Letošní léto bylo nejteplejší v historii měření, hlásí Copernicus

Svět i Evropa zažily letos nejteplejší léto od začátku měření. Letošní srpen byl zároveň stejně jako ten loňský dosud celosvětově nejteplejším osmým měsícem roku, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Vyplývá to z dat ze souboru ERA5 zahrnujícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

„V posledních třech měsících jsme zažili celosvětově nejteplejší červen a srpen, nejteplejší den v historii a následně i nejteplejší letní období od června do srpna,“ dodala zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová. Teplotní rekordy i jiné výkyvy počasí budou podle ní i pokračovat, pokud státy nepřijmou opatření ke snížení skleníkových plynů.

„Co vidíme, není jen náhodný výkyv. Jde skutečně o disproporční důsledek, který vzniká dlouhodobým hromaděním skleníkových plynů v atmosféře,“ podotkl ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo.

Rekord, který zeměkoule letos překonala, byl ustanoven teprve minulý rok. Podle odborníků oslovených agenturou AP je důvodem lidmi způsobená klimatická změna a i dočasný jev El Niño. Podle šéfa služby Copernicus ale letošní rekord nelze přičítat působení jevu El Niño. „Hlavní odpovědnost nese člověkem způsobená klimatická změna,“ zdůraznil.

29 minut
Interview ČT24: Kardiolog Petr Neužil k vlivu nejteplejšího léta v historii na lidské tělo
Zdroj: ČT24

Průměrná globální teplota v období od začátku června do konce srpna byla o 0,69 stupně Celsia vyšší než průměrná teplota mezi roky 1991 a 2020, a překonala tak i loňský rekord.

Za posledních 12 měsíců, tedy od září 2023 do srpna 2024, byla průměrná globální teplota nejvyšší zaznamenanou teplotou za jakékoli dvanáctiměsíční období. Průměr z let 1991 až 2000 tak překonala o 0,76 stupně Celsia, o 1,64 stupně Celsia pak průměr z období mezi lety 1850 a 1900.

Vysoké teploty i v Evropě a na Antarktidě

Nejvyšší průměrná teplota byla toto léto naměřena i na evropské pevnině, a to 1,54 stupně Celsia nad průměrem let 1991 až 2020, čímž překonala předchozí rekord z roku 2022. I když bylo letošní léto v západní a severní Evropě převážně vlhčí než průměr a doprovázené srážkami, ve většině Středomoří a východní Evropy panovaly naopak po celou sezonu nadprůměrně suché podmínky.

Evropské teploty byly nejvíce nadprůměrné v jižní a východní Evropě, ale podprůměrné v severozápadních částech Irska a Spojeného království, na Islandu, na západním pobřeží Portugalska a v jižním Norsku.

Mimo Evropu byly teploty nejvíce nadprůměrné nad východní Antarktidou, Texasem, Mexikem, Kanadou, severovýchodní Afrikou, Íránem, Čínou, Japonskem a Austrálií. Podprůměrné teploty byly naopak na ruském Dálném východě a v částech Aljašky, na východě Spojených států, v některých částech jižní Jižní Ameriky, Pákistánu a v oblasti Sahelu.

Bude rekordní i celý letošek?

Loňský rok byl nejteplejším zaznamenaným v historii měření a očekává se, že letošek rekord opět překoná. „Série teplotních rekordů pravděpodobnost tohoto zvyšuje,“ myslí si Burgessová.

„Aby se tak nestalo, museli bychom během několika zbývajících měsíců zaznamenat velmi výrazné ochlazení krajiny, což nevypadá pravděpodobně,“ řekl Buontempo.

Nejde jen o čísla v knize rekordů, ale o počasí, které má dopady na lidské životy, varovali podle AP klimatologové. „Všechno se to promítá do většího utrpení po celém světě,“ varuje odborník z Michiganské univerzity Jonathan Overpeck. „S delšími a silnějšími vlnami veder přicházejí na některých místech silnější sucha a na jiných intenzivnější deště a záplavy. Změna klimatu začíná být příliš zřejmá a příliš nákladná na to, abychom ji ignorovali,“ zdůraznil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuchu v íránském přístavu zemřelo osm lidí, přes sedm set osob se zranilo

