Vědci popsali zřejmě největší hromadné vymírání moderní doby

Stačily necelé tři roky a populace rozšířeného ptačího druhu alkounů úzkozobých se radikálně zmenšila. Ekologové rekonstruovali, co se na tichomořském pobřeží Ameriky stalo.

Kolonie alkounů úzkozobých vypadaly jako nekonečné černo-bílé koberce. V každé žily desítky tisíc těchto velkých ptáků připomínajících létající tučňáky, na jednom metru čtverečním se jich tak při hnízdění tísnila až dvacítka. Jenže když přírodovědci tyto kolonie prozkoumali roku 2017, spousta z nich se ukázala být prázdná, mrtvá, bez jediného zvířete.

Když se ekologové pokusili tuto podivnou ztrátu ptáků z jinak rozšířeného a běžného druhu popsat, zjistili, že jde o zřejmě největší masové vymírání v rámci jednoho druhu zvířete v moderních dějinách. Uhynuly během něj nejméně čtyři miliony alkounů.

Kolonie alkounů v Kalifornii
Zdroj: Wikimedia Commons/Duncan Wright

Příliš teplá voda

Příčinou byl „Blob“. Touto přezdívkou označují vědci mimořádnou vlnu oteplení mořské vody, která zasáhla sever Ameriky v letech 2014 až 2016.

Všechno začalo na podzim roku 2014, kdy severovýchodní část Tichého oceánu zasáhla vlna veder. Teplota oceánu stoupla o čtyři stupně Celsia, což mělo rychlý a prudký dopad hlavně na ty nejzranitelnější části potravního řetězce: na fytoplankton. Toho ubylo tolik, že nebylo dost potravy pro ryby, takže ani jich nebylo zdaleka tolik, jak je běžné. A protože právě ryby jsou hlavní kořistí alkounů, nenašli tito ptáci při potápění za potravou dost kalorií.

Důsledkem byl hladomor, který trval až do roku 2016; právě tehdy vědci problém zaznamenali. Ani ho nešlo ignorovat, protože pláže na tichomořském pobřeží USA byly plné mrtvých alkounů – ornitologové to pozorovali od Aljašky až po Kalifornii.

Bezprecedentní katastrofa

Skutečný rozsah katastrofy ale zůstával nejasný až do nedávné studie, kterou vedla bioložka z U.S. Fish and Wildlife Service Heather Rennerová. Ve svém výzkumu, který vyšel 12. prosince v časopise Science, využila desítky let trvající průzkumy kolonií a popsala smutný výsledek: Blob zabil odhadem čtyři miliony alkounů a zmenšil tak populaci těch aljašských asi na polovinu.

Ve východní části Beringova moře dosáhly ztráty dokonce 75 procent tamní populace, ukázala nová studie. „Hned od začátku jsme věděli, že se jedná o velký a bezprecedentní úhyn,“ uvedla Rennerová. „Jen jsme netušili, jak moc velký.“

Úhyn byl čtyřikrát až osmkrát větší, než se původně odhadovalo, a stal se tak jedním z největších u jednoho druhu volně žijících živočichů, jaký byl kdy zdokumentován. „Pro srovnání, tento úhyn alkounů byl asi patnáctkrát větší než počet mořských ptáků, kteří zahynuli při úniku ropy z tankeru Exxon Valdez, což byla ekologická katastrofa epických rozměrů,“ dodává Rennerová

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 29 mminutami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 1 hhodinou

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 6 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 18 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 20 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 21 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026
Načítání...