Austrálie bude častěji čelit extrémním klimatickým jevům, uvádí zpráva

Austrálie se bude stále častěji potýkat s přírodními katastrofami v důsledku klimatických změn, což bude znamenat také větší zátěž pro zdravotnické a záchranné služby, uvedla v pondělí vládní zpráva o národním hodnocení klimatických rizik. Žádná australská komunita podle ní nebude imunní vůči „kaskádovitým, shlukujícím se a souběžným“ rizikům zhoršujícího se klimatu.

Dlouho očekávané národní posouzení klimatických rizik poskytuje podrobný obraz závažného sociálního a ekonomického dopadu klimatické krize na Austrálii, píše The Guardian. Australská klimatická služba a oddělení pro změnu klimatu modelovaly dopad takových rizik, jako jsou vlny veder, sucho a záplavy, na různé části společnosti, ekonomiky a životního prostředí v rámci tří scénářů globálního oteplování – nad jeden a půl stupně Celsia, nad dva stupně a nad tři stupně.

Zpráva uvádí, že oteplování na australském kontinentu již dosáhlo jednoho a půl stupně Celsia. S dalším oteplováním se podle ní rizika pro veřejné zdraví stanou výraznějšími s „významným potenciálem ztrát na životech a zátěže pro zdravotnické systémy“. Podle scénáře oteplování o tři stupně se počet úmrtí souvisejících s horkem v Sydney zvýší o 444 procent a v Darwinu o 423 procent.

Výzkumníci také modelovali ekonomický dopad a odhadli, že přímé náklady na povodně, požáry buší, bouře a cyklony ve státech a teritoriích by mohly v roce 2050 dosáhnout čtyřiceti miliard dolarů (830 miliard korun) ročně – a to i při scénáři oteplení o jeden a půl stupně.

Do roku 2050 bude ohroženo 1,5 milionu obyvatel pobřeží, varuje zpráva

Zpráva rovněž odhaluje zvýšené riziko stoupající hladiny moří pro hustě zalidněné pobřežní komunity Austrálie v podobě záplav a eroze. Zjistila, že do roku 2050 bude ohrožen jeden a půl milionu obyvatel pobřeží a do roku 2090 se toto číslo zvýší na více než tři miliony.

„Australané již dnes žijí s důsledky klimatických změn, ale je jasné, že každý stupeň oteplování, kterému nyní zabráníme, pomůže budoucím generacím vyhnout se nejhorším dopadům v nadcházejících letech,“ řekl australský ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen.

Bowen rovněž zveřejnil národní adaptační plán, který podle něj bude vodítkem pro reakci Austrálie na zjištění zprávy. Dodal, že by měl stanovit rámec pro lepší koordinaci opatření federální, státní a místní samosprávy, informovala agentura Reuters. Australský ministr také uvedl, že vláda brzy oznámí další krok ve svých plánech na snížení emisí uhlíku a stanoví si „ambiciózní a dosažitelný cíl do roku 2035“.

Labouristická vláda premiéra Anthonyho Albanese, která se k moci dostala ve volbách v roce 2022 a znovu letos v květnu, vydala na programy, které mají zemi pomoci přizpůsobit se klimatickým změnám, 3,6 miliardy australských dolarů (49,6 miliardy korun) a zavázala se k nulovým emisím do roku 2050.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 52 mminutami

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než 100 na 4930 mrtvých. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 2 hhodinami

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.