Spojené státy se vzpamatovávají z úderu hurikánu Helene. Ten koncem minulého pracovního týdne zasáhl jako hurikán čtvrtého stupně nejprve Floridu a následně postoupil do vnitrozemí do oblasti Apalačského pohoří a okolí. Počet obětí už nyní dosáhl 178 a podle všeho nejde o konečné číslo. Helene se přidala k sedmi dalším silným hurikánům kategorie 4 a 5, které USA zasáhly během posledních osmi let. Jde o mimořádně vysoký počet, což vyvolává otázku, jestli a případně jakou roli hraje změna klimatu.
Platí, že teplejší klima dělá silné hurikány ještě ničivějšími. Oteplování planety se totiž projevuje stoupající teplotou mořské vody, která je zdrojem energie pro hurikány. Čím více je této energie, tím silnější můžou – za předpokladu vhodných podmínek v atmosféře – hurikány být. Podle počítačových modelů znamená oteplení tropických oceánů o jeden stupeň Celsia zvýšení rychlosti větru v hurikánech asi o čtyři až pět procent.
To sice na první pohled nemusí vypadat jako velký rozdíl, jenže škody způsobené větrem nerostou s jeho rychlostí lineárně, ale exponenciálně. Jinými slovy, zmíněné čtyř až pětiprocentní zesílení větru znamená nárůst škod o čtyřicet až padesát procent.
Voda v Mexickém zálivu se za posledních 110 let ohřála jen z důvodů vlivu člověka na klima asi o jeden stupeň, což znamená onen nárůst škod o 40 až 50 procent. Zde přitom není zohledněn dopad větru na vyšší vzdutí moře a zaplavení pobřežních oblastí, případně častější výskyt tornád – reálný dopad silnějšího větru tak bude ještě větší.
Poměrně jasná je linka mezi oteplením způsobeným lidskou činností a nárůstem srážek. Ví se, že na každý stupeň oteplení vzroste množství vodní páry v atmosféře o sedm procent. Jenže vodní pára obsahuje tepelnou energii (ve formě latentního tepla, které se spotřebovalo při výparu vody z moře), která se při její kondenzaci opět uvolňuje.
Tato energie pak dále zesiluje hurikán a vede i k intenzivnějším srážkám, které můžou navíc zasáhnout větší oblast. V případě Helene první předběžné studie udávají, že úhrn srážek, které přinesla do Georgie a Severní a Jižní Karolíny, se vlivem změny klimatu zvýšil až o polovinu a pravděpodobnost výskytu takto extrémních dešťů vzrostla dvacetinásobně.
Rychle sílící hurikány
Třetím faktorem, kterým se klimatická změna projevuje na hurikánech, je častější výskyt těch rychle sílících. Rapidní zesílení (které znamená zesílení větru alespoň o 55 kilometrů za hodinu během 24 hodin) se zejména u atlantických hurikánů vyskytuje stále častěji. A problematické na tom je zejména to, že hurikány rapidně zesilují často velmi krátce před příchodem nad pevninu.
To ztěžuje přesnější prognózy síly hurikánů a rovněž komplikuje varování pro obyvatele v ohrožených oblastech. Helene přitom zesílila dokonce o 65 kilometrů za hodinu během 24 hodin před zásahem Floridy. Zajímavé je, že od roku 1950 se objevilo jen deset takových případů v Atlantiku, pět z nich ale v posledních sedmi letech. Kromě Helene to byla Ida v roce 2021, Laura (2020), Michael (2018) a Harvey (2017).
Čtvrtým faktorem, kterým změna klimatu ovlivňuje dopady hurikánů a projevila se i na Helene, je nárůst hladiny moře, což pak zvyšuje výšku vzdutí moře spojeného s příchodem tropických cyklón. Ze šesti stanic, které měří výšku hladiny moře na západní Floridě dlouhou dobu, zaznamenaly tři rekordně vysokou úroveň právě v souvislosti s Helene.
Od roku 1900 stoupla hladina světového oceánu v průměru o devatenáct centimetrů (lokálně ale i výrazně víc), přičemž za drtivou většinu může lidská činnost vedoucí k tání pevninských ledovců a zvyšování objemu vody z důvodu tepelné roztažnosti. V poslední dekádě se přitom rychlost nárůstu mořské hladiny v oblasti Floridy v oblasti St. Petersburgu zvýšila až na sedm milimetrů za rok.
