Potvrzeno. Kvůli klimatické změně přibývá turbulencí v letadlech

V letech 1979 až 2020 se na leteckých trasách v severním Atlantiku zvýšil výskyt turbulencí o 55 procent a bude jich stále přibývat. Zjistili to vědci z britské univerzity v Readingu, kteří studovali nerovnoměrné proudění vzduchu v bezoblačném prostoru, kde je pro piloty obtížnější se turbulencím vyhnout. Tento nárůst přičítají oteplování způsobenému lidskou činností a emisemi oxidu uhličitého, kvůli kterým se mění rychlost větru ve velkých výškách

Už před několika lety klimatologové předpovídali, že s tím, jak se planeta otepluje, bude létání stále nebezpečnější. Nový výzkum, který zkoumal reálné podmínky na leteckých trasách, prokázal, že měli v predikci opět pravdu. Největší nárůst turbulencí byl zaznamenán na letových trasách ve Spojených státech a v severním Atlantiku a výrazně jich přibylo také v Evropě, na Blízkém východě a v jižním Atlantiku.

„Po deseti letech výzkumu, který ukazoval, že změna klimatu zvýší turbulence v bezoblačném prostoru, máme nyní důkazy, které naznačují, že tento nárůst již začal,“ uvedl vědec Paul Williams z univerzity v Readingu, který se na studii podílel. „Měli bychom investovat do zdokonalení systémů předpovídání a detekce turbulencí, abychom zabránili tomu, že se drsnější vzduch v příštích desetiletích promítne do neklidnějších letů,“ dodal.

Příčina je logická

Častější turbulence souvisí se změnami v tryskovém proudění. Jev, v angličtině známý jako jet stream, který se v atmosféře vyskytuje asi v desetikilometrové výšce, je proudění vzduchu ve směru ze západu na východ ve středních zeměpisných šířkách.

Turbulentní lety jsou nepříjemné a mohou vést i ke zranění či smrti cestujících, poznamenala BBC. Silné turbulence jsou velmi vzácné, ale v bezoblačném prostoru mohou přijít zčistajasna, když cestující nejsou připoutáni.

  • Tryskové proudění neboli jet stream je proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ. Může mít značnou rychlost – až 700 km/h. Vyskytuje se v prostoru tvaru přibližně trubice podél rovnoběžek, která bývá navíc meandrovitě zvlněná ve směru od jihu k severu. Tryskové proudění je vyvoláno například rozdílem teplot v rozdílných zeměpisných šířkách. Proudění bylo objeveno letci během druhé světové války. Tryskové proudění má značný význam v letecké dopravě, respektive letectví, protože usnadňuje let a snižuje náklady na množství spotřebovaného paliva – to platí při letu po směru tryskového proudění. Pokud letadlo letí proti tryskovému proudění, pak se zvyšuje spotřeba a roste čas potřebný k přepravě.
  • Silnější polární tryskové proudění se nachází kolem 50° zeměpisné šířky ve výškách 7 až 12 kilometrů, je zpravidla značně souvislé ve všech zeměpisných délkách. Subtropické tryskové proudění se nachází kolem 30° zeměpisné šířky, vzhledem k vyšší troposféře v těchto šířkách se nachází ve výškách 10 až 16 kilometrů, a je slabší a méně souvislé.

„Nikdo by neměl přestat létat, protože se bojí turbulencí, ale je rozumné mít bezpečnostní pás po celou dobu zapnutý, pokud se nepohybujete, což dělají piloti,“ řekl Williams. „To je téměř zárukou, že budete v bezpečí i v těch nejhorších turbulencích,“ dodal.

Existují také finanční důsledky. Letecký průmysl přichází jen v USA ročně o 150 milionů dolarů (přes 3,3 miliardy korun) až 500 milionů dolarů (více než 11 miliard korun) kvůli důsledkům turbulencí, včetně opotřebení letadel, uvedli vědci. Turbulence si žádají také ekologické náklady, protože piloti spalují více paliva, když se jim vyhýbají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 8 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 8 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
včera v 17:03

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
včera v 16:33

Evropský pohled