Evropa vypustí do kosmu čtyřrukého lovce vesmírného odpadu

Robotický popelář vybavený čtyřmi „končetinami“ se stane prvním strojem, který bude sbírat na oběžné dráze odpad. Přístroj hodlá do vesmíru poslat roku 2025 Evropská kosmická agentura (ESA).

Mise jménem ClearSpace-1 bude stát nejméně 120 milionů euro, oznámila ESA. Podle agentury se bude jednat jen o test, cílem robotovy mise by mělo být zachytit jediný kus odpadu na oběžné dráze. Agentura ale doufá, že tento projekt vydláždí cestu novým pravidlům, jak s odpadem na oběžné dráze pracovat a jak ho likvidovat.

„Představte si, jak nebezpečné by bylo plout po mořích, kdyby na hladině pluly vraky všech lodí, které se kdy po oceánech pohybovaly,“ uvedl generální ředitel ESA Jan Wörner. „A právě tohle je současná situace na oběžné dráze – a je to situace, kterou nemůžeme tolerovat,“ dodal Wörner.

Během uplynulých šedesáti let se na oběžné dráze nahromadily tisíce tun kosmického odpadu. Nejčastěji se jedná o zbytky starých raket a zbytky asi 3500 dnes již nefunkčních družic. Menších kousků odpadu je asi 750 tisíc, pocházejí zejména ze srážek mezi většími kusy kosmického odpadu. Problémem je nejen jejich množství, ale také rychlost. Pohybují se totiž průměrnou rychlostí 20 tisíc kilometrů za hodinu.

Překotný rozvoj satelitů

V posledních letech s tím, jak klesá cena dopravy materiálu na oběžnou dráhu, rychle přibývá i družic a odpadu na orbitě. Jen společnost SpaceX, která patří podnikateli Elonu Muskovi, plánuje vybudování satelitní sítě o 30 tisících družicích. Ty by už ale měly být vybaveny mechanismem, který je pošle po „dožití“ do atmosféry, kde shoří.

Pokud nevznikne nějaká rozsáhlá iniciativa, která se bude kosmickému odpadu věnovat, problém se podle expertů ještě výrazně zvětší a zkomplikuje veškeré operace na oběžné dráze.

Novou misi schválila ESA na jednání v Seville, které se konalo na konci listopadu. Náročný pokus vykoná konsorcium vedené švýcarským startupem Clearspace. Cílem této mise je kus vesmírného odpadu s přezdívkou Vespa – zůstal na oběžné dráze ve výšce asi 800 kilometrů nad planetou. Jedná se o zhruba stokilogramový zbytek po startu evropské rakety Vega z roku 2013. Má ideální velikost i rozměry pro to, aby bylo možné ho polapit.

Čtyřruký robot se pokusí na oběžné dráze Vespu ulovit, chytit do paží a pak ji odtáhnout z oběžné dráhy. Robot i odpad se zřítí k Zemi a shoří v atmosféře. Do budoucna by vědci chtěli, aby podobný robot mohl likvidovat odpad opakovaně a dlouhodobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 8 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 10 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 11 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
včera v 16:15

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...