Japonská mise měla vyčistit vesmírný odpad u Země. Skončilo to neúspěchem

Kolem Země krouží na oběžné dráze asi 100 milionů kusů vesmírného odpadu. Pro budoucnost lidstva představují čím dál větší riziko. Japonský pokus měl najít způsob, jak se s odpadem vypořádat.

Neúspěchem skončil japonský experiment, který měl otestovat možnosti úklidu vesmírného odpadu na oběžné dráze Země. Oznámila to v pondělí Japonská národní vesmírná agentura JAXA. Zásobovací lodi Kounotori 6 se nepodařilo vypustit včas několik set metrů dlouhé lano, které mělo nebezpečné objekty zachytávat.

Všudypřítomný odpad

Většinu kosmického odpadu tvoří zbytky kosmických lodí, raket a starých satelitů. Vytvářejí kolem Země stále větší „skládku“, přičemž roste riziko střetu s jinými objekty, například funkčními satelity, astronauty nebo Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS. Ta již dokonce musela několikrát změnit kvůli hrozbě kolize svou polohu.

Návrhů na řešení tohoto problému sice existuje mnoho, ale zatím nebyly vyzkoušeny v praxi. Experti z Japonské kosmické agentury se o to pokusili. Ve spolupráci se společností, která vyrábí rybářské sítě, vytvořili elektrodynamické lano, které mělo zpomalit kolem Země obíhající odpad a poté ho poslat na nižší oběžnou dráhu.

Předpokládali, že se zbytky vesmírného odpadu z nižší oběžné dráhy zřítí k Zemi a shoří v atmosféře. Lano bylo dlouhé 700 metrů, vyrobené ze dvou vláken nerezové oceli a hliníku. Mělo se rozvinout z nákladní kosmické lodi, jež nesla astronautům na ISS zásoby.

Bohužel pro japonskou agenturu se od začátku pokusu objevovaly technické komplikace. Na celé vypuštění lana měli jen týden, pak se měla loď zřítit k Zemi a shořet v atmosféře. Během této doby se však nepodařilo tento manévr provést – v pondělí to JAXA přiznala.

„Lano se zřejmě vůbec neuvolnilo. Je pro nás zklamáním, že jsme misi museli ukončit, aniž bychom splnili jeden z hlavních úkolů, “ uvedl šéf výzkumu Koichi Inoue. Nejde o jediný problém agentury JAXA v letošním roce. Již v polovině ledna musela přerušit misi, která měla poslat miniaturní, jen devět metrů velkou raketu se satelitem na oběžnou dráhu Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.