Mrtvé dřevo v různé fázi rozkladu ročně uvolní množství uhlíku, které odpovídá celosvětovým emisím z fosilních paliv. Vyplývá to z výzkumu mezinárodního týmu s českou účastí. Odborníci také poprvé zjistili, jak se na rozkladu dřeva podílí hmyz. Na projektu spolupracovalo padesát výzkumných skupin, za Česko se zúčastnil Mikrobiologický ústav AV (MÚ AV). Studii o výzkumu zveřejnil prestižní časopis Nature.
Mrtvé dřevo ročně uvolní stejně uhlíku jako globální emise z fosilních paliv
Živé stromy pohlcují značné množství oxidu uhličitého z atmosféry a ukládají ho do půdy. Mají tak důležitou roli v ochraně klimatu. Podle Akademie věd však o dopadu tlejícího dřeva mrtvých stromů na globální koloběh uhlíku dosud vědci věděli jen málo. Rozklad dřeva a recyklace v něm obsažených živin přitom v lesích patří k nejdůležitějším procesům.
Během studie vědci v pětapadesáti lokalitách na šesti kontinentech rozložili dřevo více než 140 druhů stromů. Cílem bylo posoudit vliv klimatu na rychlost rozkladu. Polovinu dřeva uzavřeli do síťových klecí, které zamezily přístupu hmyzu. Zbytek nechali bez ochrany. Výsledky výzkumu ukázaly, že rychlost rozkladu a podíl hmyzu závisí na klimatu a s rostoucí teplotou se zvyšují. Vyšší množství srážek urychluje rozklad v teplejších oblastech a zpomaluje ho tam, kde jsou teploty nižší.
Roli mrtvého dřeva modely podceňují
Podle odborníka na ekologii mikroorganismů Petra Baldriana, který vede laboratoř mikrobiologie životního prostředí na Mikrobiologickém ústavu Akademie věd, také experimentální data umožnila modelovat roli, kterou hraje mrtvé dřevo v globálním koloběhu uhlíku.
„Odhadujeme, že z mrtvého dřeva se ročně celosvětově uvolní přibližně 10,9 gigatun uhlíku. Část uhlíku se přitom absorbuje do půdy, další část se uvolňuje do atmosféry. Množství uhlíku uvolněného z mrtvého dřeva zhruba odpovídá celosvětovým emisím z fosilních paliv,“ uvedl.
„Studie rovněž dokládá význam hub a hmyzu při obratu mrtvého dřeva. Vzhledem k poklesu rozmanitosti hmyzu v důsledku globálních změn se ukazuje, že změna klimatu má potenciál významně ovlivnit rozklad dřeva, a tím i globální bilanci uhlíku,“ dodal.
Vědcům se podařilo dokončit tříletý experiment, přestože někdy pracovali za mimořádně obtížných podmínek. Například bylo nutné použít důmyslná opatření na ochranu některých oblastí před slony. O jeden region kvůli lesnímu požáru přišli a bylo třeba ho rekonstruovat, zatímco jiná oblast byla zaplavena.
