhorším.

Zemřela cyklistka, která byla zraněna při střetu s automobilem v Berlíně. V Německu kvůli tomu sílí hněv vůči klimatickým aktivistům, jejich pondělní protestní akce totiž měla způsobit zpoždění příjezdu speciálního zásahového vozu. Ke kritice na adresu ekologických demonstrantů se v pátek připojil například německý vicekancléř a ministr průmyslu Robert Habeck. Lékařka ze zasahující záchranné služby ovšem později podle médií zpochybnila informace, že včasnou záchranu zraněné ženy znemožnila protestní akce ekologických aktivistů.

Francouzský diplomat Ferdinand de Lesseps v roce 1869 nechal otevřít Suezský průplav mezi Rudým a Středozemním mořem. Tuto cestu otevřel nejen lodní dopravě, ale také mořským živočichům. O 150 let později vlivem globálního oteplování stoupá každoročně teplota vody ve Středozemním moři a do francouzských vod míří v hojném počtu invazivní druhy, které zásadně narušily místní ekosystém.

Nejvyšší správní soud se bude zabývat rozhodnutím v případu klimatické žaloby. Ministerstvo životního prostředí se proti němu brání kasační stížností. České televizi to potvrdila Ludmila Machyánová z Městského soudu v Praze, který v případu rozhodl v první instanci. V rozsudku z poloviny června konstatoval, že ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, dopravy a zemědělství nepodnikla kroky k dostatečnému snižování skleníkových emisí.

Francouzská vláda plánuje letos v zimě opět uvést do provozu v březnu odstavenou uhelnou elektrárnu v obci Saint-Avold na severovýchodě země. Elektrárna by fungovala pouze v případě potřeby, opatření je dočasné a reaguje na dění spojené s válkou na Ukrajině a na napětí na trhu s energiemi, uvedlo francouzské ministerstvo pro energetickou tranzici. Informovala o tom stanice BFM TV.

Riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze mezi lety 2010 až 2019 téměř dvakrát vyšší než v předchozích třech desetiletích. Zatímco dříve bylo evidováno v průměru padesát úmrtí kvůli horku za rok, v uplynulé dekádě tento počet stoupl na devadesát. Vyplývá to z výzkumu vědců z Akademie věd ČR (AV) a České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Výsledky vyšly v odborném časopise Urban Climate.

Extrémní vlny veder jako ta, která v uplynulých týdnech trápila Indii a Pákistán a hnala teplotu vzduchu až k 50 stupňům Celsia, dnes hrozí výrazně častěji v důsledku globálních klimatických změn. Uvádí to mezinárodní klimatologická skupina, která analyzuje souvislost mezi změnou klimatu a konkrétními meteorologickými extrémy. Vědci události z posledních dvou měsíců označili za předzvěst budoucnosti oblastí na jihu Asie.

Čtyři důležité indikátory klimatické změny jsou na rekordní úrovni. Informovala o tom ve své zprávě o stavu klimatu v roce 2021 Světová meteorologická organizace (WMO). Rekordy se týkají vzestupu hladiny moří, teploty oceánů, znečištění moří a koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Ukazuje to na zničující důsledky lidské činnosti na ekosystémy, které mají zajistit přežití lidstva, zdůrazňuje zpráva.

Středa 4. května 2022, 12 hodin 46 minut místního času (04:46 GMT) je datum, které se zapisuje do světové meteorologické historie. Čínský expediční vědecký tým postavil těsně pod vrcholem Mount Everestu v nadmořské výšce 8830 m n. m. automatickou meteorologickou stanici. Je nejvýš položenou stanicí na světě.

Mezivládní panel pro změny klimatu vydal novou zprávu, která se věnuje rizikům, jež přináší klimatická změna způsobená spalováním fosilních paliv. Analýza říká, že tato krize ohrožuje celé lidstvo.

Trosky španělské vesnice Aceredo, která v roce 1992 skončila na dně přehrady, přitahují zástupy turistů. Kvůli suchu, které už několik měsíců sužuje Pyrenejský poloostrov, hladina přehrady výrazně klesla, díky čemuž jsou zbytky obce znovu viditelné, uvedla agentura Reuters. Zájem turistů se ale nelíbí portugalské společnosti EDP, která přehradu spravuje. Firma požádala okolní města, aby přístup turistů omezila.

