Japonská společnost chce posílat do kosmu družice vyrobené ze dřeva. Mají být ekologické

Japonská dřevařská společnost a Kjótská univerzita spojily síly, aby vyvinuly první satelity na světě vyrobené ze dřeva. Měly by vzniknout nejpozději do roku 2023.

Společnost Sumitomo Forestry oznámila, že zahájila výzkum růstu stromů a využití materiálů získaných z nich pro použití ve vesmíru. První fáze této studie spočívá v experimentech s různými druhy dřeva v extrémních prostředích na Zemi. 

Dřevo může vypadat jako zcela nevyužitelný materiál pro něco tak drahého a odolného, jako mají být kosmické družice. Jenže Japonci se na toto téma dívají jinak: chtějí jeho využitím vyřešit problém s čím dál větším množstvím kosmického odpadu.

Protože na oběžnou dráhu se dostává stále více satelitů, stává se orbita místem, kde je plno – zejména trosek a starých, již vysloužilých družic. A přestože řešení této situace hledá celá řada kosmických agentur, reálně ho nikdo nezná.

Teoreticky by jím mohly být dřevěné družice, které by shořely při návratu na Zemi snadno a rychle, aniž by vypouštěly škodlivé látky do atmosféry nebo jejich zbytky padaly dolů, potenciálně do obydlených míst.

„Jsme velmi znepokojeni skutečností, že všechny družice, které znovu vstoupí do zemské atmosféry, hoří a vytvářejí nepatrné částice oxidu hlinitého, které se budou vznášet ve vyšších vrstvách atmosféry ještě mnoho let,“ řekl britské stanici BBC Takao Doi, profesor Kjótské univerzity a japonský astronaut. „Má to vliv na životní prostředí na Zemi,“ varoval vědec.

„V další fázi budeme vyvíjet inženýrský model družice, teprve pak budeme vyrábět letový model,“ dodal profesor Doi, který jako astronaut navštívil v březnu 2008 Mezinárodní vesmírnou stanici. Během této mise se stal prvním člověkem, který hodil speciálně navržený bumerang do kosmického prostoru.

Společnost Sumitomo Forestry má v Japonsku v dřevařském průmyslu obrovskou tradici – existuje už více než 400 let. Věří, že řada vlastností dřeva je natolik unikátních, že se hodí i pro vesmírné prostředí. Chce proto pracovat na vývoji dřevěných materiálů vysoce odolných vůči teplotním změnám a slunečnímu záření.

O dřevu, které pro tento účel používá, ale nechce říci detailnější informace – chrání si ho výrobním tajemstvím.

Problém jménem odpad

Kolem Země krouží na oběžné dráze asi 100 milionů kusů vesmírného odpadu. Pro budoucnost lidstva představují čím dál větší riziko. Většinu kosmického odpadu tvoří zbytky kosmických lodí, raket a starých satelitů.

Vytvářejí kolem Země stále větší „skládku“, přičemž roste riziko střetu s jinými objekty, například funkčními satelity, astronauty nebo Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS. Ta již dokonce musela několikrát změnit kvůli hrozbě kolize svou polohu. 

Analytici ze společnosti Euroconsult odhadují, že v tomto desetiletí bude každý rok vypuštěno asi 990 satelitů, což znamená, že do roku 2028 by mohlo být na oběžné dráze přes 15 tisíc satelitů. Jenom společnost SpaceX Elona Muska už vypustila více než 900 satelitů Starlink a plánuje na oběžné dráze umístit tisíce dalších.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 2 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 2 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
11:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 8 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 9 hhodinami

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
včeraAktualizovánovčera v 14:08‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
včera v 14:00‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
včeraAktualizovánovčera v 13:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.