Evropa vypustí do kosmu čtyřrukého lovce vesmírného odpadu

Robotický popelář vybavený čtyřmi „končetinami“ se stane prvním strojem, který bude sbírat na oběžné dráze odpad. Přístroj hodlá do vesmíru poslat roku 2025 Evropská kosmická agentura (ESA).

Mise jménem ClearSpace-1 bude stát nejméně 120 milionů euro, oznámila ESA. Podle agentury se bude jednat jen o test, cílem robotovy mise by mělo být zachytit jediný kus odpadu na oběžné dráze. Agentura ale doufá, že tento projekt vydláždí cestu novým pravidlům, jak s odpadem na oběžné dráze pracovat a jak ho likvidovat.

„Představte si, jak nebezpečné by bylo plout po mořích, kdyby na hladině pluly vraky všech lodí, které se kdy po oceánech pohybovaly,“ uvedl generální ředitel ESA Jan Wörner. „A právě tohle je současná situace na oběžné dráze – a je to situace, kterou nemůžeme tolerovat,“ dodal Wörner.

Během uplynulých šedesáti let se na oběžné dráze nahromadily tisíce tun kosmického odpadu. Nejčastěji se jedná o zbytky starých raket a zbytky asi 3500 dnes již nefunkčních družic. Menších kousků odpadu je asi 750 tisíc, pocházejí zejména ze srážek mezi většími kusy kosmického odpadu. Problémem je nejen jejich množství, ale také rychlost. Pohybují se totiž průměrnou rychlostí 20 tisíc kilometrů za hodinu.

Překotný rozvoj satelitů

V posledních letech s tím, jak klesá cena dopravy materiálu na oběžnou dráhu, rychle přibývá i družic a odpadu na orbitě. Jen společnost SpaceX, která patří podnikateli Elonu Muskovi, plánuje vybudování satelitní sítě o 30 tisících družicích. Ty by už ale měly být vybaveny mechanismem, který je pošle po „dožití“ do atmosféry, kde shoří.

Pokud nevznikne nějaká rozsáhlá iniciativa, která se bude kosmickému odpadu věnovat, problém se podle expertů ještě výrazně zvětší a zkomplikuje veškeré operace na oběžné dráze.

Novou misi schválila ESA na jednání v Seville, které se konalo na konci listopadu. Náročný pokus vykoná konsorcium vedené švýcarským startupem Clearspace. Cílem této mise je kus vesmírného odpadu s přezdívkou Vespa – zůstal na oběžné dráze ve výšce asi 800 kilometrů nad planetou. Jedná se o zhruba stokilogramový zbytek po startu evropské rakety Vega z roku 2013. Má ideální velikost i rozměry pro to, aby bylo možné ho polapit.

Čtyřruký robot se pokusí na oběžné dráze Vespu ulovit, chytit do paží a pak ji odtáhnout z oběžné dráhy. Robot i odpad se zřítí k Zemi a shoří v atmosféře. Do budoucna by vědci chtěli, aby podobný robot mohl likvidovat odpad opakovaně a dlouhodobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...