Vědci popsali zřejmě největší hromadné vymírání moderní doby

Stačily necelé tři roky a populace rozšířeného ptačího druhu alkounů úzkozobých se radikálně zmenšila. Ekologové rekonstruovali, co se na tichomořském pobřeží Ameriky stalo.

Kolonie alkounů úzkozobých vypadaly jako nekonečné černo-bílé koberce. V každé žily desítky tisíc těchto velkých ptáků připomínajících létající tučňáky, na jednom metru čtverečním se jich tak při hnízdění tísnila až dvacítka. Jenže když přírodovědci tyto kolonie prozkoumali roku 2017, spousta z nich se ukázala být prázdná, mrtvá, bez jediného zvířete.

Když se ekologové pokusili tuto podivnou ztrátu ptáků z jinak rozšířeného a běžného druhu popsat, zjistili, že jde o zřejmě největší masové vymírání v rámci jednoho druhu zvířete v moderních dějinách. Uhynuly během něj nejméně čtyři miliony alkounů.

Kolonie alkounů v Kalifornii
Zdroj: Wikimedia Commons/Duncan Wright

Příliš teplá voda

Příčinou byl „Blob“. Touto přezdívkou označují vědci mimořádnou vlnu oteplení mořské vody, která zasáhla sever Ameriky v letech 2014 až 2016.

Všechno začalo na podzim roku 2014, kdy severovýchodní část Tichého oceánu zasáhla vlna veder. Teplota oceánu stoupla o čtyři stupně Celsia, což mělo rychlý a prudký dopad hlavně na ty nejzranitelnější části potravního řetězce: na fytoplankton. Toho ubylo tolik, že nebylo dost potravy pro ryby, takže ani jich nebylo zdaleka tolik, jak je běžné. A protože právě ryby jsou hlavní kořistí alkounů, nenašli tito ptáci při potápění za potravou dost kalorií.

Důsledkem byl hladomor, který trval až do roku 2016; právě tehdy vědci problém zaznamenali. Ani ho nešlo ignorovat, protože pláže na tichomořském pobřeží USA byly plné mrtvých alkounů – ornitologové to pozorovali od Aljašky až po Kalifornii.

Bezprecedentní katastrofa

Skutečný rozsah katastrofy ale zůstával nejasný až do nedávné studie, kterou vedla bioložka z U.S. Fish and Wildlife Service Heather Rennerová. Ve svém výzkumu, který vyšel 12. prosince v časopise Science, využila desítky let trvající průzkumy kolonií a popsala smutný výsledek: Blob zabil odhadem čtyři miliony alkounů a zmenšil tak populaci těch aljašských asi na polovinu.

Ve východní části Beringova moře dosáhly ztráty dokonce 75 procent tamní populace, ukázala nová studie. „Hned od začátku jsme věděli, že se jedná o velký a bezprecedentní úhyn,“ uvedla Rennerová. „Jen jsme netušili, jak moc velký.“

Úhyn byl čtyřikrát až osmkrát větší, než se původně odhadovalo, a stal se tak jedním z největších u jednoho druhu volně žijících živočichů, jaký byl kdy zdokumentován. „Pro srovnání, tento úhyn alkounů byl asi patnáctkrát větší než počet mořských ptáků, kteří zahynuli při úniku ropy z tankeru Exxon Valdez, což byla ekologická katastrofa epických rozměrů,“ dodává Rennerová

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 20 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 22 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
včera v 10:07

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...