Padesátistupňová vedra jsou budoucnost regionu. Indie a Pákistán se musí rychle adaptovat

Extrémní vlny veder jako ta, která v uplynulých týdnech trápila Indii a Pákistán a hnala teplotu vzduchu až k 50 stupňům Celsia, dnes hrozí výrazně častěji v důsledku globálních klimatických změn. Uvádí to mezinárodní klimatologická skupina, která analyzuje souvislost mezi změnou klimatu a konkrétními meteorologickými extrémy. Vědci události z posledních dvou měsíců označili za předzvěst budoucnosti oblastí na jihu Asie.

Indie zažila nejteplejší březen za 120 let vedení teplotních záznamů, načež přišel nejteplejší duben v dějinách Pákistánu i některých částí Indie. V obou zemích teploty v posledních týdnech opakovaně překonávaly 45 stupňů Celsia, v Pákistánu místy stanice zaznamenaly i více než padesát stupňů. Rekordní vedra způsobila kolaps pákistánského ledovce a následné záplavy, v Indii mimo jiné poničila úrodu pšenice, což vyústilo v zákaz exportu suroviny.

„Je to náznak toho, co přijde,“ upozornila klimatoložka z technologického institutu v Bombaji Arpita Mondalová.

Počasí letošního jara analyzovala společně s kolegy z různých zemí sdruženými v iniciativě World Weather Attribution, která v posledních letech vyhodnocuje spojitost mezi klimatickou změnou a konkrétními událostmi, jako jsou mimořádná vedra nebo extrémní srážky. Skupina na základě analýzy historických meteorologických dat usuzuje, že dlouhé a geograficky rozsáhlé vlny veder takto brzy v roce jsou vzácným jevem, který přichází jednou za století. Tak tomu alespoň bylo doposud.

Každé tři roky, odhadují britští meteorologové

Kvůli aktuální úrovni oteplení klimatu, která je důsledkem lidských aktivit, jsou nicméně taková vedra až třicetkrát pravděpodobnější, uvádí World Weather Attribution. Kdyby teplotní nárůst ve srovnání s předindustriální érou stoupl ze současných asi 1,1 stupně Celsia na dva stupně, pak by údajně úkazy tohoto typu mohly přicházet dvakrát za století nebo až jednou za pět let.

Podle agentury AP jsou navíc tyto odhady konzervativní. Analýza britské meteorologické služby zveřejněná minulý týden uvádí, že klimatické změny zvýšily pravděpodobnost jarní vlny veder v Indii a Pákistánu stonásobně. Teploty okolo 50 stupňů Celsia podle britských meteorologů hrozí každé tři roky.

Sílící vedra jsou experty považována za nejnebezpečnější projev změn klimatu, neboť mohou delší dobu zasahovat velká území s miliony obyvatel. Úřady v Indii a Pákistánu v souvislosti v souvislosti s extrémně teplým počasím evidují devadesát úmrtí, podle AP je ale skutečný počet obětí pravděpodobně vyšší.

Následkům se dá předejít

I když k určitým ztrátám v důsledku extrémního horka podle World Weather Attribution nevyhnutelně dojde, je zavádějící předpokládat, že dopady jsou nevyhnutelné.

Snížení úmrtnosti může pomoci přizpůsobení extrémním teplotám, zejména pomocí moderních technologií. Předcházet zbytečným obětem mohou akční plány pro horko, které zahrnují aktuální včasná varování a opatření, ale také zvyšování povědomí o tom, jak velkou zdravotní hrozbu mohou vedra představovat. Důležité jsou i investice do podpůrných veřejných služeb, například zajištění dostatku pitné vody na veřejných prostranstvích.

Zavádění takových opatření je v Indii podle World Weather Attribution pozoruhodně rychlé a také značně účinné – v současné době jsou funkční už asi ve 130 městech a obcích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...