Zatímco severní polovinu Evropy stále svírá zima, na jihu už krajina čelí problému spíše teplejších měsíců – suchu. V Portugalsku dokonce museli odstavit několik vodních elektráren. Úřady pro jistotu zavedly na další dva roky přísná pravidla na ochranu pitné vody. A extrémní nedostatek srážek trápí i podhorské oblasti Itálie.

Podle měření provedených americkým Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) dosáhl metan v zemské atmosféře rekordní hodnoty 1900 částic na miliardu (ppb). Pro srovnání – před průmyslovou revolucí to bylo jenom přibližně 700 ppb, tedy přibližně třikrát méně.

Letošní Silvestr je nejteplejším v Česku za skoro 90 let. V Děčíně a Českých Budějovicích meteorologové naměřili 15,3 stupně nad nulou. Vyšší teplota byla 31. prosince zaznamenána naposledy v roce 1935. Tehdy bylo v Hradci Králové 16,3 stupně Celsia, což je zatím vůbec nejvyšší silvestrovská teplota v historii měření v Česku, oznámil Český hydrometeorologický ústav.

Z hlediska meteorologického přinesl rok 2021 vícero překvapivých a také rekordních událostí. Měnily někdy představy meteorologů o tom, co naše atmosféra vůbec dokáže.

Kolumbijský prezident Iván Duque kritizoval uživatele kokainu za to, že podle něj ničí životní prostředí, protože přispívají k odlesňování planety. Vysvětlil to tím, že pěstitelé koky kvůli pěstování této rostliny kácí lesy. Duque to řekl v rozhovoru s deníkem Financial Times (FT) u příležitosti konference OSN o změnách klimatu, která se koná ve skotském Glasgow.

Glaciologové Andrea Fischerová a Martin Stocker-Waldhuber z Rakouské akademie věd zkoumají přirozené dutiny ledovce Jamtalferner poblíž obce Galtür v Rakousku. Objevily se v něm obří ledové jeskyně, které napomáhají tání rychleji, než se očekávalo. Teplejší vzduch prochází skrze ledovou masu a ta se nakonec zhroutí. Vědci se nyní snaží proces zmapovat a monitorují ledovou masu zevnitř. Průzkum jim může pomoci v pochopení, proč v posledních letech tání ledovců zrychluje. Výzkumníci ale dodávají, že k záchraně ledovce v Alpách je již pozdě a v příštích několika desetiletích zcela zmizí.

Neexistuje jedna konkrétní hranice oteplení, za kterou přijde pohroma, říká ředitel Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR Radan Huth. Jasné podle něj ale je, že čím více teplota stoupne, tím horší budou negativní důsledky. Cestou jsou větší investice do výzkumu, domnívá se. Klimatolog byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Změna klimatu zřejmě způsobí, že se v asijských velehorách v důsledku tání ledovců výrazně zvýší počet jezer. Obyvatelé okolních oblastí tak budou čelit rostoucímu nebezpečí ničivých povodní. Varovnou předpověď přinesla nová studie, kterou publikoval časopis Nature Climate Change. Podle vědců je v tomto ohledu potřeba rychlých politických akcí a mezinárodní spolupráce.

Německý ústavní soud ve čtvrtek nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon o ochraně klimatu je podle něj nedostatečný a znevýhodňuje příští generace. Stížnost podali zástupci několika ekologických organizací, mezi nimi i studenti a žáci z řad Fridays for Future.

Korálové útesy na severu Rudého moře jsou citlivé na ochlazení vody. Poukázal na to nový experiment, který zveřejnil časopis PeerJ. Podle vědců se navíc ukázalo, že zmíněné organismy žijí nyní v podmínkách, které se nacházejí těsně nad jejich minimální teplotní hranicí.

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se shodli na parametrech takzvaného klimatického zákona. Ten určuje parametry dosažení nového závazku, podle něhož Unie omezí do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Europoslanci usilovali o ještě přísnější závazek. Dohodu musí schválit plénum europarlamentu i ministři členských států.