Ryby ve vedru umírají kvůli nedostatku kyslíku. Nejvíc nad ránem

V souvislosti s vysokými teplotami ryby nejvíce ohrožuje nedostatek kyslíku. Jeho rozpustnost ve vodě s teplotou klesá a spotřeba rybami se zvyšuje. Klasické přehřátí organismu, jak ho lidé znají u teplokrevných živočichů, u ryb nehrozí. Teplo ale poškozuje ryby jinak, například jsou zranitelnější vůči parazitům. Každý rybí druh přitom začne reagovat při jiné teplotě.

„Každý druh ryby má své teplotní optimum. Když je ta voda příliš teplá, tak utíkají do chladnější vody. Kupříkladu si vyberou hlubší vrstvu vodního sloupce nebo se snaží najít nějaký přítok, když mají možnost, a tam se natlačí nebo hledají vývěr chladné vody ze dna,“ vysvětluje Martin Čech z Biologického centra AV ČR.

Ryby umírají nad ránem

Čech vysvětlil, že kyslík se v teplé vodě hůře rozpouští, ale ryby mají v teplejší vodě rychlejší metabolismus, proto více dýchají a spotřebují i více kyslíku.

Dalším problémem jsou řasy a sinice. „Nevadí jim to fyzicky, nemůže je to otrávit. Problematické jsou, neboť prodýchají kyslík a nad ránem může ve vodě dojít ke kyslíkovému deficitu, což ryby nevydrží a umřou. Za velkého horka jsou ranní úhyny ryb celkem běžnou záležitostí v hodně zelených vodách a hypertrofních rybnících nebo částech přehradních nádrží, například jako horní úsek Orlíku nebo přehrada Hněvkovice,“ dodal.

Podle Čecha ale jde o celkem lokální záležitost a existuje několik dalších faktorů, které k úhynu mohou přispět. „Většinou je to kombinace vysoké teploty vody, malého obsahu kyslíku, spousty řas a sinic. Také záleží na druhu ryb, které ve vodě jsou. Různé velikostní kategorie to snáší jinak. Menší ryby, například okoun, to snáší lépe než velké ryby, které mají větší biomasu. Ryby nepřijímají kyslík jen žábrami, ale určitou část přijímají povrchem těla,“ uvedl vědec.

Řešení existují

Zdeněk Adámek z Fakulty rybářství a ochrany vod na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích upozornil, že rybám lze pomoci provzdušňováním vody, což se v rybníkářství řeší pomocí takzvaných aerátorů, ale bývá to komplikované.

Provzdušňovače neboli aerátory jsou zařízení určená pro odvětrání nežádoucích plynných nebo těkavých složek při úpravě pitné nebo odpadní vody a při čištění podzemních nebo povrchových vod z ekologicky zatížených území.

Podle Čecha by mohlo pomoct také pouštění vody z přehrad, která navýší průtoky a může v řece zlepšit kvalitu vody. Ochota pouštět z přehrady vodu je ale podle něj minimální, protože je svým způsobem vzácná, používá se na výrobu elektrické energie, k rekreačním účelům či někdy jako pitná voda.