Takhle horké srpny nebývaly

Tak horké týdny, jaké zažívá Česko nyní, byly v minulosti naprosto výjimečné. Ukazuje to pohled na historická data meteorologických stanic.

Česká republika zažívá tento týden vůbec nejteplejší týden roku, právě středa by mohla přinést ta úplně největší horka. Ve většině nižších a středních poloh bude nad 31 stupňů, na střední a jihovýchodní Moravě ale překročí odpolední teploty i 34 stupňů. Pro řadu lidí je to „prostě léto a horko k létu patří“. Jenže pohled na historická meteorologická data jasně ukazuje, že takováto vedra byla pro naše předky nevídaná.

Předpověď počasí na další dny
Zdroj: ČT24

V našich zeměpisných šířkách bývají nejteplejší měsíce červenec a srpen, hlavně jejich přelom. Může to působit trošku nelogicky, když nejvíce slunečního světla dopadá na povrch během letního slunovratu, který se odehrává už 21. června. V této době také dopadají paprsky ze Slunce na povrch nejpříměji, takže mají nejvyšší energii. Ale jak zemský povrch, tak i povrch oceánů mají velkou tepelnou setrvačnost, takže statisticky nejteplejší období přichází až čtyřicet dní po slunovratu.

Aby ale byla polovina srpna teplá až tolik, už úplně běžné není. Pokud se předpovědi zúží na konkrétní měsíce, pak má nejvyšší průměrnou teplotu červenec, srpnu se to poštěstí jen přibližně jednou za tři roky. Na druhou stranu právě v srpnu, když už pořádné vedro přijde, bývají vlny horka nejurputnější a nejdelší.

Kromě tropických dnů s teplotami nad 30 stupňů Celsia se mohou objevit i dny supertropické s teplotami nad 35 stupňů Celsia a nepříjemné jsou také tropické noci, kdy rtuť neklesne pod dvacet stupňů. Ostatně právě na druhou polovinu srpna také připadá absolutní český teplotní rekord: 40,4 stupně Celsia ze 20. srpna 2012.

Přibývá supertropických dnů i tropických nocí

Srpen je podle globálních dat jedním z měsíců, jež se oteplují v souvislosti s klimatickou změnou nejrychleji; v současné době je asi o dva stupně teplejší než býval mezi lety 1960 a 1991. U nás je to patrné hlavně při pohledu na historická data supertropických dnů.

Například na stanici Praha Ruzyně až do poloviny sedmdesátých let u nás nebyly naměřené, pak se ale začaly objevovat a jejich frekvence stoupá – za rok 2015 jich tam meteorologové zaznamenali rovných pět. To je stejně jako součet všech supertropických dní v letech 1960 až 1993.

Podobně výraznou změnou je množství tropických nocí. Ty se například v pražské Libuši neobjevovaly do osmdesátých let dvacátého století, po roce 2000 se už ale aspoň jeden každý rok vyskytne.

Horký srpen přichází po žhavém červenci

Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl i letošní červenec v Česku teplotně nadnormální. „Teploty se převážnou část měsíce držely nad hodnotou normálu. Pod hodnotou normálu byly teploty celkem v jedenácti dnech, a to zejména na počátku měsíce a na jeho konci. Téměř 40 stanic zaznamenalo 10 a více tropických dní v měsíci,“ uvádí zpráva.

Průměrná měsíční teplota vzduchu na území Česka s hodnotou 19,8 stupně Celsia tak byla o 1,5 stupně vyšší než normál mezi lety 1991 a 2020.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 1 hhodinou

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 13 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 22 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026
Načítání...