Titěrné třešně, nekvalitní květák, málo hrášku – důsledky suchého a horkého počasí, které je o 40 dní napřed proti dlouhodobému průměru. Ohrožené jsou hlavně výnosy zeleniny. Naopak ovocné sady jsou na tom letos lépe než v minulých letech, kdy je zasáhly jarní mrazy. První jablka a švestky by mohly být už začátkem července.
Jablka zemědělci hodnotí jako skoro dokonalá a na začátek června mají ideální velikost. Už teď je ale jasné, že letos dozraje o několik týdnů dřív. A pokud se současné počasí nezmění, nejspíš budou menší.
„Potřebujeme déšť, aby velikost ovoce byla dobrá a nemuselo se prodávat do moštů nebo na pálenku. Ekonomicky na velikosti záleží – je potřeba, aby jablka dorostla alespoň do velikosti 65 milimetrů,“ vysvětluje sadař Jan Petrásek z Ploskovic na Litoměřicku. Oproti loňsku, kdy většina úrody zmrzla, bude podle něj jablek určitě víc.
Kromě sucha mohou úrodu ještě ohrozit kroupy nebo škůdci, kteří se letos vyrojili dřív. Zatím to ale vypadá, že ovoce bude dost. A díky tomu by mohlo být levnější než loni.
Sklízí se třešně, jahody i první meruňky
Právě na Litoměřicku teď všechno dozrává zhruba o 14 dní dříve. V některých sadech jsou třeba třešně už sklizené. Kvůli suchu ale na mnoha místech nestihly dorůst do své obvyklé velikosti. Dřív začala sklizeň jahod nebo prvních meruněk. I jejich úroda vypadá lépe než ta loňská zničená mrazem.
„Bude taková běžná, malinko slabší, ale bude velice kvalitní ovoce. Je menší násada, takže plody jsou velice pěkné, velké, chutné, šťavnaté,“ pochvaluje si sadař z Velkých Pavlovic Jan Krejčiřík.
Rychleji roste i zelenina, třeba východočeská skladová cibule je o dva týdny napřed. „Nejranější mrkev budeme sklízet už příští týden, což je asi za posledních deset let ten nejdřívější termín,“ říká zemědělec Jan Věcek z Hradce Králové-Piletic.
Déšť chybí třeba obilí
Déšť ale chybí prakticky všem plodinám. Zavlažování sice leckde jede naplno, přírodní vodu to ale podle zemědělců nenahradí. Kritická je situace tam, kde umělá závlaha chybí, například na mnoha obilných polích. „Obilky budou malé. Bude to nekvalitní obilí, spíš krmné kvality,“ uvádí Věcek.
Klimatologové varují, že podobné počasí jako letos bude v Česku stále častější. Vláda loni přijala koncepci na ochranu před následky sucha. Zemědělcům například nabízí dotace na závlahové systémy. Nově i na takzvané kapkové závlahy, která spotřebuje minimum vody a dostane vláhu přímo ke kořenům každé rostliny.
- Březen byl velmi studený, kromě krátkého oteplení kolem 10. března panovaly podprůměrné teploty, občas i celodenní mrazy. Zlom přišel na Velikonoce a hlavně po nich. Od 3. dubna jsme zažili už jen pouhých šest dnů, kdy teplota byla nižší než dlouhodobý průměr, často panovaly teploty o víc než 5 stupňů vyšší.
- Duben i květen se staly nejteplejšími měsíci od roku 1961, což po poměrně opožděném nástupu vegetační sezony vedlo k jejímu výraznému urychlení. Rostlinám pomohlo také více slunečních paprsků – za duben a květen slunce svítilo asi o 120 hodin déle než obvykle.
- Na druhou stranu velikost úrody negativně ovlivnilo sucho – po velmi suchém únoru a na srážky chudém březnu spadla v dubnu sotva polovina obvyklé vláhy. V květnu sice pršelo víc, jenže často v bouřkách, takže voda se hůře vsakovala, a navíc byly srážky rozloženy velmi nerovnoměrně.
