Ozon má na klima větší vliv, než se zdálo

Svět by se mohl oteplovat ještě víc, než předpokládají velké předpovědi, jaké zveřejňují meteorologické organizace nebo Mezinárodní klimatický panel IPCC. Podle nového výzkumu totiž bude mít ozon zřejmě větší vliv, než se předpokládalo. Sice chrání Zemi před škodlivým slunečním zářením, ale také zadržuje teplo, protože je skleníkovým plynem.

Zákaz plynů, které ničí ozon, byl první velkou koordinovanou snahou lidstva vypořádat se s nějakým environmentálním problémem, který samo způsobilo. A byl to projekt úspěšný, ozonové vrstvě se podařilo zesílit a ozonová díra nad Antarktidou se pomalu zmenšuje, do půlky století by její zmenšení mělo být zásadní.

Jenže změny v ozonové vrstvě by současně se zvýšeným znečištěním ovzduší mohly oteplit planetu o čtyřicet procent více, než se původně předpokládalo.

Nová studie vedená vědci z Univerzity v Readingu zjistila, že v letech 2015 až 2050 by ozon měl způsobit oteplení o 0,27 wattu na metr čtvereční. Toto číslo měří, kolik energie navíc se zachytí na metr čtvereční zemského povrchu. Jestli se tyto předpovědi potvrdí, znamenalo by to, že ozon je druhý největší přispěvatel k budoucímu oteplování, hned po oxidu uhličitém. Předstihl by metan, který byl až doposud považován za druhý nejdůležitější skleníkový plyn.

Simulace atmosféry

Výzkum, publikovaný v časopise Atmospheric Chemistry and Physics, použil počítačové modely k simulaci toho, jak se atmosféra změní do poloviny století. Modely vycházely ze scénáře s nízkou mírou implementace opatření na omezení znečištění ovzduší, ale s postupným vyřazováním plynů CFC a HCFC, jak to ukládá Montrealský protokol (1987).

Výsledky ukazují, že zastavení výroby CFC a HCFC – provedené hlavně za účelem ochrany ozonové vrstvy – přináší menší přínos pro klima, než se původně předpokládalo. CFC a HCFC jsou skleníkové plyny, které oteplují planetu. Země je zakázaly, aby zachránily ozonovou vrstvu, a očekávaly, že to také pomůže v boji proti změně klimatu. Jak se ale ozonová vrstva zotavuje, dochází k většímu oteplování, které vyruší většinu přínosů pro klima plynoucích z odstranění CFC a HCFC – protože i ozon sám o sobě je skleníkovým plynem.

Země, které snižují znečištění ovzduší, těmito opatřeními omezí tvorbu ozonu v blízkosti zemského povrchu. Ozonová vrstva se ale bude i nadále obnovovat po celá desetiletí bez ohledu na opatření v oblasti kvality ovzduší, což povede k nevyhnutelnému oteplování.

Není ozon jako ozon

Může to znít zamotaně a ve skutečnosti to opravdu je složitější, než se zdá. Protože existují dva typy ozonu.

Tomu prvnímu se říká stratosférický, který tvoří vysoko nad Zemí (ve výšce až padesát kilometrů) výše popsanou ozonovou vrstvu. Nepůsobí přímo jako významný skleníkový plyn, ale má nepřímý vliv, protože brání pronikání ultrafialového záření do atmosféry, což může oteplování zpomalit. Sekundární vliv spočívá zase v tom, že úbytek je nejsilnější kolem jižního pólu, což může mít dopady na cirkulaci atmosféry.

A pak je zde druhý ozon, který se označuje jako přízemní. Vzniká z oxidů dusíku (NOₓ), těkavých organických látek (VOC) a slunečního záření – tedy jako součást fotochemického smogu. A ten už právě významným skleníkovým plynem je.

Obnova vrstvy je správná, zdůrazňuje autor

Podle Billa Collinse, který výzkum vedl, je důležité ozonovou vrstvu udržet stabilní a zlepšovat její stav. A to znamená nadále omezovat chemikálie, které ji narušují. Oxid uhličitý je sice hlavní příčinou klimatické změny, ale vyplatí se, pokud chce lidstvo udržet klima stabilní, podle něj kontrolovat i chemické látky jako CFC nebo HCFC, které poškozují ozonovou vrstvu. A to přesto, že nadbytek ozonu u země klima otepluje.

„Země dělají správnou věc, když pokračují v zákazu chemických látek zvaných CFC a HCFC, které poškozují ozonovou vrstvu nad Zemí. I když to pomáhá obnovit ochrannou ozonovou vrstvu, zjistili jsme, že toto oživení ozonové vrstvy způsobí větší oteplení planety, než jsme původně předpokládali.“

S přízemním ozonem je spojeno více hrozeb, kromě oteplování může způsobovat také nejrůznější zdravotní problémy. Vzniká kombinací znečištění ovzduší z vozidel, továren a elektráren.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 59 mminutami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 2 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 2 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 4 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 4 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 22 hhodinami

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 23 hhodinami

Příliš velká očekávání vůči lidem. To je dle vědců hlavní problém závislosti mladých na AI

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.
včera v 15:12

Evropský pohled