Copernicus: Letošní leden byl nejteplejším prvním měsícem roku v historii měření

3 minuty
Horizont ČT24: Nejteplejší leden od začátku měření
Zdroj: ČT24

Úvodní měsíc letošního roku byl celosvětově nejteplejším lednem v historii měření. Průměrná teplota vzduchu na povrchu dosáhla 13,23 stupně Celsia, což je o 0,79 stupně více, než činí lednový průměr z let 1991 až 2020, a o 1,75 stupně nad průměrem z předindustriálního období. Informovala o tom meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

Podle meteorologů šlo zároveň o osmnáctý měsíc z posledních devatenácti, kdy byla globální průměrná teplota o více než 1,5 stupně nad průměrem z předindustriálního období.

Průměrná teplota na evropské pevnině v lednu 2025 činila 1,8 stupně, což je 2,51 stupně nad lednovým průměrem z let 1991 až 2020. Zároveň jde o druhou nejvyšší hodnotu po lednu 2020, kdy byla teplota o 2,64 stupně nad průměrem.

Navzdory vývoji jevu La Niňa

„Leden 2025 je dalším překvapivým měsícem, který pokračuje v rekordních teplotách pozorovaných v posledních dvou letech, a to navzdory vývoji jevu La Niňa v tropické části Tichého oceánu a jeho dočasnému chladivému efektu na globální teploty,“ uvedla Samantha Burgessová ze služby Copernicus.

Nejvíce nad průměrem z let 1991 až 2020 byly v lednu teploty v jižní a východní Evropě, včetně západního Ruska. Naopak podprůměrné byly nad Islandem, Británií a Irskem, severní Francií a Skandinávií a poloostrovem Kola.

Mimo Evropu byly teploty nejvíce nadprůměrné nad severovýchodní a severozápadní Kanadou, Aljaškou a Sibiří. Nadprůměrné byly také na jihu Jižní Ameriky, v Africe a na většině území Austrálie a Antarktidy. Nejvýrazněji podprůměrné byly teploty ve Spojených státech a v nejvýchodnějších oblastech Ruska. Arabský poloostrov a pevninská část jihovýchodní Asie byly rovněž teplotně podprůměrné.

Plocha arktického mořského ledu byla minulý měsíc nejmenší v historii lednových měření, o šest procent pod průměrem. Rozsah antarktického mořského ledu byl pod průměrem o pět procent.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 3 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...