Potvrzeno. Kvůli klimatické změně přibývá turbulencí v letadlech

V letech 1979 až 2020 se na leteckých trasách v severním Atlantiku zvýšil výskyt turbulencí o 55 procent a bude jich stále přibývat. Zjistili to vědci z britské univerzity v Readingu, kteří studovali nerovnoměrné proudění vzduchu v bezoblačném prostoru, kde je pro piloty obtížnější se turbulencím vyhnout. Tento nárůst přičítají oteplování způsobenému lidskou činností a emisemi oxidu uhličitého, kvůli kterým se mění rychlost větru ve velkých výškách

Už před několika lety klimatologové předpovídali, že s tím, jak se planeta otepluje, bude létání stále nebezpečnější. Nový výzkum, který zkoumal reálné podmínky na leteckých trasách, prokázal, že měli v predikci opět pravdu. Největší nárůst turbulencí byl zaznamenán na letových trasách ve Spojených státech a v severním Atlantiku a výrazně jich přibylo také v Evropě, na Blízkém východě a v jižním Atlantiku.

„Po deseti letech výzkumu, který ukazoval, že změna klimatu zvýší turbulence v bezoblačném prostoru, máme nyní důkazy, které naznačují, že tento nárůst již začal,“ uvedl vědec Paul Williams z univerzity v Readingu, který se na studii podílel. „Měli bychom investovat do zdokonalení systémů předpovídání a detekce turbulencí, abychom zabránili tomu, že se drsnější vzduch v příštích desetiletích promítne do neklidnějších letů,“ dodal.

Příčina je logická

Častější turbulence souvisí se změnami v tryskovém proudění. Jev, v angličtině známý jako jet stream, který se v atmosféře vyskytuje asi v desetikilometrové výšce, je proudění vzduchu ve směru ze západu na východ ve středních zeměpisných šířkách.

Turbulentní lety jsou nepříjemné a mohou vést i ke zranění či smrti cestujících, poznamenala BBC. Silné turbulence jsou velmi vzácné, ale v bezoblačném prostoru mohou přijít zčistajasna, když cestující nejsou připoutáni.

  • Tryskové proudění neboli jet stream je proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ. Může mít značnou rychlost – až 700 km/h. Vyskytuje se v prostoru tvaru přibližně trubice podél rovnoběžek, která bývá navíc meandrovitě zvlněná ve směru od jihu k severu. Tryskové proudění je vyvoláno například rozdílem teplot v rozdílných zeměpisných šířkách. Proudění bylo objeveno letci během druhé světové války. Tryskové proudění má značný význam v letecké dopravě, respektive letectví, protože usnadňuje let a snižuje náklady na množství spotřebovaného paliva – to platí při letu po směru tryskového proudění. Pokud letadlo letí proti tryskovému proudění, pak se zvyšuje spotřeba a roste čas potřebný k přepravě.
  • Silnější polární tryskové proudění se nachází kolem 50° zeměpisné šířky ve výškách 7 až 12 kilometrů, je zpravidla značně souvislé ve všech zeměpisných délkách. Subtropické tryskové proudění se nachází kolem 30° zeměpisné šířky, vzhledem k vyšší troposféře v těchto šířkách se nachází ve výškách 10 až 16 kilometrů, a je slabší a méně souvislé.

„Nikdo by neměl přestat létat, protože se bojí turbulencí, ale je rozumné mít bezpečnostní pás po celou dobu zapnutý, pokud se nepohybujete, což dělají piloti,“ řekl Williams. „To je téměř zárukou, že budete v bezpečí i v těch nejhorších turbulencích,“ dodal.

Existují také finanční důsledky. Letecký průmysl přichází jen v USA ročně o 150 milionů dolarů (přes 3,3 miliardy korun) až 500 milionů dolarů (více než 11 miliard korun) kvůli důsledkům turbulencí, včetně opotřebení letadel, uvedli vědci. Turbulence si žádají také ekologické náklady, protože piloti spalují více paliva, když se jim vyhýbají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 32 mminutami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...