Hurikán Helene patřil k nejničivějším. Nahrála mu změna klimatu

Spojené státy se vzpamatovávají z úderu hurikánu Helene. Ten koncem minulého pracovního týdne zasáhl jako hurikán čtvrtého stupně nejprve Floridu a následně postoupil do vnitrozemí do oblasti Apalačského pohoří a okolí. Počet obětí už nyní dosáhl 178 a podle všeho nejde o konečné číslo. Helene se přidala k sedmi dalším silným hurikánům kategorie 4 a 5, které USA zasáhly během posledních osmi let. Jde o mimořádně vysoký počet, což vyvolává otázku, jestli a případně jakou roli hraje změna klimatu.

Platí, že teplejší klima dělá silné hurikány ještě ničivějšími. Oteplování planety se totiž projevuje stoupající teplotou mořské vody, která je zdrojem energie pro hurikány. Čím více je této energie, tím silnější můžou – za předpokladu vhodných podmínek v atmosféře – hurikány být. Podle počítačových modelů znamená oteplení tropických oceánů o jeden stupeň Celsia zvýšení rychlosti větru v hurikánech asi o čtyři až pět procent.

Maximální intenzita srážek za 24 hodin během působení Helene (1 inch = 25,4 mm) (vlevo) a relativní změna úhrnu způsobená změnou klimatu (vpravo)
Zdroj: x.com/Katharine Hayhoe

To sice na první pohled nemusí vypadat jako velký rozdíl, jenže škody způsobené větrem nerostou s jeho rychlostí lineárně, ale exponenciálně. Jinými slovy, zmíněné čtyř až pětiprocentní zesílení větru znamená nárůst škod o čtyřicet až padesát procent.

Voda v Mexickém zálivu se za posledních 110 let ohřála jen z důvodů vlivu člověka na klima asi o jeden stupeň, což znamená onen nárůst škod o 40 až 50 procent. Zde přitom není zohledněn dopad větru na vyšší vzdutí moře a zaplavení pobřežních oblastí, případně častější výskyt tornád – reálný dopad silnějšího větru tak bude ještě větší.

Poměrně jasná je linka mezi oteplením způsobeným lidskou činností a nárůstem srážek. Ví se, že na každý stupeň oteplení vzroste množství vodní páry v atmosféře o sedm procent. Jenže vodní pára obsahuje tepelnou energii (ve formě latentního tepla, které se spotřebovalo při výparu vody z moře), která se při její kondenzaci opět uvolňuje.

Tato energie pak dále zesiluje hurikán a vede i k intenzivnějším srážkám, které můžou navíc zasáhnout větší oblast. V případě Helene první předběžné studie udávají, že úhrn srážek, které přinesla do Georgie a Severní a Jižní Karolíny, se vlivem změny klimatu zvýšil až o polovinu a pravděpodobnost výskytu takto extrémních dešťů vzrostla dvacetinásobně.

Rychle sílící hurikány

Třetím faktorem, kterým se klimatická změna projevuje na hurikánech, je častější výskyt těch rychle sílících. Rapidní zesílení (které znamená zesílení větru alespoň o 55 kilometrů za hodinu během 24 hodin) se zejména u atlantických hurikánů vyskytuje stále častěji. A problematické na tom je zejména to, že hurikány rapidně zesilují často velmi krátce před příchodem nad pevninu.

To ztěžuje přesnější prognózy síly hurikánů a rovněž komplikuje varování pro obyvatele v ohrožených oblastech. Helene přitom zesílila dokonce o 65 kilometrů za hodinu během 24 hodin před zásahem Floridy. Zajímavé je, že od roku 1950 se objevilo jen deset takových případů v Atlantiku, pět z nich ale v posledních sedmi letech. Kromě Helene to byla Ida v roce 2021, Laura (2020), Michael (2018) a Harvey (2017).

Teplota vody v Mexickém zálivu se za posledních 100 let zvýšila asi o více než 1 °C
Zdroj: NOAA

Čtvrtým faktorem, kterým změna klimatu ovlivňuje dopady hurikánů a projevila se i na Helene, je nárůst hladiny moře, což pak zvyšuje výšku vzdutí moře spojeného s příchodem tropických cyklón. Ze šesti stanic, které měří výšku hladiny moře na západní Floridě dlouhou dobu, zaznamenaly tři rekordně vysokou úroveň právě v souvislosti s Helene.

Od roku 1900 stoupla hladina světového oceánu v průměru o devatenáct centimetrů (lokálně ale i výrazně víc), přičemž za drtivou většinu může lidská činnost vedoucí k tání pevninských ledovců a zvyšování objemu vody z důvodu tepelné roztažnosti. V poslední dekádě se přitom rychlost nárůstu mořské hladiny v oblasti Floridy v oblasti St. Petersburgu zvýšila až na sedm milimetrů za rok.

Nárůst hladiny moře v St. Petersburgu na Floridě
Zdroj: NOAA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
před 5 hhodinami

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
včera v 10:30

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
včera v 09:00

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
včera v 08:00

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
včera v 06:10

Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.
30. 5. 2025

Evropská kosmická agentura slaví půlstoletí. Světu dala nejen Webbův teleskop

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.
30. 5. 2025
Doporučujeme

První předpověď na léto naznačuje nadprůměrně teplé počasí

Předpovědět počasí na tři měsíce dopředu je složité, ale některé modely už mají první předpovědi, které ukazují celkový charakter letního počasí v tuzemsku i Evropě.
30. 5. 2025
Načítání...