Sněmovna v pátek odpoledne přerušila závěrečné schvalování velké mediální novely, která mimo jiné zahrnuje růst televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků, do středy 5. března, kdy mají poslanci o podobě vládní novely hlasovat. Páteční debatu provázely i osobní spory a slovní výpady. Žádný ze tří desítek zákonodárců, kteří se přihlásili do běžné diskuse, se ke slovu dosud nedostal.
Poslanci mají o velké mediální novele hlasovat 5. března
Stanovení pevného termínu hlasování o předloze na poledne první březnové středy prosadil dopoledne vládní tábor, ač podle jeho původních plánů měli poslanci hlasovat už v pátek. K projednávání samotné novely v posledním schvalovacím kole se ale dolní komora dostala s ohledem na několikadenní obstrukce opozičních ANO a SPD až ráno. Projednávání v pátek obnovila v 10:00 místo obvyklých 09:00, poslanecké kluby se před tím radily o dalším postupu.
K řečništi se po zahájení rozpravy postavil lídr opozičního ANO Andrej Babiš. Obvinil předsedkyni sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09), že neřídí schůzi podle zákona. „Paní Pekarová nám dnes (v pátek) neumožnila vystoupit s přednostním právem před bodem. Proč? Protože věděla, že budeme obstruovat,“ prohlásil. Šéfka dolní komory se odvolávala na dohody ze sněmovního grémia. Babiše informovala o tom, že může podat proti jejímu postupu námitku, což odmítl. „Tohle je nová totalita,“ řekl Babiš.
Předseda poslanců ODS Marek Benda uvedl, že ze strany zástupců ANO a SPD dochází k „absolutnímu nadužívání a zneužívání přednostních práv“ na úkor ostatních poslanců. Pekarová Adamová podle něj postupovala regulérně, když poslanci, kteří chtěli vystoupit ještě před otevřením bodu, se už ve středu svých přihlášek vzdali. Jako „směšné“ odmítl Babišovo tvrzení, podle něhož koalice nastolila „novou totalitu“ tím, že ho před zahájením rozpravy nenechala mluvit. „Není možné se hlásit v průběhu zahajování bodu,“ poznamenal. „Totalita opravdu vypadá trošku jinak. To nestojíte ve sněmovně a nemluvíte za řečnickým pultem a ještě zcela neomezeně,“ podotkl Benda.
Předseda poslanců KDU-ČSL Aleš Dufek upozornil, že zákonu o jednacím řádu sněmovny je nadřazena ústava, podle níž vládne většina při zachování práva menšin – proto koalice musela přistoupit ke zvolenému postupu, aby sama neporušovala ústavu. Šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob poukázal na to, že sněmovna dostala novelu před 231 dny a její projednávání na schůzi dolní parlamentní komory zatím zabralo více než padesát hodin.
Pevný termín hlasování
Nový pevný termín hlasování schválila sněmovna na návrh předsedy poslanců STAN Josefa Cogana, který jej zdůvodnil právě opozičními obstrukcemi, jejichž cílem podle něj bylo hlasování znemožnit. „Argumenty, které tady byly předložené, se opakují a cyklí a znovu a znovu je předkládají ti samí lidé,“ uvedl Cogan.
Babiš v souvislosti se zvýšením poplatků v pátek znovu mluvil o dani a o korupci veřejnoprávní televize a rozhlasu. „Chceme obstruovat, protože tomu chceme zabránit,“ zdůraznil.
Poslanci zbývající dvě hodiny debaty vyplnili polemikami v nejvýše dvouminutových poznámkách. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) například řekl, že má celou tabulku nepravdivých Babišových tvrzení k tématu. „Andrej Babiš svými lžemi, kterých je tady přehršel, narušuje důvěru občanů v média,“ uvedl ministr.
Poslední kolo sněmovního projednávání novely o poplatcích za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) blokovalo opoziční ANO a SPD zatím čtyři jednací dny. K samotné předloze se poslanci dostali až ve středu na mimořádné schůzi, kterou k ní nechala koalice svolat.
Předkládané změny
Předloha zvyšuje poplatek pro ČT o patnáct korun na 150 korun měsíčně a pro ČRo o deset korun na 55 korun za měsíc. Poplatek se má nově vztahovat na zařízení schopná přijímat vysílání prostřednictvím internetu, nejen na televizní a na rozhlasové přijímače. Zachován ale bude princip jedné platby za domácnost. Novela obsahuje také pravidla pravidelné valorizace poplatku a změnu jeho úhrady pro podnikatele a právnické osoby.
Vláda změny v poplatcích zdůvodňuje potřebou finanční stabilizace veřejnoprávní televize a rozhlasu a dlouhodobé udržitelnosti jejich činnosti. Politici z ANO a SPD naopak mluví o korupci dvojice médií veřejné služby, o dalším zásahu do peněženek lidí či o výpalném s ohledem na nový způsob výběru poplatku od právnických osob. Česká televize a Český rozhlas by se podle nich měly spojit a financovat ze státního rozpočtu, což slíbila současná opozice prosadit v případě získání většiny po zářijových sněmovních volbách.
