Generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček má za to, že sněmovna schválí zvýšení televizních poplatků na 150 korun. Uvedl to ve čtvrtek na konferenci Digimedia. Do dolní komory se mají předlohy dostat ještě před parlamentními prázdninami. Pro případ, že by je zákonodárci neschválili, už Souček avizoval propuštění zhruba desetiny zaměstnanců a omezení původní premiérové tvorby ČT o třetinu.
Šéf ČT Souček věří, že sněmovna vyšší televizní poplatky schválí
Generální ředitel ČT Souček na konferenci o digitalizaci a médiích (zdroj: ČT24)
Podle Součka se financování veřejnoprávních médií šestnáct let neměnilo a je jen spravedlivé, aby k tomu i vzhledem k růstu inflace došlo. V novele se navrhuje zvýšit koncesionářský poplatek o 15 korun, ale na druhou stranu úprava zakazuje reklamu na internetu a omezuje sponzoring. „Domnívám se, že v zájmu zachování stabilního financování médií veřejné služby je to pro dlouhý horizont řešení, které se dá přijmout, které je pro média veřejné služby žitelné,“ prohlásil Souček. Dodal ale, že to není trvalé řešení a časem by se mohl poplatek zase navyšovat, pokud by opět skokově rostla inflace.
V případě, že by nedošlo letos k navýšení poplatků, mělo by to dopad na počet zaměstnanců televize a na počet premiér pořadů. Rozpočet ČT by v příštím roce poklesl asi o miliardu, doplnil.
Generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral na konferenci řekl, že Český rozhlas přijde kvůli nové definici firemních poplatníků v mediální novele o příjem v rozsahu okolo 90 milionů ročně. Naopak zvýšení počtu poplatníků z řad domácností bude znamenat dodatečných až 180 milionů korun. Spolu s navýšením poplatku bude činit čistý nárůst výnosu 331 milionů ročně, přiblížil.
Mediální novela navržená ministerstvem kultury počítá se zvýšením rozhlasového poplatku o deset na 55 korun měsíčně. Poplatek se nezměnil od roku 2005. Novela má podle plánu ministerstva platit od příštího roku. Firmy, které v současnosti platí za každý přijímač, by nově platily násobek poplatku podle počtu zaměstnanců. Podniky do čtyřiadvaceti zaměstnanců by nově měly být od placení osvobozené. Firmy, které pronajímají auta, by platily rozhlasový poplatek za každý vůz.
Nově by poplatek měly platit domácnosti s připojením k internetu nebo s mobilem. Podle Zavorala by to mohlo zvýšit počet plátců o 200 až 300 tisíc domácností. Českého rozhlasu se, na rozdíl od ČT, netýká omezení sponzorských příspěvků. Rozhlas generuje z komerční činnosti asi 90 milionů korun ročně, zhruba polovinu z toho tvoří bartery (směnné obchody). Sponzoring se využívá hlavně pro různé sportovní a kulturní přenosy. ČRo má mít letos výnosy a náklady 2,37 miliardy. Poplatky u něj tvoří 95 procent rozpočtu.
Sledovanost televize
Na Konferenci Digimedia zaznělo také to, že celkově Češi starší 15 let sledovali loni televizi v průměru tři hodiny a 39 minut denně, z toho okolo 90 procent tvořilo lineární vysílání, tedy vysílání pořadů postupně podle stanoveného programu, a zbytek odložená sledovanost za dobu až sedmi dnů. Právě ta za poslední čtyři roky narostla o 130 procent na 23 minut denně, uvedla Tereza Šimečková ze společnosti AdTime.
Nárůst takzvaného zpětného zhlédnutí souvisí mimo jiné se zvýšením využívání platformy IPTV k příjmu televizního signálu, která zvýšila svůj podíl od roku 2018 z 25 procent na 42 procent.
Více než polovina domácností stále jako hlavní způsob příjmu televizního signálu uvádí terestrické vysílání, tedy to z vysílačů umístěných na zemi se signálem, který se šíří pomocí antén. Český telekomunikační úřad je podle předsedy Marka Eberta připravený podmínky pro pozemní vysílání udržet i po roce 2031, do kterého je v Evropě využití kmitočtů pro tento způsob distribuce garantované.
Ebert podotkl, že Česká televize má povinnost vysílat terestricky danou zákonem, komerční televize se budou moci rozhodnout. Například Nova požádala o prodloužení licence pro terestrické vysílání do roku 2037.