Šéf ČT Souček věří, že sněmovna vyšší televizní poplatky schválí

Nahrávám video
Generální ředitel ČT Souček na konferenci o digitalizaci a médiích
Zdroj: ČT24

Generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček má za to, že sněmovna schválí zvýšení televizních poplatků na 150 korun. Uvedl to ve čtvrtek na konferenci Digimedia. Do dolní komory se mají předlohy dostat ještě před parlamentními prázdninami. Pro případ, že by je zákonodárci neschválili, už Souček avizoval propuštění zhruba desetiny zaměstnanců a omezení původní premiérové tvorby ČT o třetinu.

Podle Součka se financování veřejnoprávních médií šestnáct let neměnilo a je jen spravedlivé, aby k tomu i vzhledem k růstu inflace došlo. V novele se navrhuje zvýšit koncesionářský poplatek o 15 korun, ale na druhou stranu úprava zakazuje reklamu na internetu a omezuje sponzoring. „Domnívám se, že v zájmu zachování stabilního financování médií veřejné služby je to pro dlouhý horizont řešení, které se dá přijmout, které je pro média veřejné služby žitelné,“ prohlásil Souček. Dodal ale, že to není trvalé řešení a časem by se mohl poplatek zase navyšovat, pokud by opět skokově rostla inflace.

V případě, že by nedošlo letos k navýšení poplatků, mělo by to dopad na počet zaměstnanců televize a na počet premiér pořadů. Rozpočet ČT by v příštím roce poklesl asi o miliardu, doplnil.

Generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral na konferenci řekl, že Český rozhlas přijde kvůli nové definici firemních poplatníků v mediální novele o příjem v rozsahu okolo 90 milionů ročně. Naopak zvýšení počtu poplatníků z řad domácností bude znamenat dodatečných až 180 milionů korun. Spolu s navýšením poplatku bude činit čistý nárůst výnosu 331 milionů ročně, přiblížil.

Mediální novela navržená ministerstvem kultury počítá se zvýšením rozhlasového poplatku o deset na 55 korun měsíčně. Poplatek se nezměnil od roku 2005. Novela má podle plánu ministerstva platit od příštího roku. Firmy, které v současnosti platí za každý přijímač, by nově platily násobek poplatku podle počtu zaměstnanců. Podniky do čtyřiadvaceti zaměstnanců by nově měly být od placení osvobozené. Firmy, které pronajímají auta, by platily rozhlasový poplatek za každý vůz.

Nově by poplatek měly platit domácnosti s připojením k internetu nebo s mobilem. Podle Zavorala by to mohlo zvýšit počet plátců o 200 až 300 tisíc domácností. Českého rozhlasu se, na rozdíl od ČT, netýká omezení sponzorských příspěvků. Rozhlas generuje z komerční činnosti asi 90 milionů korun ročně, zhruba polovinu z toho tvoří bartery (směnné obchody). Sponzoring se využívá hlavně pro různé sportovní a kulturní přenosy. ČRo má mít letos výnosy a náklady 2,37 miliardy. Poplatky u něj tvoří 95 procent rozpočtu.

Sledovanost televize

Na Konferenci Digimedia zaznělo také to, že celkově Češi starší 15 let sledovali loni televizi v průměru tři hodiny a 39 minut denně, z toho okolo 90 procent tvořilo lineární vysílání, tedy vysílání pořadů postupně podle stanoveného programu, a zbytek odložená sledovanost za dobu až sedmi dnů. Právě ta za poslední čtyři roky narostla o 130 procent na 23 minut denně, uvedla Tereza Šimečková ze společnosti AdTime.

Nárůst takzvaného zpětného zhlédnutí souvisí mimo jiné se zvýšením využívání platformy IPTV k příjmu televizního signálu, která zvýšila svůj podíl od roku 2018 z 25 procent na 42 procent.

Více než polovina domácností stále jako hlavní způsob příjmu televizního signálu uvádí terestrické vysílání, tedy to z vysílačů umístěných na zemi se signálem, který se šíří pomocí antén. Český telekomunikační úřad je podle předsedy Marka Eberta připravený podmínky pro pozemní vysílání udržet i po roce 2031, do kterého je v Evropě využití kmitočtů pro tento způsob distribuce garantované.

Ebert podotkl, že Česká televize má povinnost vysílat terestricky danou zákonem, komerční televize se budou moci rozhodnout. Například Nova požádala o prodloužení licence pro terestrické vysílání do roku 2037.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
14:15Aktualizovánopřed 27 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 53 mminutami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 1 hhodinou

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
14:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 6 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 6 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 7 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...