Cílem nově zvoleného generální ředitele České televize Jana Součka je připravit instituci na konec terestrického vysílání a přechod výhradně do digitálního prostoru, kde mohou diváci sledovat pořady pomocí nejrůznějších aplikací. Důležitá je podle něj i reforma financování televize a diskuze o podobě koncesionářských poplatků, jejichž výši by si představoval kolem 180 korun. Jan Souček byl hostem Událostí, komentářů, rozhovor s ním vedl moderátor Daniel Takáč.
Budoucnost televize je v digitálním prostoru, míní nově zvolený generální ředitel ČT Jan Souček
Události, komentáře: Generální ředitel ČT Jan Souček (zdroj: ČT24)
Jaká bude Česká televize, až skončí Váš šestiletý mandát?
Nejenom na základě mého mandátu bude pravděpodobně plně digitální, protože v roce 2030 se předpokládá konec terestrického vysílání. To je hlavní dominanta mého mandátu. Já jsem to i dnes (ve středu, pozn. red.) nabízel Radě České televize jako dva základní důrazy mého mandátu. Jednak okamžitý a maximální důraz na iVysílání, jako to prostředí, ve kterém naši budoucí diváci budou hledat televizní obsah. A stejně tak jsem ten důraz nabízel ve zpravodajství České televize a ve vzniku a naplňování nové digitální platformy, nebo chcete-li aplikace.
Aplikace pro mobilní telefony, počítače, nebo jak tomu mám rozumět?
Ano.
Čili Vy připravíte televizi na „žádný vzduch“, když to řeknu zjednodušeně, přenos vzduchem. Jenom přes telefony, tablety, počítače, chytré televize…
Ano, na to musíme být připraveni a nesmíme v tuto chvíli podnikat kroky, které by nám ten přechod na čistě digitální éru nějakým způsobem komplikovaly nebo podrážely nohy.
Vy jste to řekl dost obecně, jestli jsem si správně poznamenal: „Česká televize jako stabilní instituce potřebuje intenzivně zapracovat na agendách, abychom obstáli na křižovatkách daných technologickým rozvojem.“ Co tato složitá slova znamenají?
No mimo jiné to, o čem jsme teď spolu mluvili.
Ale co to znamená pro diváky?
Pokud dojde k tomu, co se předpokládá, zatím to není schváleno, ale co se předpokládá v roce 2030, tak skončí pozemní šíření signálu. To znamená, že po roce 2030 s vysokou mírou pravděpodobnosti, pokud budete chtít sledovat televizní obsah, budete si moci vybrat z celé řady platforem, které fungují v internetovém, nebo chcete-li digitálním prostředí.
Jan Souček
Budete moci, nebo budete muset?
Budete muset, protože jiný způsob sledování televizního obsahu pravděpodobně po tom konci terestrického vysílání nebude k dispozici. Nicméně to je dnes orientace dominantně mladého publika. Ale už i starší generace nalézají cestu k tomuto sledování. Myslím, že jednak covidová pandemie a jednak nástup těch mezinárodních VOD platforem (VOD znamená Video on demand neboli video na objednávku, pozn. red.) v České republice způsobily to, že i starší generace, než jsou teenageři, se velmi dobře adaptovaly na vyhledávání si obsahu.
Nevyřadíte tím část diváků?
Myslím, že budeme muset následovat agendu, kterou v tuto chvíli projednává Evropa jednotně. Já si nemyslím, že by ČT postupovala samostatně, protože to je docela rázný krok, a bude znamenat v audiovizuálním světě hodně změn.
Zaznamenal jsem komentář dnes v podvečer ve vysílání Českého rozhlasu Radiožurnál, kde se konstatovalo, že zatímco Petr Dvořák nabízel silný rozvoj ČT, tak Vy jste takový umírněnější. Ostatně Vy jste to sám řekl na jednání Rady ČT: „Česká televize nepotřebuje extenzivní rozvoj.“ Nebude pod Vaším vedením ČT zaostávat?
