Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.
Rozmach tradičního odvětví v Polsku nastal po druhé světové válce. Tisíce hektarů polí, která neměl kdo obdělávat, byla zalesněna a podíl lesů na rozloze země se zdvojnásobil. Surovina byla levná a k dispozici. Profitoval z toho po dekády i závod Paged Morąg.
Ze dřeva se tam vyrábí už několik generací. Firma je jednou ze třiceti tisíc v Polsku, které surovinu zpracovávají. Společnost dnes patří mezi největší svého druhu v Evropě. Z buků, bříz, smrků či borovic vyrábí loupané dýhy, z nichž vrství překližky, které dále zpracovává. Ve třísměnném provozu se střídá na osm set zaměstnanců, nejčastěji jde o méně kvalifikované pozice. Vznikají tam třeba i díly pro postele řetězce IKEA.
Odchod dvaceti tisíc pracovníků
Po řadě dobrých let ale i v této firmě přišla krize a museli snižovat stavy. „Z nábytkářského průmyslu v posledním roce a půl odešlo dvacet tisíc pracovníků. Ztratili práci,“ uvedl ředitel společnosti Paged Morąg Jarosław Michniuk.
Nábytkářský průmysl v Polsku stále zaměstnává na čtyři sta tisíc lidí. Jejich pracovní místa ohrožuje nejen propad poptávky z Německa. Mnohem zásadnější vliv má to, že prudce vzrostly ceny energií a dříve levná surovina je nedostupná. Z východu navíc i přes zavedené sankce přichází levnější, byť často nelegální, konkurence.
„Naši klienti ze západní Evropy nám říkají: Dost, podívejte, v Bělorusku můžeme ten stejný nábytek koupit o dvacet až třicet procent levněji,“ upozornil ředitel Polské obchodní komory producentů nábytku Michał Strzelecki.
Sankce se obcházejí. Dřevo ve velkém do Polska dodává třeba Kazachstán, jehož území přitom tvoří hlavně stepi. Ruské a běloruské zboží si na unijní trh hledá cestu i po moři. Varšava o problému ví, přiznává ale, že nástroje, jak trh utěsnit, nemá. Tradiční odvětví tak čekají chmurné časy.
