Mezivládní panel pro změny klimatu vydal novou zprávu, která se věnuje rizikům, jež přináší klimatická změna způsobená spalováním fosilních paliv. Analýza říká, že tato krize ohrožuje celé lidstvo.
V sázce je přežití mnoha druhů, včetně lidstva, varuje klimatický panel OSN
Klimatické změny pořád zrychlují, jejich následky jsou stále zřetelnější a závažnější, než se dříve předpokládalo, uvedl v pondělí ve své zprávě Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) při OSN. Záchrana planety brzy nebude možná, varuje s odkazem na dokument britský deník The Guardian. V nadcházejících 18 letech bude planeta nemocnější, hladovější, chudší, chmurnější a mnohem nebezpečnější místo.
„Souhrn vědeckých důkazů je jednoznačný: Změna klimatu je hrozbou pro blahobyt lidí a zdraví planety,“ zdůraznil Hans-Otto Pörtner, jeden z autorů této rozsáhlé zprávy, která má být vodítkem pro světové lídry v jejich úsilí o omezení změny klimatu. „Jakýkoliv další odklad ve společné globální akci nám uzavře rychle se zavírající dveře k zabezpečení životaschopné a udržitelné budoucnosti,“ dodává Pörtner.
Lidstvo čelí vlně katastrof
Zpráva uvádí, že v důsledku globálního oteplování bude každoročně umírat více lidí na vlny veder, nemoci, extrémní počasí, znečištění ovzduší a hlad. Kolik lidí zemře, záleží na tom, o kolik stoupne teplota na planetě. Tu ženou nahoru emise skleníkových plynů vypouštěných při spalování uhlí, ropy a zemního plynu.
Přibližně polovina obyvatel Země – asi 3,3 až 3,6 miliardy lidí – žije v oblastech ohrožených extrémním počasím, připomíná zpráva. Změny dopadají na celou planetu a nevyhnou se žádné obydlené oblasti. Podle vědců již ve velkém začaly vymírat některé rostlinné i živočišné druhy, od stromů po korály.
Víme přesně, co dělat, chybí ale vůle
Autoři zprávy ukazují, že existují možnosti, jak se přizpůsobit měnícímu se klimatu. Tato zpráva přináší nové poznatky o potenciálu přírody nejen ke snížení klimatických rizik, ale také ke zlepšení života lidí.
„Zdravé ekosystémy jsou odolnější vůči změně klimatu a poskytují životně důležité služby, jako jsou potraviny a čistá voda,“ uvedl spolupředseda pracovní skupiny II IPCC Hans-Otto Pörtner. „Obnovením degradovaných ekosystémů a účinnou a spravedlivou ochranou 30 až 50 procent pozemských, sladkovodních a oceánských biotopů může společnost těžit ze schopnosti přírody pohlcovat a ukládat uhlík a my můžeme urychlit pokrok směrem k udržitelnému rozvoji – ale nezbytné je odpovídající financování a politická podpora.“
Vědci zdůrazňují, že lidstvo přesně ví, co dělat i jak to dělat, pro konání ale neexistuje politická vůle a podpora. Poukazují současně na to, že změna klimatu se vzájemně ovlivňuje s globálními trendy, jako je neudržitelné využívání přírodních zdrojů, rostoucí urbanizace, sociální nerovnosti, ztráty a škody způsobené extrémními událostmi a pandemie, což ohrožuje budoucí rozvoj.
„Naše hodnocení jasně ukazuje, že řešení všech těchto různých výzev vyžaduje spolupráci všech – vlád, soukromého sektoru i občanské společnosti – s cílem upřednostnit snižování rizik, jakož i rovnost a spravedlnost při rozhodování a investicích,“ konstatuje spolupředsedkyně pracovní skupiny II IPCC Debra Robertsová.
„Tímto způsobem lze sladit různé zájmy, hodnoty a pohledy na svět. Spojením vědeckého a technologického know-how i znalostí domorodých a místních obyvatel budou řešení účinnější. Pokud se nepodaří dosáhnout udržitelného rozvoje odolného vůči změně klimatu, bude to mít za následek neoptimální budoucnost pro lidi i přírodu,“ dodává Robertsová.
