Takhle horké srpny nebývaly

Tak horké týdny, jaké zažívá Česko nyní, byly v minulosti naprosto výjimečné. Ukazuje to pohled na historická data meteorologických stanic.

Česká republika zažívá tento týden vůbec nejteplejší týden roku, právě středa by mohla přinést ta úplně největší horka. Ve většině nižších a středních poloh bude nad 31 stupňů, na střední a jihovýchodní Moravě ale překročí odpolední teploty i 34 stupňů. Pro řadu lidí je to „prostě léto a horko k létu patří“. Jenže pohled na historická meteorologická data jasně ukazuje, že takováto vedra byla pro naše předky nevídaná.

Předpověď počasí na další dny
Zdroj: ČT24

V našich zeměpisných šířkách bývají nejteplejší měsíce červenec a srpen, hlavně jejich přelom. Může to působit trošku nelogicky, když nejvíce slunečního světla dopadá na povrch během letního slunovratu, který se odehrává už 21. června. V této době také dopadají paprsky ze Slunce na povrch nejpříměji, takže mají nejvyšší energii. Ale jak zemský povrch, tak i povrch oceánů mají velkou tepelnou setrvačnost, takže statisticky nejteplejší období přichází až čtyřicet dní po slunovratu.

Aby ale byla polovina srpna teplá až tolik, už úplně běžné není. Pokud se předpovědi zúží na konkrétní měsíce, pak má nejvyšší průměrnou teplotu červenec, srpnu se to poštěstí jen přibližně jednou za tři roky. Na druhou stranu právě v srpnu, když už pořádné vedro přijde, bývají vlny horka nejurputnější a nejdelší.

Kromě tropických dnů s teplotami nad 30 stupňů Celsia se mohou objevit i dny supertropické s teplotami nad 35 stupňů Celsia a nepříjemné jsou také tropické noci, kdy rtuť neklesne pod dvacet stupňů. Ostatně právě na druhou polovinu srpna také připadá absolutní český teplotní rekord: 40,4 stupně Celsia ze 20. srpna 2012.

Přibývá supertropických dnů i tropických nocí

Srpen je podle globálních dat jedním z měsíců, jež se oteplují v souvislosti s klimatickou změnou nejrychleji; v současné době je asi o dva stupně teplejší než býval mezi lety 1960 a 1991. U nás je to patrné hlavně při pohledu na historická data supertropických dnů.

Například na stanici Praha Ruzyně až do poloviny sedmdesátých let u nás nebyly naměřené, pak se ale začaly objevovat a jejich frekvence stoupá – za rok 2015 jich tam meteorologové zaznamenali rovných pět. To je stejně jako součet všech supertropických dní v letech 1960 až 1993.

Podobně výraznou změnou je množství tropických nocí. Ty se například v pražské Libuši neobjevovaly do osmdesátých let dvacátého století, po roce 2000 se už ale aspoň jeden každý rok vyskytne.

Horký srpen přichází po žhavém červenci

Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl i letošní červenec v Česku teplotně nadnormální. „Teploty se převážnou část měsíce držely nad hodnotou normálu. Pod hodnotou normálu byly teploty celkem v jedenácti dnech, a to zejména na počátku měsíce a na jeho konci. Téměř 40 stanic zaznamenalo 10 a více tropických dní v měsíci,“ uvádí zpráva.

Průměrná měsíční teplota vzduchu na území Česka s hodnotou 19,8 stupně Celsia tak byla o 1,5 stupně vyšší než normál mezi lety 1991 a 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 16 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 18 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 23 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 23 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.