Už rok jsou teploty 1,5 stupně nad předindustriálním průměrem

Nahrávám video
Události: Letošní červen byl nejteplejší v historii měření
Zdroj: ČT24

Červen byl dvanáctým měsícem po sobě s globální průměrnou teplotou nejméně 1,5 stupně Celsia nad předindustriálním průměrem z let 1850 až 1900, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Zároveň šlo o nejteplejší červen, jaký kdy ukázala data ze souboru ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

Červen 2024 byl celosvětově rekordně teplý. Z dat ERA5 vyplývá, že průměrná povrchová teplota vzduchu dosáhla 16,66 stupně Celsia, což je 0,67 stupně nad červnovými průměry z let 1991 až 2020 a 0,14 stupně nad předchozím rekordně teplým červnem, který byl zaznamenán loni.

Copernicus připomíná, že uplynulý červen byl třináctý měsíc v řadě, který byl označen za historicky nejteplejší daný měsíc v roce. Podobná série měsíčních teplotních rekordů se naposledy vyskytla v letech 2015 a 2016.

Průměrná globální teplota za uplynulých dvanáct měsíců, tedy v období od července 2023 do června 2024, je i celkově nejvyšší v dosavadních záznamech, a sice 0,76 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a 1,64 stupně nad průměrem z předindustriální éry.

Prolamování rekordů bude pokračovat

„Je to více než statistická zvláštnost a zvýrazňuje velkou a pokračující změnu našeho klimatu,“ Poznamenal k údajům šéf klimatické služby Copernicus Carlo Buontempo. „I kdyby jednou tento specifický sled extrémů skončil, směřujeme k prolamování dalších rekordů, protože klima pokračuje v oteplování. Je to nevyhnutelné, pokud nezastavíme přidávání skleníkových plynů do atmosféry a oceánů,“ dodal Buontempo.

V Evropě byl teplotní průměr letos v červnu 1,57 stupně nad červnovým průměrem z období 1991 až 2020, což z něj činí dosud druhý nejteplejší červen na subkontinentu.

Nahrávám video
90′ ČT24: Nejteplejší červen v historii měření
Zdroj: ČT24

Mimo Evropu teploty nejvýrazněji překračovaly průměr na východě Kanady, na západě USA a Mexika, v Brazílii, severní Sibiři, na Blízkém východě, v severní Africe a na západě Antarktidy.

Naopak pod průměrem se teploty držely nad oblastí východního rovníkového Tichomoří, což podle expertů naznačuje, že se tvoří klimatický jev La Niňa, který má chladící účinky, ale i tak zůstávají teploty vzduchu v mnoha oblastech nad Tichým oceánem nezvykle vysoké.

Také teplota hladiny moří byla v uplynulém červnu nejvyšší, jaká byla dosud v šestém měsíci roku zaznamenána, když dosáhla 20,85 stupně Celsia. Jde o patnáctý měsíc v řadě, kdy byla povrchová teplota moře v daném měsíci podle dat ERA5 rekordně vysoká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 6 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 15 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...