Letošní suché počasí se podepisuje na stavu řek. Průtoky jsou většinou o polovinu nižší, než je dlouhodobý průměr. Nízké stavy hladin pak můžou mít negativní vliv na kvalitu vody. Vlivem vysokých teplot se totiž rychleji množí sinice i další organismy. Kvůli nedostatku kyslíku také hrozí úhyn ryb. Málo vody ale trápí také dobytek na pastvě, zemědělcům pak vznikají dodatečné náklady.
Kvůli suchu hrozí úhyny ryb v řekách a na pastvinách žízní dobytek. Zemědělci budou možná muset nasadit cisterny
6 minut
Události ČT: Sucho trápí ryby, i třeba dobytek
V pondělí zaznamenali hydrologové na patnácti stanicích vůbec nejmenší průtok za posledních padesát let pro 23. červenec. Situace je lepší jen na východě Moravy a ve Slezsku. V Jeseníkách a v Beskydech totiž minulý týden vydatně pršelo a průtoky řek se tak výrazně zvedly.
Jinak je ale nedostatek vody na většině řek v Česku. Nejhorší je situace na východě Čech, na Vysočině a na střední a jižní Moravě. Třeba Svratkou zatím protekla jen třetina vody, která v průměru řekou proteče za celý měsíc.
Také na největší české řece Labi pokračuje nejhorší sucho za několik posledních let. Klesající hladina tak odhalila i nápisy a letopočty na hladových kamenech, které připomínají roky, kdy bylo největší sucho.
Lodě v Ústeckém kraji nemohou plout už od konce května. Minimální hladina Labe vhodná pro plavbu lodí je 1,6 m, aktuálně je o 40 centimetrů níž, místní se tak bez problémů mohou suchou nohou dostat až doprostřed říčního koryta.
Extrémně suchá léta v Ústeckém kraji podle meteorologů panují už od roku 2015. Nejhorší situace byla ale v roce 2013, kdy hladina Labe dosahovala pouhých 117 cm. Letos je ale jen o několik centimetrů výš: „Letos ta situace graduje, způsobují to i vyšší teploty, které jsou po větší část jara a také v létě,“ řekl meteorolog ČHMÚ v Ústeckém kraji Radek Tomšů.
Stav řek k 23. červenci 2018
Ryb hyne více než vloni
Voda v řekách je navíc teplejší a má málo kyslíku, což dělá problémy i rybám. Český rybářský svaz letos zaznamenal vyšší úhyn ryb než vloni. „Řešíme problémy s nadměrným úhynem, úhynem jejich potravy a snížením jejich životního prostoru,“ řekl Pavel Vrána, odborný referent a ichtyolog Českého rybářského svazu.
V pstruhových revírech se problémy projevují nejvíc. „V pstruhových rybářských revírech se nachází především chladnomilné, na čistou a dobře prokysličenou vodu vázané druhy lososovitých ryb. Tyto druhy v období letních přísušků zpravidla trpí – je-li málo kyslíku a vysoká teplota vody, dusí se, nepřijímají potravu,“ řekl odborný referent Českého rybářského svazu Martin Podlesný. Dodal, že zvlášť špatná je letos situace v malých přítocích, které slouží k odrůstání plodu lososovitých ryb.
„Řadu těchto drobných vodotečí již nemůžeme k odchovu využívat vůbec – není zde voda, případně je příliš teplá a lososovité ryby se zde neudrží,“ uvedl Podlesný. Při poklesu hladin řek se pak ryby taky snadněji stávají kořistí vyder, norků, volavek, čápa černého a dalších rybožravých predátorů.
V mimopstruhových revírech se ryby dokážou teplejší a míň okysličené vodě lépe přizpůsobit. „Je-li sucho extrémní, mohou se i zde objevit kyslíkové deficity spojené s nouzovým dýcháním ryb u hladiny, případně i s úhyny,“ dodává expert. Podle něj ale mohou být nízké hladiny řek i pozitivní – při odrůstání rybího plůdku, který pak slouží jako potrava dravců.
Škodliviny jsou ve vodě ve větší koncentraci
Kromě přírodních faktorů vodě škodí taky člověk – a splašky, které produkuje. „Vody je méně, nicméně znečištění je stálé. Z toho důvodu je v tocích více koncentrované. Pochopitelně tak vodní toky ztrácejí na kvalitě,“ řekl Petr Chmelař z Povodí Moravy.
Větší koncentrace pesticidů z polí pak spolu se sinicemi tvoří zdraví nebezpečný mix, který se ne vždy daří v čističkách odstranit. „Mnohdy je to už na hraně technologických postupů, úpravny na to nemají technologie,“ dodal ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR Martin Pivokonský.
Podle expertů z Akademie věd jsou ale limity pro škodlivé látky příliš mírné. A do budoucna tak může být nezávadnost pitné vody ohrožena.
Dobytek má žízeň, tráva na pastvě usychá
Nedostatek vody trápí ale i zemědělce, kteří chovají dobytek. Každá kráva by totiž měla mít možnost během dne vypít alespoň 50 litrů vody. Jenže někde vyschly potoky, které vodu na pastviny přivádějí. Na kontrolu proto vyrazili veterináří, kteří už zjistili první pochybení, na která je upozornili turisté. Zemědělci totiž nezjistili včas, že potoky vyschly. Za to jim teď hrozí i desetitisícové pokuty.
16 minut
Většina českých řek trpí nedostatkem vody
„Za normálních podmínek teče plný přítok a teď už jsme v situaci, kdy zatím to postačuje, ale voda ubývá,“ řekl předseda Zemědělského družstva Novosedly Vladimír Vrzáček. Na Žluticku pasou zemědělci asi 300 krav, které během parného dne vypíjí i 15 tisíc litrů vody. Proto se v případě déletrvajícícho sucha chystají i na možnost rozvážet na pastvu vodu pomocí cisteren.
Také tráva schne a na pastvinách jí ubývá. „Je velice pravděpodobné, že se bude muset předčasně začít přikrmovat,“ uvedla ředitelka Krajské veterinární správy Karlovarského kraje Mária Slepičková.
