Svět i Evropa zažily letos nejteplejší léto od začátku měření. Letošní srpen byl zároveň stejně jako ten loňský dosud celosvětově nejteplejším osmým měsícem roku, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Vyplývá to z dat ze souboru ERA5 zahrnujícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.
Letošní léto bylo nejteplejší v historii měření, hlásí Copernicus
„V posledních třech měsících jsme zažili celosvětově nejteplejší červen a srpen, nejteplejší den v historii a následně i nejteplejší letní období od června do srpna,“ dodala zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová. Teplotní rekordy i jiné výkyvy počasí budou podle ní i pokračovat, pokud státy nepřijmou opatření ke snížení skleníkových plynů.
„Co vidíme, není jen náhodný výkyv. Jde skutečně o disproporční důsledek, který vzniká dlouhodobým hromaděním skleníkových plynů v atmosféře,“ podotkl ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo.
Rekord, který zeměkoule letos překonala, byl ustanoven teprve minulý rok. Podle odborníků oslovených agenturou AP je důvodem lidmi způsobená klimatická změna a i dočasný jev El Niño. Podle šéfa služby Copernicus ale letošní rekord nelze přičítat působení jevu El Niño. „Hlavní odpovědnost nese člověkem způsobená klimatická změna,“ zdůraznil.
Průměrná globální teplota v období od začátku června do konce srpna byla o 0,69 stupně Celsia vyšší než průměrná teplota mezi roky 1991 a 2020, a překonala tak i loňský rekord.
Za posledních 12 měsíců, tedy od září 2023 do srpna 2024, byla průměrná globální teplota nejvyšší zaznamenanou teplotou za jakékoli dvanáctiměsíční období. Průměr z let 1991 až 2000 tak překonala o 0,76 stupně Celsia, o 1,64 stupně Celsia pak průměr z období mezi lety 1850 a 1900.
Vysoké teploty i v Evropě a na Antarktidě
Nejvyšší průměrná teplota byla toto léto naměřena i na evropské pevnině, a to 1,54 stupně Celsia nad průměrem let 1991 až 2020, čímž překonala předchozí rekord z roku 2022. I když bylo letošní léto v západní a severní Evropě převážně vlhčí než průměr a doprovázené srážkami, ve většině Středomoří a východní Evropy panovaly naopak po celou sezonu nadprůměrně suché podmínky.
Evropské teploty byly nejvíce nadprůměrné v jižní a východní Evropě, ale podprůměrné v severozápadních částech Irska a Spojeného království, na Islandu, na západním pobřeží Portugalska a v jižním Norsku.
Mimo Evropu byly teploty nejvíce nadprůměrné nad východní Antarktidou, Texasem, Mexikem, Kanadou, severovýchodní Afrikou, Íránem, Čínou, Japonskem a Austrálií. Podprůměrné teploty byly naopak na ruském Dálném východě a v částech Aljašky, na východě Spojených států, v některých částech jižní Jižní Ameriky, Pákistánu a v oblasti Sahelu.
Bude rekordní i celý letošek?
Loňský rok byl nejteplejším zaznamenaným v historii měření a očekává se, že letošek rekord opět překoná. „Série teplotních rekordů pravděpodobnost tohoto zvyšuje,“ myslí si Burgessová.
„Aby se tak nestalo, museli bychom během několika zbývajících měsíců zaznamenat velmi výrazné ochlazení krajiny, což nevypadá pravděpodobně,“ řekl Buontempo.
Nejde jen o čísla v knize rekordů, ale o počasí, které má dopady na lidské životy, varovali podle AP klimatologové. „Všechno se to promítá do většího utrpení po celém světě,“ varuje odborník z Michiganské univerzity Jonathan Overpeck. „S delšími a silnějšími vlnami veder přicházejí na některých místech silnější sucha a na jiných intenzivnější deště a záplavy. Změna klimatu začíná být příliš zřejmá a příliš nákladná na to, abychom ji ignorovali,“ zdůraznil.