Ozon má na klima větší vliv, než se zdálo

Svět by se mohl oteplovat ještě víc, než předpokládají velké předpovědi, jaké zveřejňují meteorologické organizace nebo Mezinárodní klimatický panel IPCC. Podle nového výzkumu totiž bude mít ozon zřejmě větší vliv, než se předpokládalo. Sice chrání Zemi před škodlivým slunečním zářením, ale také zadržuje teplo, protože je skleníkovým plynem.

Zákaz plynů, které ničí ozon, byl první velkou koordinovanou snahou lidstva vypořádat se s nějakým environmentálním problémem, který samo způsobilo. A byl to projekt úspěšný, ozonové vrstvě se podařilo zesílit a ozonová díra nad Antarktidou se pomalu zmenšuje, do půlky století by její zmenšení mělo být zásadní.

Jenže změny v ozonové vrstvě by současně se zvýšeným znečištěním ovzduší mohly oteplit planetu o čtyřicet procent více, než se původně předpokládalo.

Nová studie vedená vědci z Univerzity v Readingu zjistila, že v letech 2015 až 2050 by ozon měl způsobit oteplení o 0,27 wattu na metr čtvereční. Toto číslo měří, kolik energie navíc se zachytí na metr čtvereční zemského povrchu. Jestli se tyto předpovědi potvrdí, znamenalo by to, že ozon je druhý největší přispěvatel k budoucímu oteplování, hned po oxidu uhličitém. Předstihl by metan, který byl až doposud považován za druhý nejdůležitější skleníkový plyn.

Simulace atmosféry

Výzkum, publikovaný v časopise Atmospheric Chemistry and Physics, použil počítačové modely k simulaci toho, jak se atmosféra změní do poloviny století. Modely vycházely ze scénáře s nízkou mírou implementace opatření na omezení znečištění ovzduší, ale s postupným vyřazováním plynů CFC a HCFC, jak to ukládá Montrealský protokol (1987).

Výsledky ukazují, že zastavení výroby CFC a HCFC – provedené hlavně za účelem ochrany ozonové vrstvy – přináší menší přínos pro klima, než se původně předpokládalo. CFC a HCFC jsou skleníkové plyny, které oteplují planetu. Země je zakázaly, aby zachránily ozonovou vrstvu, a očekávaly, že to také pomůže v boji proti změně klimatu. Jak se ale ozonová vrstva zotavuje, dochází k většímu oteplování, které vyruší většinu přínosů pro klima plynoucích z odstranění CFC a HCFC – protože i ozon sám o sobě je skleníkovým plynem.

Země, které snižují znečištění ovzduší, těmito opatřeními omezí tvorbu ozonu v blízkosti zemského povrchu. Ozonová vrstva se ale bude i nadále obnovovat po celá desetiletí bez ohledu na opatření v oblasti kvality ovzduší, což povede k nevyhnutelnému oteplování.

Není ozon jako ozon

Může to znít zamotaně a ve skutečnosti to opravdu je složitější, než se zdá. Protože existují dva typy ozonu.

Tomu prvnímu se říká stratosférický, který tvoří vysoko nad Zemí (ve výšce až padesát kilometrů) výše popsanou ozonovou vrstvu. Nepůsobí přímo jako významný skleníkový plyn, ale má nepřímý vliv, protože brání pronikání ultrafialového záření do atmosféry, což může oteplování zpomalit. Sekundární vliv spočívá zase v tom, že úbytek je nejsilnější kolem jižního pólu, což může mít dopady na cirkulaci atmosféry.

A pak je zde druhý ozon, který se označuje jako přízemní. Vzniká z oxidů dusíku (NOₓ), těkavých organických látek (VOC) a slunečního záření – tedy jako součást fotochemického smogu. A ten už právě významným skleníkovým plynem je.

Obnova vrstvy je správná, zdůrazňuje autor

Podle Billa Collinse, který výzkum vedl, je důležité ozonovou vrstvu udržet stabilní a zlepšovat její stav. A to znamená nadále omezovat chemikálie, které ji narušují. Oxid uhličitý je sice hlavní příčinou klimatické změny, ale vyplatí se, pokud chce lidstvo udržet klima stabilní, podle něj kontrolovat i chemické látky jako CFC nebo HCFC, které poškozují ozonovou vrstvu. A to přesto, že nadbytek ozonu u země klima otepluje.

„Země dělají správnou věc, když pokračují v zákazu chemických látek zvaných CFC a HCFC, které poškozují ozonovou vrstvu nad Zemí. I když to pomáhá obnovit ochrannou ozonovou vrstvu, zjistili jsme, že toto oživení ozonové vrstvy způsobí větší oteplení planety, než jsme původně předpokládali.“

S přízemním ozonem je spojeno více hrozeb, kromě oteplování může způsobovat také nejrůznější zdravotní problémy. Vzniká kombinací znečištění ovzduší z vozidel, továren a elektráren.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 3 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 12 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
včera v 14:51

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
včera v 11:44

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...