Takhle horké srpny nebývaly

Tak horké týdny, jaké zažívá Česko nyní, byly v minulosti naprosto výjimečné. Ukazuje to pohled na historická data meteorologických stanic.

Česká republika zažívá tento týden vůbec nejteplejší týden roku, právě středa by mohla přinést ta úplně největší horka. Ve většině nižších a středních poloh bude nad 31 stupňů, na střední a jihovýchodní Moravě ale překročí odpolední teploty i 34 stupňů. Pro řadu lidí je to „prostě léto a horko k létu patří“. Jenže pohled na historická meteorologická data jasně ukazuje, že takováto vedra byla pro naše předky nevídaná.

Předpověď počasí na další dny
Zdroj: ČT24

V našich zeměpisných šířkách bývají nejteplejší měsíce červenec a srpen, hlavně jejich přelom. Může to působit trošku nelogicky, když nejvíce slunečního světla dopadá na povrch během letního slunovratu, který se odehrává už 21. června. V této době také dopadají paprsky ze Slunce na povrch nejpříměji, takže mají nejvyšší energii. Ale jak zemský povrch, tak i povrch oceánů mají velkou tepelnou setrvačnost, takže statisticky nejteplejší období přichází až čtyřicet dní po slunovratu.

Aby ale byla polovina srpna teplá až tolik, už úplně běžné není. Pokud se předpovědi zúží na konkrétní měsíce, pak má nejvyšší průměrnou teplotu červenec, srpnu se to poštěstí jen přibližně jednou za tři roky. Na druhou stranu právě v srpnu, když už pořádné vedro přijde, bývají vlny horka nejurputnější a nejdelší.

Kromě tropických dnů s teplotami nad 30 stupňů Celsia se mohou objevit i dny supertropické s teplotami nad 35 stupňů Celsia a nepříjemné jsou také tropické noci, kdy rtuť neklesne pod dvacet stupňů. Ostatně právě na druhou polovinu srpna také připadá absolutní český teplotní rekord: 40,4 stupně Celsia ze 20. srpna 2012.

Přibývá supertropických dnů i tropických nocí

Srpen je podle globálních dat jedním z měsíců, jež se oteplují v souvislosti s klimatickou změnou nejrychleji; v současné době je asi o dva stupně teplejší než býval mezi lety 1960 a 1991. U nás je to patrné hlavně při pohledu na historická data supertropických dnů.

Například na stanici Praha Ruzyně až do poloviny sedmdesátých let u nás nebyly naměřené, pak se ale začaly objevovat a jejich frekvence stoupá – za rok 2015 jich tam meteorologové zaznamenali rovných pět. To je stejně jako součet všech supertropických dní v letech 1960 až 1993.

Podobně výraznou změnou je množství tropických nocí. Ty se například v pražské Libuši neobjevovaly do osmdesátých let dvacátého století, po roce 2000 se už ale aspoň jeden každý rok vyskytne.

Horký srpen přichází po žhavém červenci

Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl i letošní červenec v Česku teplotně nadnormální. „Teploty se převážnou část měsíce držely nad hodnotou normálu. Pod hodnotou normálu byly teploty celkem v jedenácti dnech, a to zejména na počátku měsíce a na jeho konci. Téměř 40 stanic zaznamenalo 10 a více tropických dní v měsíci,“ uvádí zpráva.

Průměrná měsíční teplota vzduchu na území Česka s hodnotou 19,8 stupně Celsia tak byla o 1,5 stupně vyšší než normál mezi lety 1991 a 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 9 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.