Velký bariérový útes čelí nejvyšším teplotám za čtyři sta let

Teplota oceánu u Velkého bariérového útesu dosáhla v posledním desetiletí nejvyšší hodnoty za posledních čtyři sta let. Popsala to studie australských vědců, podle nichž útes pravděpodobně nepřežije, pokud se nepodaří zastavit oteplování planety.

„Útes je v nebezpečí, a pokud se neodkloníme od současného kurzu, naše generace bude pravděpodobně svědkem zániku jednoho z těchto velkých přírodních divů,“ řekl hlavní autor studie Benjamin Henley. „Pokud si dáte všechny důkazy dohromady, biologie korálů a ekologie útesů nám říkají, že extrémním teplotám čelí příliš často na to, aby se tito koráli mohli účinně přizpůsobit a vyvíjet,“ dodal.

Velký bariérový útes, největší ekosystém korálových útesů na světě a jeden z biologicky nejrozmanitějších, postihlo mezi lety 2016 a 2024 masové bělení korálů. To nastává, když se koráli v důsledku oteplování mořské vody začnou zbavovat barevných řas, které jim zajišťují výživné látky.

  • Poprvé bylo bělení zaznamenáno a popsáno na korálových útesech Bird Key u Florida Keys v roce 1911.

Začátkem letošního roku letečtí průzkumníci objevili bělení korálů u více než tří set útesů v systému u severovýchodního pobřeží Austrálie v mělkých oblastech, které pokrývají dvě třetiny útesu, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Vědci z Melbournské univerzity a dalších vysokých škol dokázali nedávné teploty oceánu porovnat s historickými daty pomocí vzorků koster korálů z Korálového moře a rekonstruovat údaje o odhadované teplotě hladiny z let 1618 až 1995. Tyto údaje spojili s informacemi o naměřené teplotě mořské hladiny od roku 1900 do roku 2024.

Načítání...

Problémem je změna stability

Odborníci zjistili, že před rokem 1900 byly teploty převážně stabilní a od roku 1960 do roku 2024 trvale rostly vždy od ledna do března. A během pěti let blednutí korálů v posledním desetiletí – v letech 2016, 2017, 2020, 2022 a 2024 – byly teploty v lednu a březnu výrazně vyšší než kdykoli v období od roku 1618, uvedli vědci.

Pomocí modelů přisoudili rychlost oteplování po roce 1900 klimatickým změnám způsobeným člověkem. Jediným dalším rokem, který byl téměř stejně teplý jako roky masového bělení v posledním desetiletí, byl rok 2004.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

I v případě, že by se podařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia, kterou ale Země podle vědců téměř jistě překročí, může být ohroženo sedmdesát až devadesát procent korálů na celém světě, uvedli autoři studie. V důsledku toho by se v budoucnu na korálových útesech pravděpodobně snížila druhová rozmanitost korálů – což se podle nich již nyní děje s tím, jak se oceány oteplují.

Útesy jsou po celém světě klíčové pro produkci mořských plodů a také pro cestovní ruch. Vědci dlouho varují, že další úbytek se dá pravděpodobně očekávat kvůli budoucímu oteplování. Svět se blíží k hranici 1,5 stupně Celsia teplotního nárůstu oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Signatáři pařížské klimatické dohody se v roce 2015 mimo jiné zavázali přijmout taková opatření, která povedou k tomu, aby se planeta neoteplila více než právě o půldruhého stupně Celsia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.
před 4 hhodinami

Covid je stále ještě smrtelnější než chřipka, naznačují data z Jižní Koreje

Podle rozsáhlé databáze populačních dat to vypadá, že covid ještě stále představuje větší hrozbu pro lidské zdraví než klasická sezonní chřipka.
před 6 hhodinami

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
před 22 hhodinami

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
včera v 11:26
Načítání...