Zima jeden stupeň pod průměrem už u korálů v Rudém moři vyvolává stres, ukázal výzkum

Korálové útesy na severu Rudého moře jsou citlivé na ochlazení vody. Poukázal na to nový experiment, který zveřejnil časopis PeerJ. Podle vědců se navíc ukázalo, že zmíněné organismy žijí nyní v podmínkách, které se nacházejí těsně nad jejich minimální teplotní hranicí.

Korálové útesy jsou jedním z biologicky nejrozmanitějších ekosystémů na světě. Ty v severním Rudém moři a Akabském zálivu jsou navíc výjimečné svou nečekanou odolností vůči zvyšujícím se teplotám vody.

Změna klimatu se však podle předpovědí může projevovat také určitou proměnlivostí počasí. Výjimkou nebudou ani extrémně chladná období. Právě oblast Rudého moře podle některých odborníků vstupuje do chladnější fáze. 

Z toho důvodu izraelští vědci provedli experiment, který zkoumal vliv neobvykle chladné zimy na korály z Akabského zálivu. Tým došel k závěru, že zima, která je o pouhý jeden stupeň Celsia pod průměrem, vede u korálů k fyziologické stresové reakci. To znamená, že koráli v Akabském zálivu žijí v současnosti na své spodní teplotní hranici. 

Existující naděje

„I když jsme opakovaně prokázali vysokou teplotní toleranci korálů na mělkých útesech u Eilatu, chtěli jsme ověřit možnost, že tato vlastnost je vykoupená citlivostí na chlad,“ uvedla  podle serveru EurekAlert! jedna z autorek studie Jessica Bellworthyová z Bar Ilanovy univerzity.

 „Skutečně jsme zjistili, že vystavení období studené vody způsobuje fyziologickou reakci podobnou bělení,“ dodala. Právě takzvané bělení korálů je v současnosti hlavní příčinou jejich úbytku.

Chladem otřesení korálové nicméně nezemřeli a poté, co se teplota vrátila k normálu, se opět zotavili. Následně je vědci vystavili dalšímu experimentu, a to podmínkám abnormálně horkého léta.

„Důležité zjištění bylo, že ani ti jedinci, kteří utrpěli zimní stres, při vysokých teplotách nadále nebělili,“ dodala Bellworthyová s tím, že se jedná o dobrou zprávu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 10 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 12 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 16 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...