Austrálie bude častěji čelit extrémním klimatickým jevům, uvádí zpráva

Austrálie se bude stále častěji potýkat s přírodními katastrofami v důsledku klimatických změn, což bude znamenat také větší zátěž pro zdravotnické a záchranné služby, uvedla v pondělí vládní zpráva o národním hodnocení klimatických rizik. Žádná australská komunita podle ní nebude imunní vůči „kaskádovitým, shlukujícím se a souběžným“ rizikům zhoršujícího se klimatu.

Dlouho očekávané národní posouzení klimatických rizik poskytuje podrobný obraz závažného sociálního a ekonomického dopadu klimatické krize na Austrálii, píše The Guardian. Australská klimatická služba a oddělení pro změnu klimatu modelovaly dopad takových rizik, jako jsou vlny veder, sucho a záplavy, na různé části společnosti, ekonomiky a životního prostředí v rámci tří scénářů globálního oteplování – nad jeden a půl stupně Celsia, nad dva stupně a nad tři stupně.

Zpráva uvádí, že oteplování na australském kontinentu již dosáhlo jednoho a půl stupně Celsia. S dalším oteplováním se podle ní rizika pro veřejné zdraví stanou výraznějšími s „významným potenciálem ztrát na životech a zátěže pro zdravotnické systémy“. Podle scénáře oteplování o tři stupně se počet úmrtí souvisejících s horkem v Sydney zvýší o 444 procent a v Darwinu o 423 procent.

Výzkumníci také modelovali ekonomický dopad a odhadli, že přímé náklady na povodně, požáry buší, bouře a cyklony ve státech a teritoriích by mohly v roce 2050 dosáhnout čtyřiceti miliard dolarů (830 miliard korun) ročně – a to i při scénáři oteplení o jeden a půl stupně.

Do roku 2050 bude ohroženo 1,5 milionu obyvatel pobřeží, varuje zpráva

Zpráva rovněž odhaluje zvýšené riziko stoupající hladiny moří pro hustě zalidněné pobřežní komunity Austrálie v podobě záplav a eroze. Zjistila, že do roku 2050 bude ohrožen jeden a půl milionu obyvatel pobřeží a do roku 2090 se toto číslo zvýší na více než tři miliony.

„Australané již dnes žijí s důsledky klimatických změn, ale je jasné, že každý stupeň oteplování, kterému nyní zabráníme, pomůže budoucím generacím vyhnout se nejhorším dopadům v nadcházejících letech,“ řekl australský ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen.

Bowen rovněž zveřejnil národní adaptační plán, který podle něj bude vodítkem pro reakci Austrálie na zjištění zprávy. Dodal, že by měl stanovit rámec pro lepší koordinaci opatření federální, státní a místní samosprávy, informovala agentura Reuters. Australský ministr také uvedl, že vláda brzy oznámí další krok ve svých plánech na snížení emisí uhlíku a stanoví si „ambiciózní a dosažitelný cíl do roku 2035“.

Labouristická vláda premiéra Anthonyho Albanese, která se k moci dostala ve volbách v roce 2022 a znovu letos v květnu, vydala na programy, které mají zemi pomoci přizpůsobit se klimatickým změnám, 3,6 miliardy australských dolarů (49,6 miliardy korun) a zavázala se k nulovým emisím do roku 2050.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zaútočila na ilskou rafinerii, Rusové zasáhli datové centrum v Kyjevě

Rusko a Ukrajina pokračovaly ve vzájemných dronových útocích. Ukrajinské síly zaútočily v noci z pátku na sobotu na ropnou rafinerii v Ilsku v ruském Krasnodarském kraji. Podle generálního štábu ukrajinských sil na místě vypukl požár. Rafinerie byla cílem útoků Ukrajinců již dříve. Ruské údery hlásí i Ukrajina, kde podle úřadů zemřelo nejméně šest lidí. Zasaženo bylo také datové centrum v Kyjevě.
10:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Papeže Lva XIV. vítaly v Paříži statisíce lidí

Stovky tisíc lidí zaplnily slavnou pařížskou třídu Champs-Élysées, aby se zúčastnily velké mše pod širým nebem, kterou sloužil papež Lev XIV. Podle Vatikánu se mše zúčastnilo na 700 tisíc lidí.
16:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Protestující v Madridu kritizovali vládu kvůli Ceutě

V Madridu protestovaly tisíce lidí proti vládnímu řešení červencového hromadného příchodu běženců do španělské exklávy Ceuta na severu Afriky. Levicový kabinet také demonstrující obviňovali z toho, že nechrání hranice, a požadovali předčasné parlamentní volby, napsala agentura AFP. Podle zástupce vlády přišlo asi dvacet tisíc osob, organizátoři odhadují účast na 180 tisíc.
před 3 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 4 hhodinami

Strůjci žhářského útoku v Mnichově operovali ze Slovenska, píše FAZ

Dva Bulhaři zadržení v souvislosti se žhářským útokem na firmu v Mnichově z počátku září byli členy skupiny napojené na ruskou vojenskou rozvědku GRU, píše německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) s tím, že skupina operovala ze Slovenska. Němečtí vyšetřovatelé nově spojují žhářský útok v Mnichově, připravovaný útok na výrobce dronů Skyeton u slovenského Prešova i pokus o útok drony s výbušninou na letišti Lipsko/Halle s GRU.
před 4 hhodinami

Italská vláda zavádí nová pravidla ve školách kvůli cizincům, zakazuje i zahalování tváře

Itálie zakázala ve školách zakrývání tváře šátky a omezila počet žáků ve třídě, kteří nemluví dostatečně italsky. Podle konzervativní vlády premiérky Giorgie Meloniové to posílí integraci dětí cizinců, podle části odborníků to bude právě naopak. Dekret vstoupil v platnost okamžitě. Parlament, ve kterém má kabinet většinu, ho musí do šedesáti dnů ratifikovat.
10:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Bílý dům nevpustí CNN na palubu Air Force One

Bílý dům nevpustí zpravodajskou televizi CNN na palubu prezidentského letounu Air Force One během sobotní cesty amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla agentura AP. Bílý dům podle ní oznámením z noci na sobotu naznačil další restrikce vůči části médií po zrušení některých akreditací do sídla prezidenta minulý pátek.
před 7 hhodinami

Netanjahu tajil varování před 7. říjnem kvůli smíru se Saúdy, píše NYT

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl před útokem ze 7. října 2023 udeřit na vůdce Hamásu, přestože ho o hrozbě informovaly Spojené arabské emiráty (SAE), píše list The New York Times (NYT). Netanjahu sice svolal schůzku se šéfy bezpečnostních složek, vzkaz ale nezmínil, a naopak zdůraznil nutnost zachování klidu v Gaze kvůli rozhovorům o normalizaci vztahů s Rijádem, dodal list. Netanjahu telefonát s Abú Dhabí popírá.
11:49Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.