Letošek se může stát nejteplejším rokem od počátků měření. Klimatolog Tomáš Halenka z katedry fyziky a atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty UK sdělil, že v případě naplnění nejhorších možných scénářů může počet tropických dnů dosáhnout až stovky. V Interview ČT24 uvedl, že Evropa a USA mohou být vůdčí silou ve snižování emisí, protože od počátku průmyslové revoluce jich vyemitovaly podstatnou část.
Teploty 25 až 30 stupňů nejsou podle klimatologa v letních měsících ničím neobvyklým. Halenka odkazuje na historická data, podle nichž se v „ne tak vzdáleném období“ běžný počet tropických dnů pohyboval v rozsahu od deseti do dvaceti ročně. V současné době jsme prý s klimatickou změnou o deset dní dál.
„V nejhorších možných scénářích v souvislosti s nejvyššími předpokládanými emisemi skleníkových plynů na konci století může tento počet (tropických dnů, pozn. red.) dosáhnout až stovky,“ říká.
Pokud jde o následující zimu, mohla by být podle Halenky v mezích normálu, spíš o něco teplejší. „Klimatický systém funguje jako akumulátor a teď nakumuloval zvlášť v oceánu poměrně hodně tepelné energie. Oceány jsou výrazně teplejší než běžné dlouhodobé průměry. Očekávat tvrdou zimu není úplně na místě,“ míní klimatolog.
Tropické dny jsou způsobené tím, že se prohřeje příliv teplého vzduchu od jihu. Dlouhodobé extrémy jsou pak napojené na epizodu El Niño, která má v rámci klimatického systému nejvýraznější vazby do různých míst planety.
„Za to, že ta epizoda vyprodukovala rekordní teploty po dobu celého roku, může posun klimatickou změnou,“ říká Halenka. Tu vysvětluje „prostým fyzikálním principem“, kdy více skleníkových plynů v atmosféře vytváří skleníkový efekt.
Co jsme „napumpovali“
Cílem Evropské unie je dosáhnout klimatické neutrality sedmadvacítky do roku 2050. Oxid uhličitý podle klimatologa vydrží v atmosféře devadesát až sto let. „To, co jsme tam napumpovali, to tam bude ještě dlouho klima ovlivňovat,“ říká.
Od průmyslové revoluce prý člověk do atmosféry dostal 2500 gigatun CO2. Limit, kolik dovoluje scénář, kdy teplota nestoupne přes dva stupně, dává od roku 2020 přibližně osm set gigatun. Současné emise jsou prý asi čtyřicet gigatun ročně, rozumným předpokladem je podle Halenky lineární snižování po dobu čtyřiceti let. Evropa a USA podle něj mohou být v tomto úsilí vůdčí silou, tato část civilizace do současnosti prý vyemitovala podstatnou část CO2, která nyní působí problémy.
Hydrolog Martin Hanel v Událostech, komentářích uvedl, že zvyšování počtu tropických dnů i růst průměrné globální teploty má jasnou souvislost se zvyšováním koncentrace skleníkových plynů. „Celkem jasně se ukazuje, že pokud se bude zvyšovat koncentrace skleníkových plynů, tak teplota poroste,“ prohlásil.
Environmentální poradce z Člověka v tísni Jakub Zelený dodal, že věda už dokáže odfiltrovat vliv lidí na klima – od roku 1900 by se bez něho prý příliš neměnilo. Co se týče oteplování, jde podle něj o prudký nárůst. „Nikdy se takhle rychle teplota neměnila. (...) Jde poměrně dobře říct, kam se lidstvo a planeta ubírá,“ míní.
