Velký bariérový útes čelí nejvyšším teplotám za čtyři sta let

Teplota oceánu u Velkého bariérového útesu dosáhla v posledním desetiletí nejvyšší hodnoty za posledních čtyři sta let. Popsala to studie australských vědců, podle nichž útes pravděpodobně nepřežije, pokud se nepodaří zastavit oteplování planety.

„Útes je v nebezpečí, a pokud se neodkloníme od současného kurzu, naše generace bude pravděpodobně svědkem zániku jednoho z těchto velkých přírodních divů,“ řekl hlavní autor studie Benjamin Henley. „Pokud si dáte všechny důkazy dohromady, biologie korálů a ekologie útesů nám říkají, že extrémním teplotám čelí příliš často na to, aby se tito koráli mohli účinně přizpůsobit a vyvíjet,“ dodal.

Velký bariérový útes, největší ekosystém korálových útesů na světě a jeden z biologicky nejrozmanitějších, postihlo mezi lety 2016 a 2024 masové bělení korálů. To nastává, když se koráli v důsledku oteplování mořské vody začnou zbavovat barevných řas, které jim zajišťují výživné látky.

  • Poprvé bylo bělení zaznamenáno a popsáno na korálových útesech Bird Key u Florida Keys v roce 1911.

Začátkem letošního roku letečtí průzkumníci objevili bělení korálů u více než tří set útesů v systému u severovýchodního pobřeží Austrálie v mělkých oblastech, které pokrývají dvě třetiny útesu, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Vědci z Melbournské univerzity a dalších vysokých škol dokázali nedávné teploty oceánu porovnat s historickými daty pomocí vzorků koster korálů z Korálového moře a rekonstruovat údaje o odhadované teplotě hladiny z let 1618 až 1995. Tyto údaje spojili s informacemi o naměřené teplotě mořské hladiny od roku 1900 do roku 2024.

Načítání...

Problémem je změna stability

Odborníci zjistili, že před rokem 1900 byly teploty převážně stabilní a od roku 1960 do roku 2024 trvale rostly vždy od ledna do března. A během pěti let blednutí korálů v posledním desetiletí – v letech 2016, 2017, 2020, 2022 a 2024 – byly teploty v lednu a březnu výrazně vyšší než kdykoli v období od roku 1618, uvedli vědci.

Pomocí modelů přisoudili rychlost oteplování po roce 1900 klimatickým změnám způsobeným člověkem. Jediným dalším rokem, který byl téměř stejně teplý jako roky masového bělení v posledním desetiletí, byl rok 2004.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

I v případě, že by se podařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia, kterou ale Země podle vědců téměř jistě překročí, může být ohroženo sedmdesát až devadesát procent korálů na celém světě, uvedli autoři studie. V důsledku toho by se v budoucnu na korálových útesech pravděpodobně snížila druhová rozmanitost korálů – což se podle nich již nyní děje s tím, jak se oceány oteplují.

Útesy jsou po celém světě klíčové pro produkci mořských plodů a také pro cestovní ruch. Vědci dlouho varují, že další úbytek se dá pravděpodobně očekávat kvůli budoucímu oteplování. Svět se blíží k hranici 1,5 stupně Celsia teplotního nárůstu oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Signatáři pařížské klimatické dohody se v roce 2015 mimo jiné zavázali přijmout taková opatření, která povedou k tomu, aby se planeta neoteplila více než právě o půldruhého stupně Celsia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 3 mminutami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 47 mminutami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 4 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 6 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 23 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13
Načítání...