Zvýšení poplatků má veřejnoprávním médiím přinést stamiliony do rozpočtů

Nahrávám video
Brífink k finální podobě návrhu zákona o ČT a ČRo
Zdroj: ČT24

Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit od roku 2025 televizní poplatek o patnáct korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset korun na 55 korun měsíčně. Rozpočet médií veřejné služby se tak zvýší v případě České televize o 865 milionů, u Českého rozhlasu o 331 milionů, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Zvýšení televizního poplatku má být o desetikorunu menší oproti původnímu návrhu z loňského roku, který kritizovala komerční média.

Česká televize letos hospodaří s rozpočtem 7,95 miliardy korun a Český rozhlas má mít výnosy a náklady 2,37 miliardy korun. Poplatky u obou veřejnoprávních firem tvoří většinu příjmů. U České televize se poplatek neměnil od roku 2008 a u Českého rozhlasu od roku 2005.

Podle návrhu mediálních novel by v dalších letech poplatky vláda mohla zvyšovat svým nařízením o šest procent, pokud by od poslední změny inflace překročila šest procent. Návrh navíc prodlužuje osvobození České televize i Českého rozhlasu od placení daně z přidané hodnoty. Zatímco nové příjmy budou nabíhat postupně, DPH by firmy musely platit hned.

Připomínky komerčních médií

„Jsme na konci dlouhého procesu, jehož výsledkem je novela zákona, která zajistí odolnost a ekonomickou stabilitu veřejnoprávních médií a je v souladu s duálním nastavením českého mediálního trhu. Na základě diskusí, které považuji za mimořádně cenné, došlo k dílčím úpravám. Změnou oproti podzimní variantě je nižší zvýšení poplatku u ČT, zavedení indexace poplatku reagující na inflaci a úprava v platbách právnických osob,“ uvedl ministr Baxa.

Definitivní návrh ministerstva kultury se poněkud liší od původního, který kritizovala komerční média. Podle Baxy byla na některých částech nového návrhu s komerčními médii shoda a na některých shoda nebyla.

„V uplynulých měsících jsme se účastnili tří setkání pracovních skupin k velké mediální novele, přičemž na tom posledním nám byly představeny základní parametry novely, kterou dnes prezentoval ministr Baxa. Konkrétní paragrafové znění nyní procházíme. Hodně práce je však ještě před námi při přípravě memoranda, které je z našeho pohledu zcela zásadní z pohledu dlouhodobé stability duálního systému,“ řekla mluvčí Asociace komerčních televizí Marie Fianová.

Navrhované změny

Přepracovaný návrh i nadále počítá s rozšířením počtu plátců. Nově mají poplatek hradit všichni, kteří disponují jakýmkoliv zařízením umožňujícím příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem, tabletem nebo počítačem. O těchto uživatelích mají Českou televizi a Český rozhlas mimo jiné informovat poskytovatelé internetového připojení.

U firem by byla nově zavedená platba podle počtu zaměstnanců, podniky do 24 lidí a osoby samostatně výdělečně činné by byly od platby osvobozeny. Podniky od 25 do 49 zaměstnanců budou platit pětinásobek poplatku, firmy do 99 zaměstnanců desetinásobek a například firmy nad 500 zaměstnanců pak stonásobek. Firmy, které pronajímají auta, by platily rozhlasový poplatek za každý vůz.

Novela rovněž nově omezuje oznámení o sponzorování televizních nebo rozhlasových pořadů na 260 hodin za rok, což je asi 85 procent stavu z roku 2023. Vysílatelé budou také muset odvádět 25 procent financí do Státního fondu kultury.

Baxa se rovněž dohodl se zástupci veřejnoprávních médií na vytvoření memoranda, které bude upřesňovat veřejnou službu a definovat rozvoj těchto institucí na dalších pět let.

Podle generálního ředitele České televize Jana Součka je termín rok 2025 pro zvýšení poplatku velmi důležitý, protože jinak by čelila radikálnímu propadu příjmů. „Umožní nám zahájit transformaci do moderní digitální instituce,“ dodal. Podle generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala je finální návrh kompromisem, který vzešel z jednání s politiky a komerčním sektorem. „Novela obsahuje většinu požadavků ČRo, které jsme prosazovali od začátku,“ dodal Zavoral.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Premiérův střet zájmů a jeho řešení probírali hosté 90′ ČT24

Je to přibližně měsíc od uplynutí 30denní lhůty, v jejímž rámci měl premiér Andrej Babiš (ANO) podle zákona vyřešit svůj střet zájmů. Babiš slíbil, že společnost Agrofert převede do svěřenského fondu, ke kterému jeho rodina získá přístup až po jeho smrti. Server Seznam zprávy před několika dny uvedl, že správa by na rodinu přešla dříve. Premiér to ale popírá a minulý týden napsal, že z Agrofertu nebude mít do konce života žádný prospěch. Babiš podle svých slov s převedením Agrofertu do fondu čeká na „souhlas dvou členských zemí“. V pořadu 90′ ČT24 o tématu diskutovali reportér Seznam zpráv Lukáš Valášek a právníci Aleš Eppinger a Robert Zbíral.
před 4 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
před 7 hhodinami

Soudy rehabilitují disidenty, Olga Havlová mezi nimi zatím není

Žalobci teď nenavrhnou rehabilitaci Olgy Havlové. Ani po společném pátrání s policií nemají dokumenty, které by konkrétně popisovaly její zadržení v roce 1980. Státní zastupitelství se zabývalo návrhem na její rehabilitaci, který podal hudebník Jaroslav Hutka. Podnět podal advokát Lubomír Müller, který dohledal dokumenty k zadržení Havlové v prosinci 1980. Advokát z dokumentu vyvozuje, že bývalá první dáma byla zadržena jen kvůli návštěvě Jana Patočky mladšího na oddělení Veřejné bezpečnosti, kde byl držen. Žalobci zatím její rehabilitaci nenavrhli, ale to by se mohlo změnit v budoucnu, pokud se najdou nové materiály.
před 7 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
před 9 hhodinami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci má jet Pavel, Macinka i Zůna

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády

Vláda se na pondělním zasedání shodla, že zruší Národní ekonomickou radu vlády (NERV), která předchozímu kabinetu radila se strukturálními ekonomickými opatřeními. Podpořila rozšíření trestného činu obchodování s lidmi a odmítla pro nadbytečnost návrh novely opozičních poslanců o předcházení ekologické újmě. Také třeba jmenovala nové členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ústecký kraj schválil vymezení ploch pro těžbu lithia v Krušných horách

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...