Hurikán Helene patřil k nejničivějším. Nahrála mu změna klimatu

Spojené státy se vzpamatovávají z úderu hurikánu Helene. Ten koncem minulého pracovního týdne zasáhl jako hurikán čtvrtého stupně nejprve Floridu a následně postoupil do vnitrozemí do oblasti Apalačského pohoří a okolí. Počet obětí už nyní dosáhl 178 a podle všeho nejde o konečné číslo. Helene se přidala k sedmi dalším silným hurikánům kategorie 4 a 5, které USA zasáhly během posledních osmi let. Jde o mimořádně vysoký počet, což vyvolává otázku, jestli a případně jakou roli hraje změna klimatu.

Platí, že teplejší klima dělá silné hurikány ještě ničivějšími. Oteplování planety se totiž projevuje stoupající teplotou mořské vody, která je zdrojem energie pro hurikány. Čím více je této energie, tím silnější můžou – za předpokladu vhodných podmínek v atmosféře – hurikány být. Podle počítačových modelů znamená oteplení tropických oceánů o jeden stupeň Celsia zvýšení rychlosti větru v hurikánech asi o čtyři až pět procent.

Maximální intenzita srážek za 24 hodin během působení Helene (1 inch = 25,4 mm) (vlevo) a relativní změna úhrnu způsobená změnou klimatu (vpravo)
Zdroj: x.com/Katharine Hayhoe

To sice na první pohled nemusí vypadat jako velký rozdíl, jenže škody způsobené větrem nerostou s jeho rychlostí lineárně, ale exponenciálně. Jinými slovy, zmíněné čtyř až pětiprocentní zesílení větru znamená nárůst škod o čtyřicet až padesát procent.

Voda v Mexickém zálivu se za posledních 110 let ohřála jen z důvodů vlivu člověka na klima asi o jeden stupeň, což znamená onen nárůst škod o 40 až 50 procent. Zde přitom není zohledněn dopad větru na vyšší vzdutí moře a zaplavení pobřežních oblastí, případně častější výskyt tornád – reálný dopad silnějšího větru tak bude ještě větší.

Poměrně jasná je linka mezi oteplením způsobeným lidskou činností a nárůstem srážek. Ví se, že na každý stupeň oteplení vzroste množství vodní páry v atmosféře o sedm procent. Jenže vodní pára obsahuje tepelnou energii (ve formě latentního tepla, které se spotřebovalo při výparu vody z moře), která se při její kondenzaci opět uvolňuje.

Tato energie pak dále zesiluje hurikán a vede i k intenzivnějším srážkám, které můžou navíc zasáhnout větší oblast. V případě Helene první předběžné studie udávají, že úhrn srážek, které přinesla do Georgie a Severní a Jižní Karolíny, se vlivem změny klimatu zvýšil až o polovinu a pravděpodobnost výskytu takto extrémních dešťů vzrostla dvacetinásobně.

Rychle sílící hurikány

Třetím faktorem, kterým se klimatická změna projevuje na hurikánech, je častější výskyt těch rychle sílících. Rapidní zesílení (které znamená zesílení větru alespoň o 55 kilometrů za hodinu během 24 hodin) se zejména u atlantických hurikánů vyskytuje stále častěji. A problematické na tom je zejména to, že hurikány rapidně zesilují často velmi krátce před příchodem nad pevninu.

To ztěžuje přesnější prognózy síly hurikánů a rovněž komplikuje varování pro obyvatele v ohrožených oblastech. Helene přitom zesílila dokonce o 65 kilometrů za hodinu během 24 hodin před zásahem Floridy. Zajímavé je, že od roku 1950 se objevilo jen deset takových případů v Atlantiku, pět z nich ale v posledních sedmi letech. Kromě Helene to byla Ida v roce 2021, Laura (2020), Michael (2018) a Harvey (2017).

Teplota vody v Mexickém zálivu se za posledních 100 let zvýšila asi o více než 1 °C
Zdroj: NOAA

Čtvrtým faktorem, kterým změna klimatu ovlivňuje dopady hurikánů a projevila se i na Helene, je nárůst hladiny moře, což pak zvyšuje výšku vzdutí moře spojeného s příchodem tropických cyklón. Ze šesti stanic, které měří výšku hladiny moře na západní Floridě dlouhou dobu, zaznamenaly tři rekordně vysokou úroveň právě v souvislosti s Helene.

Od roku 1900 stoupla hladina světového oceánu v průměru o devatenáct centimetrů (lokálně ale i výrazně víc), přičemž za drtivou většinu může lidská činnost vedoucí k tání pevninských ledovců a zvyšování objemu vody z důvodu tepelné roztažnosti. V poslední dekádě se přitom rychlost nárůstu mořské hladiny v oblasti Floridy v oblasti St. Petersburgu zvýšila až na sedm milimetrů za rok.

Nárůst hladiny moře v St. Petersburgu na Floridě
Zdroj: NOAA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
před 2 hhodinami

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
před 20 hhodinami

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
včera v 11:20

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
12. 5. 2025

Klimatické extrémy decimují Afriku

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.
12. 5. 2025

KLDR pytlačí a pašuje ohrožená zvířata, některá už vyhubila

Severokorejská vláda se silně podílí na neudržitelném a nezákonném obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, který zahrnuje i druhy chráněné vlastními zákony. Představuje tak hrozbu pro obnovu biologické rozmanitosti v regionu, uvádí nová studie vědců z Londýna.
12. 5. 2025

Klimatická změna ohrožuje českou potravinovou bezpečnost, varují experti

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
12. 5. 2025
Načítání...