Ozon má na klima větší vliv, než se zdálo

Svět by se mohl oteplovat ještě víc, než předpokládají velké předpovědi, jaké zveřejňují meteorologické organizace nebo Mezinárodní klimatický panel IPCC. Podle nového výzkumu totiž bude mít ozon zřejmě větší vliv, než se předpokládalo. Sice chrání Zemi před škodlivým slunečním zářením, ale také zadržuje teplo, protože je skleníkovým plynem.

Zákaz plynů, které ničí ozon, byl první velkou koordinovanou snahou lidstva vypořádat se s nějakým environmentálním problémem, který samo způsobilo. A byl to projekt úspěšný, ozonové vrstvě se podařilo zesílit a ozonová díra nad Antarktidou se pomalu zmenšuje, do půlky století by její zmenšení mělo být zásadní.

Jenže změny v ozonové vrstvě by současně se zvýšeným znečištěním ovzduší mohly oteplit planetu o čtyřicet procent více, než se původně předpokládalo.

Nová studie vedená vědci z Univerzity v Readingu zjistila, že v letech 2015 až 2050 by ozon měl způsobit oteplení o 0,27 wattu na metr čtvereční. Toto číslo měří, kolik energie navíc se zachytí na metr čtvereční zemského povrchu. Jestli se tyto předpovědi potvrdí, znamenalo by to, že ozon je druhý největší přispěvatel k budoucímu oteplování, hned po oxidu uhličitém. Předstihl by metan, který byl až doposud považován za druhý nejdůležitější skleníkový plyn.

Simulace atmosféry

Výzkum, publikovaný v časopise Atmospheric Chemistry and Physics, použil počítačové modely k simulaci toho, jak se atmosféra změní do poloviny století. Modely vycházely ze scénáře s nízkou mírou implementace opatření na omezení znečištění ovzduší, ale s postupným vyřazováním plynů CFC a HCFC, jak to ukládá Montrealský protokol (1987).

Výsledky ukazují, že zastavení výroby CFC a HCFC – provedené hlavně za účelem ochrany ozonové vrstvy – přináší menší přínos pro klima, než se původně předpokládalo. CFC a HCFC jsou skleníkové plyny, které oteplují planetu. Země je zakázaly, aby zachránily ozonovou vrstvu, a očekávaly, že to také pomůže v boji proti změně klimatu. Jak se ale ozonová vrstva zotavuje, dochází k většímu oteplování, které vyruší většinu přínosů pro klima plynoucích z odstranění CFC a HCFC – protože i ozon sám o sobě je skleníkovým plynem.

Země, které snižují znečištění ovzduší, těmito opatřeními omezí tvorbu ozonu v blízkosti zemského povrchu. Ozonová vrstva se ale bude i nadále obnovovat po celá desetiletí bez ohledu na opatření v oblasti kvality ovzduší, což povede k nevyhnutelnému oteplování.

Není ozon jako ozon

Může to znít zamotaně a ve skutečnosti to opravdu je složitější, než se zdá. Protože existují dva typy ozonu.

Tomu prvnímu se říká stratosférický, který tvoří vysoko nad Zemí (ve výšce až padesát kilometrů) výše popsanou ozonovou vrstvu. Nepůsobí přímo jako významný skleníkový plyn, ale má nepřímý vliv, protože brání pronikání ultrafialového záření do atmosféry, což může oteplování zpomalit. Sekundární vliv spočívá zase v tom, že úbytek je nejsilnější kolem jižního pólu, což může mít dopady na cirkulaci atmosféry.

A pak je zde druhý ozon, který se označuje jako přízemní. Vzniká z oxidů dusíku (NOₓ), těkavých organických látek (VOC) a slunečního záření – tedy jako součást fotochemického smogu. A ten už právě významným skleníkovým plynem je.

Obnova vrstvy je správná, zdůrazňuje autor

Podle Billa Collinse, který výzkum vedl, je důležité ozonovou vrstvu udržet stabilní a zlepšovat její stav. A to znamená nadále omezovat chemikálie, které ji narušují. Oxid uhličitý je sice hlavní příčinou klimatické změny, ale vyplatí se, pokud chce lidstvo udržet klima stabilní, podle něj kontrolovat i chemické látky jako CFC nebo HCFC, které poškozují ozonovou vrstvu. A to přesto, že nadbytek ozonu u země klima otepluje.

„Země dělají správnou věc, když pokračují v zákazu chemických látek zvaných CFC a HCFC, které poškozují ozonovou vrstvu nad Zemí. I když to pomáhá obnovit ochrannou ozonovou vrstvu, zjistili jsme, že toto oživení ozonové vrstvy způsobí větší oteplení planety, než jsme původně předpokládali.“

S přízemním ozonem je spojeno více hrozeb, kromě oteplování může způsobovat také nejrůznější zdravotní problémy. Vzniká kombinací znečištění ovzduší z vozidel, továren a elektráren.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...