Mohutný výbuch, který v sobotu zasáhl přístav u íránského města Bandar-Abbás, má osm obětí. Vzrostl také počet zraněných, íránská státní televize informovala o více než 750 lidech. Výbuch, který nastal v den třetího kola jednání o jaderném programu Teheránu mezi Spojenými státy a Íránem, podle úřadů zřejmě zapříčinily špatně skladované chemikálie.
13:35Aktualizovánopřed 4 mminutami

Zelenskyj a Trump se setkali poprvé od hádky. Šéf Bílého domu pak pohrozil sankcemi Moskvě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Římě krátce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání, které bylo prvním osobním od únorové vážné roztržky obou politiků ve Washingtonu, činitel Bílého domu podle agentury Reuters označil za velmi produktivní, ukrajinská prezidentská kancelář hovoří o „první konstruktivní výměně názorů“. Trump posléze pohrozil Moskvě sankcemi, zatímco Kreml tvrdí, že Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou.
07:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě, oznámil Vatikán. Neveřejný obřad následoval po dopolední asi dvouhodinové mši na Svatopetrském náměstí. Pontifik zemřel v pondělí ve věku 88 let. Na rozloučení s papežem dorazila celá řada významných světových představitelů, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa či ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Česko zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).
09:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pokus, který se vymkl kontrole. Sovětské úřady se explozi v Černobylu snažily utajit

Před devětatřiceti lety došlo k největší jaderné havárii v dějinách. V tehdejším Sovětském svazu explodoval čtvrtý blok Černobylské jaderné elektrárny. Po výbuchu se do atmosféry uvolnil radioaktivní mrak. Sovětské úřady se nejprve snažily tragédii utajit. To se ovšem nepodařilo, jelikož radioaktivní kontaminace byla ekvivalentem čtyř set jaderných bomb svržených na Hirošimu. Poškozený reaktor byl pak postupně zakryt ochranným sarkofágem.
před 2 hhodinami

Papež dokázal sjednotit „rozkolísaný a rozdělený“ svět, řekl olomoucký arcibiskup

Blízkost, něha a soucit. To jsou slova, která si s papežem Františkem spojuje olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. V rozhovoru s Josefem Kvasničkou po sobotním veřejném rozloučení s hlavou katolické církve ve Vatikánu vyzdvihl pontifikovu vlastnost sjednotit „rozkolísaný a rozdělený“ svět. Arcibiskup také věří, že styl papeže může přiblížit více lidí k církvi i k Bohu a doufá, že na něho naváže i papež budoucí.
17:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obrazem: Jak vypadalo poslední rozloučení s papežem Františkem

Tělo papeže Františka bylo uloženo do baziliky Panny Marie Sněžné v Římě. Posledního rozloučení se zúčastnilo dvanáct monarchů a 54 hlav států. Mezi nimi byli například i prezidenti Spojených států, Francie či Ukrajiny Donald Trump, Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj. Celkem do Říma přijelo 164 zahraničních delegací. Desítky tisíc lidí přihlížely jak ceremonii na Svatopetrském náměstí, tak i převozu pozůstatků. Sobotní dění přibližuje fotogalerie.
před 2 hhodinami

Kyjev popřel, že by ruští vojáci vytlačili všechny Ukrajince z Kurské oblasti

Kyjev popřel tvrzení Moskvy, že by se jejím silám podařilo z ruské Kurské oblasti vytlačit všechny zbývající ukrajinské vojáky. Vedení ukrajinské armády uvedlo, že její jednotky dál operují na některých územích západoruské oblasti, kterou částečně obsadili loni v létě. Šéf Kremlu Vladimir Putin uvedl, že ukrajinské dobrodružství v kurském regionu zcela ztroskotalo, a tak se prý otevírá cesta k dalším úspěšným krokům ruských ozbrojených sil.
14:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Indie a Pákistán proti sobě opět střílely

Indie a Pákistán proti sobě už druhý den v řadě zahájily palbu. K incidentům došlo podél hranice pákistánské a indické části Kašmíru. Indická armáda prohlásila, že její vojáci pouze reagovali na pákistánskou střelbu. Napětí mezi dvěma jadernými velmocemi se zvýšilo po úterním útoku ozbrojenců na skupinu turistů, při kterém zemřelo přes dvacet lidí.
11:48Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...