Japonská mise měla vyčistit vesmírný odpad u Země. Skončilo to neúspěchem

Kolem Země krouží na oběžné dráze asi 100 milionů kusů vesmírného odpadu. Pro budoucnost lidstva představují čím dál větší riziko. Japonský pokus měl najít způsob, jak se s odpadem vypořádat.

Neúspěchem skončil japonský experiment, který měl otestovat možnosti úklidu vesmírného odpadu na oběžné dráze Země. Oznámila to v pondělí Japonská národní vesmírná agentura JAXA. Zásobovací lodi Kounotori 6 se nepodařilo vypustit včas několik set metrů dlouhé lano, které mělo nebezpečné objekty zachytávat.

Všudypřítomný odpad

Většinu kosmického odpadu tvoří zbytky kosmických lodí, raket a starých satelitů. Vytvářejí kolem Země stále větší „skládku“, přičemž roste riziko střetu s jinými objekty, například funkčními satelity, astronauty nebo Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS. Ta již dokonce musela několikrát změnit kvůli hrozbě kolize svou polohu.

Návrhů na řešení tohoto problému sice existuje mnoho, ale zatím nebyly vyzkoušeny v praxi. Experti z Japonské kosmické agentury se o to pokusili. Ve spolupráci se společností, která vyrábí rybářské sítě, vytvořili elektrodynamické lano, které mělo zpomalit kolem Země obíhající odpad a poté ho poslat na nižší oběžnou dráhu.

Předpokládali, že se zbytky vesmírného odpadu z nižší oběžné dráhy zřítí k Zemi a shoří v atmosféře. Lano bylo dlouhé 700 metrů, vyrobené ze dvou vláken nerezové oceli a hliníku. Mělo se rozvinout z nákladní kosmické lodi, jež nesla astronautům na ISS zásoby.

Bohužel pro japonskou agenturu se od začátku pokusu objevovaly technické komplikace. Na celé vypuštění lana měli jen týden, pak se měla loď zřítit k Zemi a shořet v atmosféře. Během této doby se však nepodařilo tento manévr provést – v pondělí to JAXA přiznala.

„Lano se zřejmě vůbec neuvolnilo. Je pro nás zklamáním, že jsme misi museli ukončit, aniž bychom splnili jeden z hlavních úkolů, “ uvedl šéf výzkumu Koichi Inoue. Nejde o jediný problém agentury JAXA v letošním roce. Již v polovině ledna musela přerušit misi, která měla poslat miniaturní, jen devět metrů velkou raketu se satelitem na oběžnou dráhu Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 12 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 15 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...