Velký bariérový útes čelí nejvyšším teplotám za čtyři sta let

Teplota oceánu u Velkého bariérového útesu dosáhla v posledním desetiletí nejvyšší hodnoty za posledních čtyři sta let. Popsala to studie australských vědců, podle nichž útes pravděpodobně nepřežije, pokud se nepodaří zastavit oteplování planety.

„Útes je v nebezpečí, a pokud se neodkloníme od současného kurzu, naše generace bude pravděpodobně svědkem zániku jednoho z těchto velkých přírodních divů,“ řekl hlavní autor studie Benjamin Henley. „Pokud si dáte všechny důkazy dohromady, biologie korálů a ekologie útesů nám říkají, že extrémním teplotám čelí příliš často na to, aby se tito koráli mohli účinně přizpůsobit a vyvíjet,“ dodal.

Velký bariérový útes, největší ekosystém korálových útesů na světě a jeden z biologicky nejrozmanitějších, postihlo mezi lety 2016 a 2024 masové bělení korálů. To nastává, když se koráli v důsledku oteplování mořské vody začnou zbavovat barevných řas, které jim zajišťují výživné látky.

  • Poprvé bylo bělení zaznamenáno a popsáno na korálových útesech Bird Key u Florida Keys v roce 1911.

Začátkem letošního roku letečtí průzkumníci objevili bělení korálů u více než tří set útesů v systému u severovýchodního pobřeží Austrálie v mělkých oblastech, které pokrývají dvě třetiny útesu, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Vědci z Melbournské univerzity a dalších vysokých škol dokázali nedávné teploty oceánu porovnat s historickými daty pomocí vzorků koster korálů z Korálového moře a rekonstruovat údaje o odhadované teplotě hladiny z let 1618 až 1995. Tyto údaje spojili s informacemi o naměřené teplotě mořské hladiny od roku 1900 do roku 2024.

Načítání...

Problémem je změna stability

Odborníci zjistili, že před rokem 1900 byly teploty převážně stabilní a od roku 1960 do roku 2024 trvale rostly vždy od ledna do března. A během pěti let blednutí korálů v posledním desetiletí – v letech 2016, 2017, 2020, 2022 a 2024 – byly teploty v lednu a březnu výrazně vyšší než kdykoli v období od roku 1618, uvedli vědci.

Pomocí modelů přisoudili rychlost oteplování po roce 1900 klimatickým změnám způsobeným člověkem. Jediným dalším rokem, který byl téměř stejně teplý jako roky masového bělení v posledním desetiletí, byl rok 2004.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

I v případě, že by se podařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia, kterou ale Země podle vědců téměř jistě překročí, může být ohroženo sedmdesát až devadesát procent korálů na celém světě, uvedli autoři studie. V důsledku toho by se v budoucnu na korálových útesech pravděpodobně snížila druhová rozmanitost korálů – což se podle nich již nyní děje s tím, jak se oceány oteplují.

Útesy jsou po celém světě klíčové pro produkci mořských plodů a také pro cestovní ruch. Vědci dlouho varují, že další úbytek se dá pravděpodobně očekávat kvůli budoucímu oteplování. Svět se blíží k hranici 1,5 stupně Celsia teplotního nárůstu oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Signatáři pařížské klimatické dohody se v roce 2015 mimo jiné zavázali přijmout taková opatření, která povedou k tomu, aby se planeta neoteplila více než právě o půldruhého stupně Celsia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 2 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 4 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 4 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 4 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 6 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 23 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
včera v 15:01

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34
Načítání...