Průměrná roční teplota v Česku letos poprvé v historii měření patrně přesáhne deset stupňů Celsia. Pokud by listopad a prosinec byly teplotně průměrné, činil by celoroční průměr 10,3 stupně, což je o šest desetin více než loni, upozornil meteorolog z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jáchym Brzezina. V pražském Klementinu se měří od roku 1775, v Brně od roku 1800.
Letošní rok je i ve srovnání s předchozími teplými lety extrémní. Ani jeden měsíc od začátku roku nebyl podprůměrný ve srovnání s průměrem let 1991 až 2020. „Navíc je velmi pravděpodobné, že i listopad bude s ohledem na dosavadní vývoj nadprůměrný,“ doplnil Brzezina. Rekordně teplý byl letos únor. Proti průměru let 1991 až 2020 byl teplejší o více než šest stupňů. Téměř o čtyři stupně byl teplejší i březen a o dva a více stupňů ještě srpen a září. Dosud posledním teplotně podprůměrným měsícem byl loňský květen.
Jak extrémní jsou poslední dva roky i proti předchozím teplým letům, ukazuje porovnání průměrů. Loňský rok byl proti letům 1991 až 2020 teplejší o 1,4 stupně, proti průměru let 1961 až 1990 o 2,2 stupně. A letošek by byl, při uvažované teplotě 10,3 stupně, teplejší proti letům 1961 až 1990 o 2,8 stupně.
Klimatologové dlouhodobě upozorňují, že střední Evropa se otepluje dvakrát více, než je celosvětový průměr. A jestliže letos by globální hodnota oteplení mohla být zhruba 1,5 stupně proti předindustriálnímu období (loni 1,48), tak v Česku už se tato hodnota pohybuje právě kolem zmíněných tří stupňů.
Stejně jako je zřejmé, že letošek bude velmi pravděpodobně nejteplejším rokem v Česku, klimatologové už několik týdnů předpokládají, že se tak stane i v globálním měřítku. Že se bude postupně oteplovat minimálně několik dalších desetiletí, vědci předpokládají již dlouho. Loni je ovšem překvapilo skokové zvýšení teplot ve druhé polovině roku, pro něž nemají jednoznačné zdůvodnění.
