Zima jeden stupeň pod průměrem už u korálů v Rudém moři vyvolává stres, ukázal výzkum

Korálové útesy na severu Rudého moře jsou citlivé na ochlazení vody. Poukázal na to nový experiment, který zveřejnil časopis PeerJ. Podle vědců se navíc ukázalo, že zmíněné organismy žijí nyní v podmínkách, které se nacházejí těsně nad jejich minimální teplotní hranicí.

Korálové útesy jsou jedním z biologicky nejrozmanitějších ekosystémů na světě. Ty v severním Rudém moři a Akabském zálivu jsou navíc výjimečné svou nečekanou odolností vůči zvyšujícím se teplotám vody.

Změna klimatu se však podle předpovědí může projevovat také určitou proměnlivostí počasí. Výjimkou nebudou ani extrémně chladná období. Právě oblast Rudého moře podle některých odborníků vstupuje do chladnější fáze. 

Z toho důvodu izraelští vědci provedli experiment, který zkoumal vliv neobvykle chladné zimy na korály z Akabského zálivu. Tým došel k závěru, že zima, která je o pouhý jeden stupeň Celsia pod průměrem, vede u korálů k fyziologické stresové reakci. To znamená, že koráli v Akabském zálivu žijí v současnosti na své spodní teplotní hranici. 

Existující naděje

„I když jsme opakovaně prokázali vysokou teplotní toleranci korálů na mělkých útesech u Eilatu, chtěli jsme ověřit možnost, že tato vlastnost je vykoupená citlivostí na chlad,“ uvedla  podle serveru EurekAlert! jedna z autorek studie Jessica Bellworthyová z Bar Ilanovy univerzity.

 „Skutečně jsme zjistili, že vystavení období studené vody způsobuje fyziologickou reakci podobnou bělení,“ dodala. Právě takzvané bělení korálů je v současnosti hlavní příčinou jejich úbytku.

Chladem otřesení korálové nicméně nezemřeli a poté, co se teplota vrátila k normálu, se opět zotavili. Následně je vědci vystavili dalšímu experimentu, a to podmínkám abnormálně horkého léta.

„Důležité zjištění bylo, že ani ti jedinci, kteří utrpěli zimní stres, při vysokých teplotách nadále nebělili,“ dodala Bellworthyová s tím, že se jedná o dobrou zprávu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...