Vědci popsali zřejmě největší hromadné vymírání moderní doby

Stačily necelé tři roky a populace rozšířeného ptačího druhu alkounů úzkozobých se radikálně zmenšila. Ekologové rekonstruovali, co se na tichomořském pobřeží Ameriky stalo.

Kolonie alkounů úzkozobých vypadaly jako nekonečné černo-bílé koberce. V každé žily desítky tisíc těchto velkých ptáků připomínajících létající tučňáky, na jednom metru čtverečním se jich tak při hnízdění tísnila až dvacítka. Jenže když přírodovědci tyto kolonie prozkoumali roku 2017, spousta z nich se ukázala být prázdná, mrtvá, bez jediného zvířete.

Když se ekologové pokusili tuto podivnou ztrátu ptáků z jinak rozšířeného a běžného druhu popsat, zjistili, že jde o zřejmě největší masové vymírání v rámci jednoho druhu zvířete v moderních dějinách. Uhynuly během něj nejméně čtyři miliony alkounů.

Kolonie alkounů v Kalifornii
Zdroj: Wikimedia Commons/Duncan Wright

Příliš teplá voda

Příčinou byl „Blob“. Touto přezdívkou označují vědci mimořádnou vlnu oteplení mořské vody, která zasáhla sever Ameriky v letech 2014 až 2016.

Všechno začalo na podzim roku 2014, kdy severovýchodní část Tichého oceánu zasáhla vlna veder. Teplota oceánu stoupla o čtyři stupně Celsia, což mělo rychlý a prudký dopad hlavně na ty nejzranitelnější části potravního řetězce: na fytoplankton. Toho ubylo tolik, že nebylo dost potravy pro ryby, takže ani jich nebylo zdaleka tolik, jak je běžné. A protože právě ryby jsou hlavní kořistí alkounů, nenašli tito ptáci při potápění za potravou dost kalorií.

Důsledkem byl hladomor, který trval až do roku 2016; právě tehdy vědci problém zaznamenali. Ani ho nešlo ignorovat, protože pláže na tichomořském pobřeží USA byly plné mrtvých alkounů – ornitologové to pozorovali od Aljašky až po Kalifornii.

Bezprecedentní katastrofa

Skutečný rozsah katastrofy ale zůstával nejasný až do nedávné studie, kterou vedla bioložka z U.S. Fish and Wildlife Service Heather Rennerová. Ve svém výzkumu, který vyšel 12. prosince v časopise Science, využila desítky let trvající průzkumy kolonií a popsala smutný výsledek: Blob zabil odhadem čtyři miliony alkounů a zmenšil tak populaci těch aljašských asi na polovinu.

Ve východní části Beringova moře dosáhly ztráty dokonce 75 procent tamní populace, ukázala nová studie. „Hned od začátku jsme věděli, že se jedná o velký a bezprecedentní úhyn,“ uvedla Rennerová. „Jen jsme netušili, jak moc velký.“

Úhyn byl čtyřikrát až osmkrát větší, než se původně odhadovalo, a stal se tak jedním z největších u jednoho druhu volně žijících živočichů, jaký byl kdy zdokumentován. „Pro srovnání, tento úhyn alkounů byl asi patnáctkrát větší než počet mořských ptáků, kteří zahynuli při úniku ropy z tankeru Exxon Valdez, což byla ekologická katastrofa epických rozměrů,“ dodává Rennerová

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 13 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 16 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 17 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 18 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 20 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 21 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.