Počasí v Česku je o 40 dní napřed a odpovídá spíše Maďarsku, spočítali meteorologové

Kvůli vysokým teplotám hrozí i v úterý a ve středu silné bouřky, přívalové deště a někde i kroupy. Výstraha meteorologů platí pro západní část Středočeského kraje a také pro Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Ústecký kraj mezi 14:00 a 22:00. Ve středu pak pro stejné regiony od 12:00 do 22:00. 

Meteorologové upozorňují, že může dojít k zatopení sklepů nebo podemletí silnic. Hlavně menší toky se pak mohou prudce rozvodnit, dá se očekávat i rychlý odtok vody ze svahů a zatopení níže položených míst. Silné bouřky postihly západní část republiky už minulý týden a podle pojišťoven napáchaly škody v řádu milionů korun.

Rekordně teplý duben: Nejvyšší teplota od počátku měření

Za posledních 30 dnů dosáhl průměr denních teplot 16,2 °C, což v historických tabulkách odpovídá období od 6. června do 5. července.

„Abychom zjistili, o kolik si letošní počasí pospíšilo směrem k létu, spočítali jsme průměrnou teplotu na stanici Praha-Ruzyně za posledních 30 dní a hledali, pro jaké kalendářně nejbližší období odpovídá tato teplota dlouhodobým průměrům. Schválně jsme použili starší normál 1961–1990, aby lépe vynikl rozdíl mezi ‚normální‘ a letošní teplotou,“ uvedli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

V Česku už teď panuje velmi teplé letní počasí, přičemž léto ještě nezačalo. Podle meteorologického kalendáře trvá léto od začátku června do konce srpna a podle astronomického kalendáře začíná 21. června. 

Už duben ale přinesl extrémně teplé počasí a skončil jako nejteplejší měsíc duben od počátku měření v roce 1961. Teplé počasí navíc pokračovalo také v květnu: „Předběžný odhad je, že bude patřit mezi pět nejteplejších v historii pozorování,“ dodává ČHMÚ.

Současně také v dubnu i květnu ubylo srážek: podle ČHMÚ spadla v dubnu méně než polovina běžných srážek a rychlý pokles toků po srážkách z minulého týdne ukázal, že sucho pokračuje. „Například na východě Čech od roku 2014 napršelo o 623 milimetrů vody méně, než by bylo obvyklé, chybí tak téměř celý rok srážek,“ upozorňují meteorologové.

Místo vody z Atlantiku proudí do Česka sucho z jihu 

Podle meteorologa ČT Michala Žáka je nynější počasí způsobené uspořádáním tlakových útvarů a prouděním ve střední Evropě. „Od konce zimy u nás převažuje proudění s jižní, jihovýchodní složkou, což znamená proudění, které k nám přináší teplý vzduch, ale také poměrně málo vláhy z Atlantiku. Tím pádem nejenomže je v letošním roce teplo, ale také narůstající sucho,“ vysvětlil v pořadu 90' ČT24.

Vedoucí oddělení hydrologie Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Adam Vizina k příčinám současného stavu přidal i počasí minulých let. „Sucho je dlouhotrvající mechanismus a počátek tohoto stavu lze datovat do roku 2014,“ upozornil. Tehdy byla velmi teplá zima, velké sucho panovalo i v roce 2015, což se projevilo na zásobách podzemní vody.

Z nezvykle teplého jara nemají příliš velkou radost zemědělci. Podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana mohou vysoké teploty zpomalit růst a naopak uspíšit vývoj, což by mohlo znamenat nižší výnosy. Nedostatek vody v řekách zase dělá starost vodákům i půjčovnám lodí či provozovatelům kempů.

Velmi málo vody je ke konci května na Sázavě a také na většině moravských řek. Bouřky z posledních dvou týdnů zvýšily alespoň průtok v tocích na jihu a západě Čech – Lužnici, Berounce či Ohři. Sjízdná je i Vltava pod Lipnem, čemu dopomáhá i voda odtékající z přehrady. 

Poušť Česahara je nepravděpodobná, oteplování však mohou zpomalit jedině lidé

V posledních dnech vzbudilo pozornost varování ekologa Davida Pitharta, který v rozhovoru pro Respekt předpověděl proměnu české krajiny v poušť. Michal Žák o takovém vývoji pochybuje. „Na základě dat, která jsou k dispozici z klimatických modelů, to vnímám v horizontu 21. století jako variantu za hranou. Tak daleko bychom dospět neměli,“ ujistil.

Vláha do Česka totiž přichází především z moře, hrozba, že by se již srážky neměly čím „živit“, proto není příliš pravděpodobná.

Jiná věc je však podle meteorologa způsob, kterým lidé přispívají ke změně klimatu. Skleníkové plyny a jejich omezení označil za „alfu a omegu“. „Jako lidstvo bychom měli co nejrychleji začít omezovat spalování fosilních paliv. Už teď je třeba úroveň oxidu uhličitého v atmosféře tak vysoká, jako už tu velmi dlouhou dobu nebyla,“ varoval.