Šéf ČT Souček věří, že sněmovna vyšší televizní poplatky schválí

5 minut
Generální ředitel ČT Souček na konferenci o digitalizaci a médiích
Zdroj: ČT24

Generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček má za to, že sněmovna schválí zvýšení televizních poplatků na 150 korun. Uvedl to ve čtvrtek na konferenci Digimedia. Do dolní komory se mají předlohy dostat ještě před parlamentními prázdninami. Pro případ, že by je zákonodárci neschválili, už Souček avizoval propuštění zhruba desetiny zaměstnanců a omezení původní premiérové tvorby ČT o třetinu.

Podle Součka se financování veřejnoprávních médií šestnáct let neměnilo a je jen spravedlivé, aby k tomu i vzhledem k růstu inflace došlo. V novele se navrhuje zvýšit koncesionářský poplatek o 15 korun, ale na druhou stranu úprava zakazuje reklamu na internetu a omezuje sponzoring. „Domnívám se, že v zájmu zachování stabilního financování médií veřejné služby je to pro dlouhý horizont řešení, které se dá přijmout, které je pro média veřejné služby žitelné,“ prohlásil Souček. Dodal ale, že to není trvalé řešení a časem by se mohl poplatek zase navyšovat, pokud by opět skokově rostla inflace.

V případě, že by nedošlo letos k navýšení poplatků, mělo by to dopad na počet zaměstnanců televize a na počet premiér pořadů. Rozpočet ČT by v příštím roce poklesl asi o miliardu, doplnil.

Generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral na konferenci řekl, že Český rozhlas přijde kvůli nové definici firemních poplatníků v mediální novele o příjem v rozsahu okolo 90 milionů ročně. Naopak zvýšení počtu poplatníků z řad domácností bude znamenat dodatečných až 180 milionů korun. Spolu s navýšením poplatku bude činit čistý nárůst výnosu 331 milionů ročně, přiblížil.

Mediální novela navržená ministerstvem kultury počítá se zvýšením rozhlasového poplatku o deset na 55 korun měsíčně. Poplatek se nezměnil od roku 2005. Novela má podle plánu ministerstva platit od příštího roku. Firmy, které v současnosti platí za každý přijímač, by nově platily násobek poplatku podle počtu zaměstnanců. Podniky do čtyřiadvaceti zaměstnanců by nově měly být od placení osvobozené. Firmy, které pronajímají auta, by platily rozhlasový poplatek za každý vůz.

Nově by poplatek měly platit domácnosti s připojením k internetu nebo s mobilem. Podle Zavorala by to mohlo zvýšit počet plátců o 200 až 300 tisíc domácností. Českého rozhlasu se, na rozdíl od ČT, netýká omezení sponzorských příspěvků. Rozhlas generuje z komerční činnosti asi 90 milionů korun ročně, zhruba polovinu z toho tvoří bartery (směnné obchody). Sponzoring se využívá hlavně pro různé sportovní a kulturní přenosy. ČRo má mít letos výnosy a náklady 2,37 miliardy. Poplatky u něj tvoří 95 procent rozpočtu.

Sledovanost televize

Na Konferenci Digimedia zaznělo také to, že celkově Češi starší 15 let sledovali loni televizi v průměru tři hodiny a 39 minut denně, z toho okolo 90 procent tvořilo lineární vysílání, tedy vysílání pořadů postupně podle stanoveného programu, a zbytek odložená sledovanost za dobu až sedmi dnů. Právě ta za poslední čtyři roky narostla o 130 procent na 23 minut denně, uvedla Tereza Šimečková ze společnosti AdTime.

Nárůst takzvaného zpětného zhlédnutí souvisí mimo jiné se zvýšením využívání platformy IPTV k příjmu televizního signálu, která zvýšila svůj podíl od roku 2018 z 25 procent na 42 procent.

Více než polovina domácností stále jako hlavní způsob příjmu televizního signálu uvádí terestrické vysílání, tedy to z vysílačů umístěných na zemi se signálem, který se šíří pomocí antén. Český telekomunikační úřad je podle předsedy Marka Eberta připravený podmínky pro pozemní vysílání udržet i po roce 2031, do kterého je v Evropě využití kmitočtů pro tento způsob distribuce garantované.

Ebert podotkl, že Česká televize má povinnost vysílat terestricky danou zákonem, komerční televize se budou moci rozhodnout. Například Nova požádala o prodloužení licence pro terestrické vysílání do roku 2037.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...