Takhle horké srpny nebývaly

Tak horké týdny, jaké zažívá Česko nyní, byly v minulosti naprosto výjimečné. Ukazuje to pohled na historická data meteorologických stanic.

Česká republika zažívá tento týden vůbec nejteplejší týden roku, právě středa by mohla přinést ta úplně největší horka. Ve většině nižších a středních poloh bude nad 31 stupňů, na střední a jihovýchodní Moravě ale překročí odpolední teploty i 34 stupňů. Pro řadu lidí je to „prostě léto a horko k létu patří“. Jenže pohled na historická meteorologická data jasně ukazuje, že takováto vedra byla pro naše předky nevídaná.

Předpověď počasí na další dny
Zdroj: ČT24

V našich zeměpisných šířkách bývají nejteplejší měsíce červenec a srpen, hlavně jejich přelom. Může to působit trošku nelogicky, když nejvíce slunečního světla dopadá na povrch během letního slunovratu, který se odehrává už 21. června. V této době také dopadají paprsky ze Slunce na povrch nejpříměji, takže mají nejvyšší energii. Ale jak zemský povrch, tak i povrch oceánů mají velkou tepelnou setrvačnost, takže statisticky nejteplejší období přichází až čtyřicet dní po slunovratu.

Aby ale byla polovina srpna teplá až tolik, už úplně běžné není. Pokud se předpovědi zúží na konkrétní měsíce, pak má nejvyšší průměrnou teplotu červenec, srpnu se to poštěstí jen přibližně jednou za tři roky. Na druhou stranu právě v srpnu, když už pořádné vedro přijde, bývají vlny horka nejurputnější a nejdelší.

Kromě tropických dnů s teplotami nad 30 stupňů Celsia se mohou objevit i dny supertropické s teplotami nad 35 stupňů Celsia a nepříjemné jsou také tropické noci, kdy rtuť neklesne pod dvacet stupňů. Ostatně právě na druhou polovinu srpna také připadá absolutní český teplotní rekord: 40,4 stupně Celsia ze 20. srpna 2012.

Přibývá supertropických dnů i tropických nocí

Srpen je podle globálních dat jedním z měsíců, jež se oteplují v souvislosti s klimatickou změnou nejrychleji; v současné době je asi o dva stupně teplejší než býval mezi lety 1960 a 1991. U nás je to patrné hlavně při pohledu na historická data supertropických dnů.

Například na stanici Praha Ruzyně až do poloviny sedmdesátých let u nás nebyly naměřené, pak se ale začaly objevovat a jejich frekvence stoupá – za rok 2015 jich tam meteorologové zaznamenali rovných pět. To je stejně jako součet všech supertropických dní v letech 1960 až 1993.

Podobně výraznou změnou je množství tropických nocí. Ty se například v pražské Libuši neobjevovaly do osmdesátých let dvacátého století, po roce 2000 se už ale aspoň jeden každý rok vyskytne.

Horký srpen přichází po žhavém červenci

Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl i letošní červenec v Česku teplotně nadnormální. „Teploty se převážnou část měsíce držely nad hodnotou normálu. Pod hodnotou normálu byly teploty celkem v jedenácti dnech, a to zejména na počátku měsíce a na jeho konci. Téměř 40 stanic zaznamenalo 10 a více tropických dní v měsíci,“ uvádí zpráva.

Průměrná měsíční teplota vzduchu na území Česka s hodnotou 19,8 stupně Celsia tak byla o 1,5 stupně vyšší než normál mezi lety 1991 a 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 4 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 7 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 10 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
včera v 17:30‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
včera v 16:26‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.