Sněmovna schválila zvýšení poplatků za ČT a ČRo

Nahrávám video

Televizní a rozhlasový poplatek zřejmě vzroste a do budoucna se bude zvyšovat v závislosti na míře inflace. Rozšíří se také okruh poplatníků, na něž se bude povinnost úhrady vztahovat. Předpokládá to vládní novela, kterou navzdory odporu opozičních ANO a SPD schválila s některými úpravami sněmovna. Patří k nim osvobození spolků a zaměstnavatelů s většinou pracovníků se zdravotním postižením, vypuštění navrhované povinnosti České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přispívat k postupu proti dezinformacím a omezení obchodních sdělení ve vysílání ČRo. Předlohu nyní dostanou k projednání senátoři.

Poplatek ČT zvyšuje novela o patnáct korun na 150 korun měsíčně a ČRo o deset korun na 55 korun za měsíc. Do budoucna se bude valorizovat o šest procent v případě, že součet ročních měr inflace šest procent přesáhne. Mění se také platby pro právnické osoby. Výše poplatku už v jejich případě nebude záviset na počtu přijímačů, ale na počtu zaměstnanců. Poslanci ANO a SPD neprosadili v samostatných pozměňovacích návrzích zrušení těchto změn. Stejně jako Piráti neuspěli s návrhem na vyškrtnutí rozšíření poplatkové povinnosti i na počítače, tablety a chytré mobilní telefony.

Změny v poplatcích pro ČT a ČRo měly platit podle původních plánů vlády od letošního ledna. Zejména kvůli obstrukcím ANO a SPD při celém sněmovním projednávání novely se termín nestihl. Nová účinnost má být od měsíce následujícího po vyhlášení předlohy ve sbírce, tedy nejdříve patrně od května.

Pro novelu zvedlo ruku 99 ze 189 přítomných poslanců. Proti jich bylo 89. Předlohu podpořili zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09, Pirátka Klára Kocmanová a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti hlasovali poslanci ANO a SPD. Druhý přítomný Pirát Jakub Michálek se hlasování zdržel.

Zástupci ANO a SPD mluví v souvislosti s růstem poplatků o korupci dvojice médií veřejné služby, o dalším zásahu do peněženek lidí i o plošné dani kvůli tomu, že domácnosti mají nově platit za zařízení schopná jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu, nejen s televizním či rozhlasovým přijímačem jako dosud. Pokud budou tato hnutí u vlády, chtějí ČT a ČRo sloučit a financovat je ze státního rozpočtu.

Nahrávám video

Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) novela přispěje ke stabilizaci dvojice veřejnoprávních médií, zajistí dlouhodobou udržitelnost jejich činnosti a zároveň nezatíží občany nad únosnou míru. Zůstává princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet zařízení v držení jejích členů.

„Jsem velmi rád, že sněmovna třetím čtením potvrdila svůj zájem zajistit stabilní financování médií veřejné služby,“ uvedl generální ředitel ČT Jan Souček. Schválení vítá i generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. „Jsem za to velmi rád a pevně doufám, že i v Senátu mediální novela projde,“ dodal.

Časový prostor pro obchodní sdělení ve vysílání ČRo omezila sněmovna podle návrhu Petra Bendla a Rudolfa Salvetra (oba ODS). Snížení příjmů rozhlasu z reklamy bude podle nich kompenzováno zvýšenými příjmy z rozhlasového poplatku. ČRo už dříve odhadl, že omezením reklamy přijde asi o sto milionů korun ročně.

Pravidla pro podnikatele, firmy a spolky

Právnické osoby a podnikatelé s 25 až 49 zaměstnanci budou podle novely hradit pětinásobek televizního a rozhlasového poplatku, s padesáti až 99 zaměstnanci desetinásobek, se sto až 199 zaměstnanci dvacetinásobek, s 200 až 249 zaměstnanci třicetinásobek, s 250 až 499 zaměstnanci sedmdesátinásobek a s více než pěti sty zaměstnanci stonásobek poplatku.

Na zaměstnavatele s nejvýše 24 pracovníky se poplatková povinnost vztahovat podle novely nebude. Sněmovna od ní navíc osvobodila spolky a zaměstnavatele s více než polovinou pracovníků se zdravotním postižením podle návrhu Jana Jakoba (TOP 09). Ke kontrole počtu zaměstnanců mají podle sněmovních úprav sloužit oběma veřejnoprávním médiím údaje od správy sociálního zabezpečení.

Nově navrhovaný úkol obou veřejnoprávních médií spočívající v boji s dezinformacemi sněmovna nahradila podle úpravy Jana Laciny (STAN) přispíváním k mediální gramotnosti. Poslanci ANO a SPD neprosadili vyškrtnutí pasáže o dezinformacích bez náhrady. Dolní komora podle návrhu koaličních poslanců upravila také například šíření vysílání ČT do zahraničí a zakotvila zásady objektivity a vyváženosti i u zpravodajských a publicistických pořadů poskytovaných formou audiovizuální mediální služby na vyžádání.

Poslanci ANO a SPD neprosadili návrh vztáhnout na veřejnoprávní televizi a rozhlas prověrkovou pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu. K tomu by byla podle Baxy nutná změna ústavy. Sněmovna odmítla snahu Pirátů o začlenění radních ČT a ČRo pod zákon o střetu zájmů. Museli by tak například vypisovat oznámení o majetku.

