Vědci popsali zřejmě největší hromadné vymírání moderní doby

Stačily necelé tři roky a populace rozšířeného ptačího druhu alkounů úzkozobých se radikálně zmenšila. Ekologové rekonstruovali, co se na tichomořském pobřeží Ameriky stalo.

Kolonie alkounů úzkozobých vypadaly jako nekonečné černo-bílé koberce. V každé žily desítky tisíc těchto velkých ptáků připomínajících létající tučňáky, na jednom metru čtverečním se jich tak při hnízdění tísnila až dvacítka. Jenže když přírodovědci tyto kolonie prozkoumali roku 2017, spousta z nich se ukázala být prázdná, mrtvá, bez jediného zvířete.

Když se ekologové pokusili tuto podivnou ztrátu ptáků z jinak rozšířeného a běžného druhu popsat, zjistili, že jde o zřejmě největší masové vymírání v rámci jednoho druhu zvířete v moderních dějinách. Uhynuly během něj nejméně čtyři miliony alkounů.

Kolonie alkounů v Kalifornii
Zdroj: Wikimedia Commons/Duncan Wright

Příliš teplá voda

Příčinou byl „Blob“. Touto přezdívkou označují vědci mimořádnou vlnu oteplení mořské vody, která zasáhla sever Ameriky v letech 2014 až 2016.

Všechno začalo na podzim roku 2014, kdy severovýchodní část Tichého oceánu zasáhla vlna veder. Teplota oceánu stoupla o čtyři stupně Celsia, což mělo rychlý a prudký dopad hlavně na ty nejzranitelnější části potravního řetězce: na fytoplankton. Toho ubylo tolik, že nebylo dost potravy pro ryby, takže ani jich nebylo zdaleka tolik, jak je běžné. A protože právě ryby jsou hlavní kořistí alkounů, nenašli tito ptáci při potápění za potravou dost kalorií.

Důsledkem byl hladomor, který trval až do roku 2016; právě tehdy vědci problém zaznamenali. Ani ho nešlo ignorovat, protože pláže na tichomořském pobřeží USA byly plné mrtvých alkounů – ornitologové to pozorovali od Aljašky až po Kalifornii.

Bezprecedentní katastrofa

Skutečný rozsah katastrofy ale zůstával nejasný až do nedávné studie, kterou vedla bioložka z U.S. Fish and Wildlife Service Heather Rennerová. Ve svém výzkumu, který vyšel 12. prosince v časopise Science, využila desítky let trvající průzkumy kolonií a popsala smutný výsledek: Blob zabil odhadem čtyři miliony alkounů a zmenšil tak populaci těch aljašských asi na polovinu.

Ve východní části Beringova moře dosáhly ztráty dokonce 75 procent tamní populace, ukázala nová studie. „Hned od začátku jsme věděli, že se jedná o velký a bezprecedentní úhyn,“ uvedla Rennerová. „Jen jsme netušili, jak moc velký.“

Úhyn byl čtyřikrát až osmkrát větší, než se původně odhadovalo, a stal se tak jedním z největších u jednoho druhu volně žijících živočichů, jaký byl kdy zdokumentován. „Pro srovnání, tento úhyn alkounů byl asi patnáctkrát větší než počet mořských ptáků, kteří zahynuli při úniku ropy z tankeru Exxon Valdez, což byla ekologická katastrofa epických rozměrů,“ dodává Rennerová

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 1 hhodinou

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 3 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 16 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 17 hhodinami
Načítání...