Hurikán Helene patřil k nejničivějším. Nahrála mu změna klimatu

Spojené státy se vzpamatovávají z úderu hurikánu Helene. Ten koncem minulého pracovního týdne zasáhl jako hurikán čtvrtého stupně nejprve Floridu a následně postoupil do vnitrozemí do oblasti Apalačského pohoří a okolí. Počet obětí už nyní dosáhl 178 a podle všeho nejde o konečné číslo. Helene se přidala k sedmi dalším silným hurikánům kategorie 4 a 5, které USA zasáhly během posledních osmi let. Jde o mimořádně vysoký počet, což vyvolává otázku, jestli a případně jakou roli hraje změna klimatu.

Platí, že teplejší klima dělá silné hurikány ještě ničivějšími. Oteplování planety se totiž projevuje stoupající teplotou mořské vody, která je zdrojem energie pro hurikány. Čím více je této energie, tím silnější můžou – za předpokladu vhodných podmínek v atmosféře – hurikány být. Podle počítačových modelů znamená oteplení tropických oceánů o jeden stupeň Celsia zvýšení rychlosti větru v hurikánech asi o čtyři až pět procent.

Maximální intenzita srážek za 24 hodin během působení Helene (1 inch = 25,4 mm) (vlevo) a relativní změna úhrnu způsobená změnou klimatu (vpravo)
Zdroj: x.com/Katharine Hayhoe

To sice na první pohled nemusí vypadat jako velký rozdíl, jenže škody způsobené větrem nerostou s jeho rychlostí lineárně, ale exponenciálně. Jinými slovy, zmíněné čtyř až pětiprocentní zesílení větru znamená nárůst škod o čtyřicet až padesát procent.

Voda v Mexickém zálivu se za posledních 110 let ohřála jen z důvodů vlivu člověka na klima asi o jeden stupeň, což znamená onen nárůst škod o 40 až 50 procent. Zde přitom není zohledněn dopad větru na vyšší vzdutí moře a zaplavení pobřežních oblastí, případně častější výskyt tornád – reálný dopad silnějšího větru tak bude ještě větší.

Poměrně jasná je linka mezi oteplením způsobeným lidskou činností a nárůstem srážek. Ví se, že na každý stupeň oteplení vzroste množství vodní páry v atmosféře o sedm procent. Jenže vodní pára obsahuje tepelnou energii (ve formě latentního tepla, které se spotřebovalo při výparu vody z moře), která se při její kondenzaci opět uvolňuje.

Tato energie pak dále zesiluje hurikán a vede i k intenzivnějším srážkám, které můžou navíc zasáhnout větší oblast. V případě Helene první předběžné studie udávají, že úhrn srážek, které přinesla do Georgie a Severní a Jižní Karolíny, se vlivem změny klimatu zvýšil až o polovinu a pravděpodobnost výskytu takto extrémních dešťů vzrostla dvacetinásobně.

Rychle sílící hurikány

Třetím faktorem, kterým se klimatická změna projevuje na hurikánech, je častější výskyt těch rychle sílících. Rapidní zesílení (které znamená zesílení větru alespoň o 55 kilometrů za hodinu během 24 hodin) se zejména u atlantických hurikánů vyskytuje stále častěji. A problematické na tom je zejména to, že hurikány rapidně zesilují často velmi krátce před příchodem nad pevninu.

To ztěžuje přesnější prognózy síly hurikánů a rovněž komplikuje varování pro obyvatele v ohrožených oblastech. Helene přitom zesílila dokonce o 65 kilometrů za hodinu během 24 hodin před zásahem Floridy. Zajímavé je, že od roku 1950 se objevilo jen deset takových případů v Atlantiku, pět z nich ale v posledních sedmi letech. Kromě Helene to byla Ida v roce 2021, Laura (2020), Michael (2018) a Harvey (2017).

Teplota vody v Mexickém zálivu se za posledních 100 let zvýšila asi o více než 1 °C
Zdroj: NOAA

Čtvrtým faktorem, kterým změna klimatu ovlivňuje dopady hurikánů a projevila se i na Helene, je nárůst hladiny moře, což pak zvyšuje výšku vzdutí moře spojeného s příchodem tropických cyklón. Ze šesti stanic, které měří výšku hladiny moře na západní Floridě dlouhou dobu, zaznamenaly tři rekordně vysokou úroveň právě v souvislosti s Helene.

Od roku 1900 stoupla hladina světového oceánu v průměru o devatenáct centimetrů (lokálně ale i výrazně víc), přičemž za drtivou většinu může lidská činnost vedoucí k tání pevninských ledovců a zvyšování objemu vody z důvodu tepelné roztažnosti. V poslední dekádě se přitom rychlost nárůstu mořské hladiny v oblasti Floridy v oblasti St. Petersburgu zvýšila až na sedm milimetrů za rok.

Nárůst hladiny moře v St. Petersburgu na Floridě
Zdroj: NOAA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
před 3 hhodinami

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
před 5 hhodinami

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie zabila plejtváka obrovského

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.
před 7 hhodinami

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 9 hhodinami

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
před 10 hhodinami

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
před 23 hhodinami

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
včera v 12:02

Britská vláda pracuje na AI systému, který má předvídat vraždy

Britská vláda ve spolupráci s vědci vyvíjí systém, jehož cílem je s pomocí umělé inteligence předpovědět, kdo by se mohl dopustit vážných násilných trestných činů včetně vražd, a to za pomoci analýzy dat policie a vězeňské služby. Píše to server deníku The Guardian. Kritici se obávají toho, že systém bude Brity nespravedlivě profilovat na základě citlivých osobních údajů.
včera v 10:55
Načítání...