Součástí předlohy naopak je uzákonění memoranda mezi ministrem kultury a generálními řediteli ČT a ČRo, ve kterých budou upřesňovat funkce veřejnoprávních médií a definovat rozvoj těchto institucí na dalších pět let. Opozice neprosadila jeho sněmovní schvalování či vypuštění ministrova podpisu.

ČT loni hospodařila s rozpočtem 7,95 miliardy korun a Český rozhlas 2,39 miliardy korun. Poplatky u obou veřejnoprávních firem tvoří většinu příjmů. V ČT se poplatek neměnil od roku 2008 a u ČRo od roku 2005. Nyní by podle odhadu vlády mohla ČT získat z poplatku asi o 865 milionů korun ročně navíc, ČRo o zhruba 330 milionů korun více.

Sněmovna novelu doplnila podle Baxova návrhu o zrušení povinné registrace například youtuberů a influencerů u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Rada by sice jejich seznam s ohledem na evropskou směrnici měla vést, zápisy by podle zdůvodnění prováděla zejména na základě vlastní znalosti mediálního trhu. Další z Baxových schválených úprav umožní finanční odměňování členů rady Státního fondu kultury, do něhož bude ČT podle novely odvádět čtvrtinu ze sponzorování pořadů.

Dlouhé jednání

Projednávání novely sněmovna zahájila loni 11. července. Úvodní kolo zabralo dva jednací dny, stejně jako druhé kolo s možností navrhovat úpravy novely, které se uskutečnilo o pět měsíců později. K závěrečnému schvalování se poslanci dostali po pěti dnech blokování ze strany ANO a SPD v polovině února, finální debata trvala celkem osm hodin.

Debata skončila ve středu v poledne. Koalice nechala na tento termín zařadit hlasování o podobě předlohy. Na projevy tří desítek poslanců opozičních hnutí, kteří se přihlásili do rozpravy, se tak nedostalo. K vystoupením tak mnozí z nich využívali možnost dvouminutových poznámek.

Hned v úvodu středeční schůze poslance zaměstnal výpadek televizního signálu, na který upozornil Milan Brázdil (ANO) a dal jej do souvislosti právě se schvalováním růstu poplatků. „Myslíte, že to je náhoda?“ tázal se. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) k tomu podotkl, že ráno v poslanecké ubytovně nefungovala televize a zkusí zjistit, co se děje. Jana Pastuchová (ANO) mu pak vzkázala, že kdyby četl e-maily, dozvěděl by se o výpadku mezi 08:00 a 15:00 v Praze.

Podle informací na webu Českých Radiokomunikací má být ve středu televizní vysílání od 06:00 do 15:00 mimo provoz kvůli pravidelné kontrole a údržbě pražského vysílače v Mahlerových sadech.

Následně se k řečništi dostali zákonodárci s přednostním právem, jako první lídr SPD Tomio Okamura. „Vládní koalice prosazuje další zdražení životů občanů a firem,“ řekl. Uvedl také, že poslanci SPD blokováním projednávání novely ušetřili lidem a firmám miliony korun vzhledem k tomu, že měla být původně účinná od ledna.

Okamura zopakoval, že pokud se jeho hnutí dostane po podzimních sněmovních volbách do vlády, zasadí se o zrušení televizního a rozhlasového poplatku a ČT s ČRo pro úspory nákladů sloučí. Ideální by byl podle Okamury systém, v němž by poplatek hradili jen uživatelé veřejnoprávní televize a rozhlasu. Další možností je jejich financování částečně ze státního rozpočtu a částečně výnosy z prodeje jejich produkce, uvedl.

Obdobný plán hnutí ANO zopakoval před poslanci jeho předseda Andrej Babiš, zrušení televizního a rozhlasového poplatku bude podle něj jednou z „vlajkových lodí“ volebního programu ANO. Babiš vystoupení opět využil ke kritice vlády. „Vy se prolžete celým vaším obdobím. Celé vaše období je jenom o válce a o Ukrajině. Na Českou republiku a na občany České republiky jste neměli čas. Na ně máte čas jenom teďka, když je znovu zdaníte,“ prohlásil. Veřejnoprávní televize a rozhlas podle něj nechtějí šetřit, přitom mají podle Babiše „obrovské rezervy“. Jsou „nástrojem Fialovy party“, uvedl.

Baxa: Koalice je připravena novelu prosadit i v Senátu

Vládní koalice je podle Baxy připravena novelu prosadit i v Senátu. Horní komora by ji podle něj mohla projednat na dubnové schůzi, v březnu už prostor nevidí. Baxa chce i tam dál debatovat o službě veřejnoprávních médií a normu podrobně prodiskutovat. „Teď začínáme s vysvětlováním našeho návrhu senátorům a senátorkám. Je třeba trpělivě vyjednávat tak, aby návrh prošel,“ uvedl.

Připomněl, že ve sněmovně čelil ze strany opozice návrh dlouhým obstrukcím. Podle Jakoba nakonec neměla koalice jiné východisko, než aby nechala o novele hlasovat v pevně stanoveném čase. Návrh podle něj posiluje nezávislost veřejnoprávních médií, což směřuje proti záměrům opozičních ANO a SPD. Podle Baxy novela dává dobrý základ pro souběžnou existenci veřejnoprávních a soukromých médií.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 7 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 10 hhodinami

Evropský pohled