Japonská mise měla vyčistit vesmírný odpad u Země. Skončilo to neúspěchem

Kolem Země krouží na oběžné dráze asi 100 milionů kusů vesmírného odpadu. Pro budoucnost lidstva představují čím dál větší riziko. Japonský pokus měl najít způsob, jak se s odpadem vypořádat.

Neúspěchem skončil japonský experiment, který měl otestovat možnosti úklidu vesmírného odpadu na oběžné dráze Země. Oznámila to v pondělí Japonská národní vesmírná agentura JAXA. Zásobovací lodi Kounotori 6 se nepodařilo vypustit včas několik set metrů dlouhé lano, které mělo nebezpečné objekty zachytávat.

Všudypřítomný odpad

Většinu kosmického odpadu tvoří zbytky kosmických lodí, raket a starých satelitů. Vytvářejí kolem Země stále větší „skládku“, přičemž roste riziko střetu s jinými objekty, například funkčními satelity, astronauty nebo Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS. Ta již dokonce musela několikrát změnit kvůli hrozbě kolize svou polohu.

Návrhů na řešení tohoto problému sice existuje mnoho, ale zatím nebyly vyzkoušeny v praxi. Experti z Japonské kosmické agentury se o to pokusili. Ve spolupráci se společností, která vyrábí rybářské sítě, vytvořili elektrodynamické lano, které mělo zpomalit kolem Země obíhající odpad a poté ho poslat na nižší oběžnou dráhu.

Předpokládali, že se zbytky vesmírného odpadu z nižší oběžné dráhy zřítí k Zemi a shoří v atmosféře. Lano bylo dlouhé 700 metrů, vyrobené ze dvou vláken nerezové oceli a hliníku. Mělo se rozvinout z nákladní kosmické lodi, jež nesla astronautům na ISS zásoby.

Bohužel pro japonskou agenturu se od začátku pokusu objevovaly technické komplikace. Na celé vypuštění lana měli jen týden, pak se měla loď zřítit k Zemi a shořet v atmosféře. Během této doby se však nepodařilo tento manévr provést – v pondělí to JAXA přiznala.

„Lano se zřejmě vůbec neuvolnilo. Je pro nás zklamáním, že jsme misi museli ukončit, aniž bychom splnili jeden z hlavních úkolů, “ uvedl šéf výzkumu Koichi Inoue. Nejde o jediný problém agentury JAXA v letošním roce. Již v polovině ledna musela přerušit misi, která měla poslat miniaturní, jen devět metrů velkou raketu se satelitem na oběžnou dráhu Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 7 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 10 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 11 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
před 14 hhodinami

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
včera v 08:30

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025
Načítání...