Takhle horké srpny nebývaly

Tak horké týdny, jaké zažívá Česko nyní, byly v minulosti naprosto výjimečné. Ukazuje to pohled na historická data meteorologických stanic.

Česká republika zažívá tento týden vůbec nejteplejší týden roku, právě středa by mohla přinést ta úplně největší horka. Ve většině nižších a středních poloh bude nad 31 stupňů, na střední a jihovýchodní Moravě ale překročí odpolední teploty i 34 stupňů. Pro řadu lidí je to „prostě léto a horko k létu patří“. Jenže pohled na historická meteorologická data jasně ukazuje, že takováto vedra byla pro naše předky nevídaná.

Předpověď počasí na další dny
Zdroj: ČT24

V našich zeměpisných šířkách bývají nejteplejší měsíce červenec a srpen, hlavně jejich přelom. Může to působit trošku nelogicky, když nejvíce slunečního světla dopadá na povrch během letního slunovratu, který se odehrává už 21. června. V této době také dopadají paprsky ze Slunce na povrch nejpříměji, takže mají nejvyšší energii. Ale jak zemský povrch, tak i povrch oceánů mají velkou tepelnou setrvačnost, takže statisticky nejteplejší období přichází až čtyřicet dní po slunovratu.

Aby ale byla polovina srpna teplá až tolik, už úplně běžné není. Pokud se předpovědi zúží na konkrétní měsíce, pak má nejvyšší průměrnou teplotu červenec, srpnu se to poštěstí jen přibližně jednou za tři roky. Na druhou stranu právě v srpnu, když už pořádné vedro přijde, bývají vlny horka nejurputnější a nejdelší.

Kromě tropických dnů s teplotami nad 30 stupňů Celsia se mohou objevit i dny supertropické s teplotami nad 35 stupňů Celsia a nepříjemné jsou také tropické noci, kdy rtuť neklesne pod dvacet stupňů. Ostatně právě na druhou polovinu srpna také připadá absolutní český teplotní rekord: 40,4 stupně Celsia ze 20. srpna 2012.

Přibývá supertropických dnů i tropických nocí

Srpen je podle globálních dat jedním z měsíců, jež se oteplují v souvislosti s klimatickou změnou nejrychleji; v současné době je asi o dva stupně teplejší než býval mezi lety 1960 a 1991. U nás je to patrné hlavně při pohledu na historická data supertropických dnů.

Například na stanici Praha Ruzyně až do poloviny sedmdesátých let u nás nebyly naměřené, pak se ale začaly objevovat a jejich frekvence stoupá – za rok 2015 jich tam meteorologové zaznamenali rovných pět. To je stejně jako součet všech supertropických dní v letech 1960 až 1993.

Podobně výraznou změnou je množství tropických nocí. Ty se například v pražské Libuši neobjevovaly do osmdesátých let dvacátého století, po roce 2000 se už ale aspoň jeden každý rok vyskytne.

Horký srpen přichází po žhavém červenci

Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl i letošní červenec v Česku teplotně nadnormální. „Teploty se převážnou část měsíce držely nad hodnotou normálu. Pod hodnotou normálu byly teploty celkem v jedenácti dnech, a to zejména na počátku měsíce a na jeho konci. Téměř 40 stanic zaznamenalo 10 a více tropických dní v měsíci,“ uvádí zpráva.

Průměrná měsíční teplota vzduchu na území Česka s hodnotou 19,8 stupně Celsia tak byla o 1,5 stupně vyšší než normál mezi lety 1991 a 2020.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 18 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...