Vědci popsali zřejmě největší hromadné vymírání moderní doby

Stačily necelé tři roky a populace rozšířeného ptačího druhu alkounů úzkozobých se radikálně zmenšila. Ekologové rekonstruovali, co se na tichomořském pobřeží Ameriky stalo.

Kolonie alkounů úzkozobých vypadaly jako nekonečné černo-bílé koberce. V každé žily desítky tisíc těchto velkých ptáků připomínajících létající tučňáky, na jednom metru čtverečním se jich tak při hnízdění tísnila až dvacítka. Jenže když přírodovědci tyto kolonie prozkoumali roku 2017, spousta z nich se ukázala být prázdná, mrtvá, bez jediného zvířete.

Když se ekologové pokusili tuto podivnou ztrátu ptáků z jinak rozšířeného a běžného druhu popsat, zjistili, že jde o zřejmě největší masové vymírání v rámci jednoho druhu zvířete v moderních dějinách. Uhynuly během něj nejméně čtyři miliony alkounů.

Kolonie alkounů v Kalifornii
Zdroj: Wikimedia Commons/Duncan Wright

Příliš teplá voda

Příčinou byl „Blob“. Touto přezdívkou označují vědci mimořádnou vlnu oteplení mořské vody, která zasáhla sever Ameriky v letech 2014 až 2016.

Všechno začalo na podzim roku 2014, kdy severovýchodní část Tichého oceánu zasáhla vlna veder. Teplota oceánu stoupla o čtyři stupně Celsia, což mělo rychlý a prudký dopad hlavně na ty nejzranitelnější části potravního řetězce: na fytoplankton. Toho ubylo tolik, že nebylo dost potravy pro ryby, takže ani jich nebylo zdaleka tolik, jak je běžné. A protože právě ryby jsou hlavní kořistí alkounů, nenašli tito ptáci při potápění za potravou dost kalorií.

Důsledkem byl hladomor, který trval až do roku 2016; právě tehdy vědci problém zaznamenali. Ani ho nešlo ignorovat, protože pláže na tichomořském pobřeží USA byly plné mrtvých alkounů – ornitologové to pozorovali od Aljašky až po Kalifornii.

Bezprecedentní katastrofa

Skutečný rozsah katastrofy ale zůstával nejasný až do nedávné studie, kterou vedla bioložka z U.S. Fish and Wildlife Service Heather Rennerová. Ve svém výzkumu, který vyšel 12. prosince v časopise Science, využila desítky let trvající průzkumy kolonií a popsala smutný výsledek: Blob zabil odhadem čtyři miliony alkounů a zmenšil tak populaci těch aljašských asi na polovinu.

Ve východní části Beringova moře dosáhly ztráty dokonce 75 procent tamní populace, ukázala nová studie. „Hned od začátku jsme věděli, že se jedná o velký a bezprecedentní úhyn,“ uvedla Rennerová. „Jen jsme netušili, jak moc velký.“

Úhyn byl čtyřikrát až osmkrát větší, než se původně odhadovalo, a stal se tak jedním z největších u jednoho druhu volně žijících živočichů, jaký byl kdy zdokumentován. „Pro srovnání, tento úhyn alkounů byl asi patnáctkrát větší než počet mořských ptáků, kteří zahynuli při úniku ropy z tankeru Exxon Valdez, což byla ekologická katastrofa epických rozměrů,“ dodává Rennerová

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 16 mminutami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 22 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...