Padesátistupňová vedra jsou budoucnost regionu. Indie a Pákistán se musí rychle adaptovat

Extrémní vlny veder jako ta, která v uplynulých týdnech trápila Indii a Pákistán a hnala teplotu vzduchu až k 50 stupňům Celsia, dnes hrozí výrazně častěji v důsledku globálních klimatických změn. Uvádí to mezinárodní klimatologická skupina, která analyzuje souvislost mezi změnou klimatu a konkrétními meteorologickými extrémy. Vědci události z posledních dvou měsíců označili za předzvěst budoucnosti oblastí na jihu Asie.

Indie zažila nejteplejší březen za 120 let vedení teplotních záznamů, načež přišel nejteplejší duben v dějinách Pákistánu i některých částí Indie. V obou zemích teploty v posledních týdnech opakovaně překonávaly 45 stupňů Celsia, v Pákistánu místy stanice zaznamenaly i více než padesát stupňů. Rekordní vedra způsobila kolaps pákistánského ledovce a následné záplavy, v Indii mimo jiné poničila úrodu pšenice, což vyústilo v zákaz exportu suroviny.

„Je to náznak toho, co přijde,“ upozornila klimatoložka z technologického institutu v Bombaji Arpita Mondalová.

Počasí letošního jara analyzovala společně s kolegy z různých zemí sdruženými v iniciativě World Weather Attribution, která v posledních letech vyhodnocuje spojitost mezi klimatickou změnou a konkrétními událostmi, jako jsou mimořádná vedra nebo extrémní srážky. Skupina na základě analýzy historických meteorologických dat usuzuje, že dlouhé a geograficky rozsáhlé vlny veder takto brzy v roce jsou vzácným jevem, který přichází jednou za století. Tak tomu alespoň bylo doposud.

Každé tři roky, odhadují britští meteorologové

Kvůli aktuální úrovni oteplení klimatu, která je důsledkem lidských aktivit, jsou nicméně taková vedra až třicetkrát pravděpodobnější, uvádí World Weather Attribution. Kdyby teplotní nárůst ve srovnání s předindustriální érou stoupl ze současných asi 1,1 stupně Celsia na dva stupně, pak by údajně úkazy tohoto typu mohly přicházet dvakrát za století nebo až jednou za pět let.

Podle agentury AP jsou navíc tyto odhady konzervativní. Analýza britské meteorologické služby zveřejněná minulý týden uvádí, že klimatické změny zvýšily pravděpodobnost jarní vlny veder v Indii a Pákistánu stonásobně. Teploty okolo 50 stupňů Celsia podle britských meteorologů hrozí každé tři roky.

Sílící vedra jsou experty považována za nejnebezpečnější projev změn klimatu, neboť mohou delší dobu zasahovat velká území s miliony obyvatel. Úřady v Indii a Pákistánu v souvislosti v souvislosti s extrémně teplým počasím evidují devadesát úmrtí, podle AP je ale skutečný počet obětí pravděpodobně vyšší.

Následkům se dá předejít

I když k určitým ztrátám v důsledku extrémního horka podle World Weather Attribution nevyhnutelně dojde, je zavádějící předpokládat, že dopady jsou nevyhnutelné.

Snížení úmrtnosti může pomoci přizpůsobení extrémním teplotám, zejména pomocí moderních technologií. Předcházet zbytečným obětem mohou akční plány pro horko, které zahrnují aktuální včasná varování a opatření, ale také zvyšování povědomí o tom, jak velkou zdravotní hrozbu mohou vedra představovat. Důležité jsou i investice do podpůrných veřejných služeb, například zajištění dostatku pitné vody na veřejných prostranstvích.

Zavádění takových opatření je v Indii podle World Weather Attribution pozoruhodně rychlé a také značně účinné – v současné době jsou funkční už asi ve 130 městech a obcích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 1 hhodinou

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
před 2 hhodinami

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
před 5 hhodinami

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
před 6 hhodinami

Popularita dubajské čokolády, matchy a quinoy má stinnou stránku

Svět se nemůže nabažit potravin, jako je dubajská čokoláda, matcha nebo quinoa. Za oblíbeností těchto potravinových trendů se ale skrývá zásadní dopad na životní prostředí a místní producenty, napsal server stanice Deutsche Welle (DW).
před 6 hhodinami

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
včera v 09:00

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
8. 11. 2025

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025
Načítání...