V historii života na Zemi došlo už pětkrát k masovému vymírání způsobenému extrémními přírodními jevy. V současné době mnoho odborníků varuje, že k masovému vymírání dochází pošesté, tentokrát ale zcela poprvé kvůli aktivitě jednoho živočišného druhu – člověka. Nová studie pro toto varování přináší čerstvé argumenty.
„Drasticky zvýšená míra vymírání druhů a klesající množství mnoha živočišných a rostlinných populací jsou dobře zdokumentovány, přesto někteří lidé popírají, že tyto jevy představují masové vymírání,“ konstatuje hlavní autor nové studie Robert Cowie. „Toto popírání je založené na neobjektivním pohledu na krizi, který se zaměřuje jen na savce a ptáky, ale ignoruje bezobratlé, kteří tvoří většinu biologické rozmanitosti.“
A právě na bezobratlé se jeho tým zaměřil, konkrétně na suchozemské plže. Podle výsledků práce, kterou vydali v odborném žurnálu Biological Reviews, přišla Země od roku 1500 asi o 7,5 až 13 procent druhů těchto zvířat. To znamená, že za pouhého půl tisíciletí nenávratně zmizelo 150 až 260 tisíc druhů plžů. „Když jsme se podívali na bezobratlé, potvrdilo se nám, že jsme skutečně svědky nástupu šestého masového vymírání v historii Země,“ zdůrazňuje Cowie.
Situace podle něj ale není všude na planetě stejná. Například mořské druhy jsou sice také pod tlakem, ale zatím neexistují žádné důkazy o tom, že by krize postihla oceány stejně silně jako pevninu. A naopak, na souši jsou ostrovní druhy postiženy mnohem více než druhy kontinentální. Rychlost vymírání rostlin se zdá být nižší než u suchozemských živočichů.
Nový výzkum poukazuje na to, že někteří lidé popírají i to, že šesté vymírání začalo. Jiní ho navíc přijímají jako novou a přirozenou evoluční trajektorii, protože člověk je jen dalším druhem, který hraje svou přirozenou roli v historii Země. Někteří se dokonce domnívají, že s biodiverzitou by se mělo manipulovat výhradně ve prospěch lidstva.
Podle Cowieho to ale je zcela špatný přístup. „Lidé jsou jediným druhem schopným manipulovat s biosférou ve velkém měřítku,“ zdůrazňuje vědec. „Nejsme jen nějakým dalším druhem, který se vyvíjí pod vnějšími vlivy. Přesně naopak – jsme jediní, kdo má vědomou volbu ohledně své budoucnosti a budoucnosti biologické rozmanitosti Země.“
Krásní savci, nesympatičtí bezobratlí
V boji proti této krizi přírody se podle něj u některých charismatických živočichů osvědčily různé iniciativy na ochranu přírody. Například pandy, tygři nebo další „krásní“ savci se podle něj zachraňují poměrně snadno, ale u bezobratlých nebo nesympatických tvorů to možné není.
Tyto iniciativy se navíc samozřejmě nemohou zaměřit na všechny druhy a nemohou tedy ani zvrátit celkový trend vymírání druhů. Přesto je nezbytné v těchto snahách pokračovat, nadále pěstovat radost z přírody a také dokumentovat biologickou rozmanitost dříve, než zmizí.
„Navzdory rétorice o závažnosti krize a navzdory tomu, že řešení existují a ti, kdo rozhodují, je znají, je zřejmé, že zkrátka chybí politická vůle,“ je přesvědčen Cowie. „Popírání krize, její přijímání bez reakce nebo dokonce její podporování představuje zřeknutí se společné odpovědnosti lidstva a otevírá cestu k tomu, aby Země pokračovala na své smutné cestě směrem k šestému masovému vymírání.“
