Austrálie bude častěji čelit extrémním klimatickým jevům, uvádí zpráva

Austrálie se bude stále častěji potýkat s přírodními katastrofami v důsledku klimatických změn, což bude znamenat také větší zátěž pro zdravotnické a záchranné služby, uvedla v pondělí vládní zpráva o národním hodnocení klimatických rizik. Žádná australská komunita podle ní nebude imunní vůči „kaskádovitým, shlukujícím se a souběžným“ rizikům zhoršujícího se klimatu.

Dlouho očekávané národní posouzení klimatických rizik poskytuje podrobný obraz závažného sociálního a ekonomického dopadu klimatické krize na Austrálii, píše The Guardian. Australská klimatická služba a oddělení pro změnu klimatu modelovaly dopad takových rizik, jako jsou vlny veder, sucho a záplavy, na různé části společnosti, ekonomiky a životního prostředí v rámci tří scénářů globálního oteplování – nad jeden a půl stupně Celsia, nad dva stupně a nad tři stupně.

Zpráva uvádí, že oteplování na australském kontinentu již dosáhlo jednoho a půl stupně Celsia. S dalším oteplováním se podle ní rizika pro veřejné zdraví stanou výraznějšími s „významným potenciálem ztrát na životech a zátěže pro zdravotnické systémy“. Podle scénáře oteplování o tři stupně se počet úmrtí souvisejících s horkem v Sydney zvýší o 444 procent a v Darwinu o 423 procent.

Výzkumníci také modelovali ekonomický dopad a odhadli, že přímé náklady na povodně, požáry buší, bouře a cyklony ve státech a teritoriích by mohly v roce 2050 dosáhnout čtyřiceti miliard dolarů (830 miliard korun) ročně – a to i při scénáři oteplení o jeden a půl stupně.

Do roku 2050 bude ohroženo 1,5 milionu obyvatel pobřeží, varuje zpráva

Zpráva rovněž odhaluje zvýšené riziko stoupající hladiny moří pro hustě zalidněné pobřežní komunity Austrálie v podobě záplav a eroze. Zjistila, že do roku 2050 bude ohrožen jeden a půl milionu obyvatel pobřeží a do roku 2090 se toto číslo zvýší na více než tři miliony.

„Australané již dnes žijí s důsledky klimatických změn, ale je jasné, že každý stupeň oteplování, kterému nyní zabráníme, pomůže budoucím generacím vyhnout se nejhorším dopadům v nadcházejících letech,“ řekl australský ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen.

Bowen rovněž zveřejnil národní adaptační plán, který podle něj bude vodítkem pro reakci Austrálie na zjištění zprávy. Dodal, že by měl stanovit rámec pro lepší koordinaci opatření federální, státní a místní samosprávy, informovala agentura Reuters. Australský ministr také uvedl, že vláda brzy oznámí další krok ve svých plánech na snížení emisí uhlíku a stanoví si „ambiciózní a dosažitelný cíl do roku 2035“.

Labouristická vláda premiéra Anthonyho Albanese, která se k moci dostala ve volbách v roce 2022 a znovu letos v květnu, vydala na programy, které mají zemi pomoci přizpůsobit se klimatickým změnám, 3,6 miliardy australských dolarů (49,6 miliardy korun) a zavázala se k nulovým emisím do roku 2050.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 4 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 4 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.