Copernicus: Letošní leden byl nejteplejším prvním měsícem roku v historii měření

Nahrávám video

Úvodní měsíc letošního roku byl celosvětově nejteplejším lednem v historii měření. Průměrná teplota vzduchu na povrchu dosáhla 13,23 stupně Celsia, což je o 0,79 stupně více, než činí lednový průměr z let 1991 až 2020, a o 1,75 stupně nad průměrem z předindustriálního období. Informovala o tom meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

Podle meteorologů šlo zároveň o osmnáctý měsíc z posledních devatenácti, kdy byla globální průměrná teplota o více než 1,5 stupně nad průměrem z předindustriálního období.

Průměrná teplota na evropské pevnině v lednu 2025 činila 1,8 stupně, což je 2,51 stupně nad lednovým průměrem z let 1991 až 2020. Zároveň jde o druhou nejvyšší hodnotu po lednu 2020, kdy byla teplota o 2,64 stupně nad průměrem.

Navzdory vývoji jevu La Niňa

„Leden 2025 je dalším překvapivým měsícem, který pokračuje v rekordních teplotách pozorovaných v posledních dvou letech, a to navzdory vývoji jevu La Niňa v tropické části Tichého oceánu a jeho dočasnému chladivému efektu na globální teploty,“ uvedla Samantha Burgessová ze služby Copernicus.

Nejvíce nad průměrem z let 1991 až 2020 byly v lednu teploty v jižní a východní Evropě, včetně západního Ruska. Naopak podprůměrné byly nad Islandem, Británií a Irskem, severní Francií a Skandinávií a poloostrovem Kola.

Mimo Evropu byly teploty nejvíce nadprůměrné nad severovýchodní a severozápadní Kanadou, Aljaškou a Sibiří. Nadprůměrné byly také na jihu Jižní Ameriky, v Africe a na většině území Austrálie a Antarktidy. Nejvýrazněji podprůměrné byly teploty ve Spojených státech a v nejvýchodnějších oblastech Ruska. Arabský poloostrov a pevninská část jihovýchodní Asie byly rovněž teplotně podprůměrné.

Plocha arktického mořského ledu byla minulý měsíc nejmenší v historii lednových měření, o šest procent pod průměrem. Rozsah antarktického mořského ledu byl pod průměrem o pět procent.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 13 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 16 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 18 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 18 hhodinami
Načítání...