Velký bariérový útes čelí nejvyšším teplotám za čtyři sta let

Teplota oceánu u Velkého bariérového útesu dosáhla v posledním desetiletí nejvyšší hodnoty za posledních čtyři sta let. Popsala to studie australských vědců, podle nichž útes pravděpodobně nepřežije, pokud se nepodaří zastavit oteplování planety.

„Útes je v nebezpečí, a pokud se neodkloníme od současného kurzu, naše generace bude pravděpodobně svědkem zániku jednoho z těchto velkých přírodních divů,“ řekl hlavní autor studie Benjamin Henley. „Pokud si dáte všechny důkazy dohromady, biologie korálů a ekologie útesů nám říkají, že extrémním teplotám čelí příliš často na to, aby se tito koráli mohli účinně přizpůsobit a vyvíjet,“ dodal.

Velký bariérový útes, největší ekosystém korálových útesů na světě a jeden z biologicky nejrozmanitějších, postihlo mezi lety 2016 a 2024 masové bělení korálů. To nastává, když se koráli v důsledku oteplování mořské vody začnou zbavovat barevných řas, které jim zajišťují výživné látky.

  • Poprvé bylo bělení zaznamenáno a popsáno na korálových útesech Bird Key u Florida Keys v roce 1911.

Začátkem letošního roku letečtí průzkumníci objevili bělení korálů u více než tří set útesů v systému u severovýchodního pobřeží Austrálie v mělkých oblastech, které pokrývají dvě třetiny útesu, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Vědci z Melbournské univerzity a dalších vysokých škol dokázali nedávné teploty oceánu porovnat s historickými daty pomocí vzorků koster korálů z Korálového moře a rekonstruovat údaje o odhadované teplotě hladiny z let 1618 až 1995. Tyto údaje spojili s informacemi o naměřené teplotě mořské hladiny od roku 1900 do roku 2024.

Problémem je změna stability

Odborníci zjistili, že před rokem 1900 byly teploty převážně stabilní a od roku 1960 do roku 2024 trvale rostly vždy od ledna do března. A během pěti let blednutí korálů v posledním desetiletí – v letech 2016, 2017, 2020, 2022 a 2024 – byly teploty v lednu a březnu výrazně vyšší než kdykoli v období od roku 1618, uvedli vědci.

Pomocí modelů přisoudili rychlost oteplování po roce 1900 klimatickým změnám způsobeným člověkem. Jediným dalším rokem, který byl téměř stejně teplý jako roky masového bělení v posledním desetiletí, byl rok 2004.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

I v případě, že by se podařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia, kterou ale Země podle vědců téměř jistě překročí, může být ohroženo sedmdesát až devadesát procent korálů na celém světě, uvedli autoři studie. V důsledku toho by se v budoucnu na korálových útesech pravděpodobně snížila druhová rozmanitost korálů – což se podle nich již nyní děje s tím, jak se oceány oteplují.

Útesy jsou po celém světě klíčové pro produkci mořských plodů a také pro cestovní ruch. Vědci dlouho varují, že další úbytek se dá pravděpodobně očekávat kvůli budoucímu oteplování. Svět se blíží k hranici 1,5 stupně Celsia teplotního nárůstu oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Signatáři pařížské klimatické dohody se v roce 2015 mimo jiné zavázali přijmout taková opatření, která povedou k tomu, aby se planeta neoteplila více než právě o půldruhého stupně Celsia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.