Pokud bych to porovnal s tím, co dneska nabízel Petr Dvořák, který nabízel padesátiprocentní nárůst výroby v regionech, který nabízel dvojnásobný nárůst tvorby pro děti. Já bych viděl hlavní limity v tom, že dneska vůbec nevíme, jak televize bude, nejenom v příštím roce, ale v mnoha dalších letech, financována.
Takže ono by bylo krásné, kdybychom mohli postupovat tímto způsobem. Já bych se zdráhal v tuto chvíli dělat podobné sliby, protože vůbec nevíme, jaké budou dostupné zdroje. Druhý aspekt, proč říkám, že ČT dnes pravděpodobně nepotřebuje extenzivní rozvoj, je ten, že nejsem vůbec přesvědčený o tom, že jakýkoliv generální ředitel ČT je natolik nadán vizionářstvím, že je schopen říct, co česká společnost ve skutečnosti očekává v následujícím období od médií veřejné služby, tedy od televize i od rozhlasu.
Neměl by být takovým vizionářem? Jestli nebudete sedět ve své kanceláři a čekat na to, co chce společnost? Jestli té společnosti nemáte něco nabízet?
Samozřejmě, že společnosti budeme nabízet. Ale potom jsou nějaké klíčové momenty, které svým způsobem určují činnost televize dlouho dopředu. Výroba televizního obsahu není výroba ze dne na den. Výroba hrané tvorby probíhá dva, tři a někdy i víc let dopředu, včetně toho vývoje.
Stejně tak nákup sportovních práv probíhá mnoho let dopředu. Dneska na zasedání Rady ČT zaznělo, že některá práva máme předkoupená do let 2028, dokonce 2032. Proto říkám, že to vizionářství a ta nabídka tam nějakým způsobem probíhá dlouho dopředu. Takže nehodlám sedět a čekat ve své kanceláři.
Jestli jste si tím neřekl o to, že až si přijdete pro zvýšení koncesionářského poplatku, tak Vám politici řeknou: „Ale Vy jste říkal, že ty peníze nepotřebujete.“
Ale já jsem neříkal, že ČT peníze nepotřebuje.
Tak to zaznělo od Vás, nebo minimálně v nějakých komentářích. Vy jste připraven to dělat se stejnými penězi?
Já jsem říkal, že si umím představit řízení televize i s nezměněnými financemi. Nicméně ten model by znamenal, a to už všichni víme, kam by se to posouvalo, výrazné ořezání obsahu, který je schopná ČT nabízet.
Ale jestli dovolíte, jenom doplním jednu větu k tomu financování, k té debatě s parlamentem nebo s ministerstvem kultury o přípravě novely zákona o televizních poplatcích. Já jsem přesvědčený o tom, že souběžně, v ideálním případě dřív, ale na to už je pozdě, je potřeba vést debatu, jak by televize v základních aspektech měla vypadat, a co jsou ty dominanty veřejné služby. Já jsem radním dnes také říkal, na jaké platformě si tu debatu představuji.
O kolik si řeknete? O kolik se mají zvýšit koncesionářské poplatky?
Tím jsem se taky netajil. Já za optimální považuji to, aby se Česká republika ubrala cestou, která už byla zavedena v Německu. To znamená model, kdy poplatníkem televizního poplatku je odběrné místo elektrické energie.
Za kolik korun?
To je potřeba dát do nějakého kontextu. Řekněme, že dneska se v Evropě za optimální výši televizního nebo mediálního poplatku považuje zhruba 0,6 procenta průměrné mzdy. To by v České republice bylo 248 korun. Nicméně si myslím, že to je všem, kteří se v branži pohybují, zřejmé, že je neprůchozí varianta.
Já se domnívám, že pokud bychom politickou debatu s poslanci vedli o poplatku někde okolo 180 korun a změně definice poplatníka, že to zajistí stabilní financování ČT na řadu let dopředu.
Uvidíme, co Vám na to poslanci řeknou. Poslední věc, pane řediteli. Jednotná zpravodajská digitální platforma Česká televize, Český rozhlas (ČRo) a Česká tisková kancelář (ČTK). Co to je?
To je novinka, o kterou bych se rád pokusil. Pokud na to budou slyšet i kolegové z vedení ČRo a ČTK.
Bude to znamenat sdílení zpravodajů?
Ne, bude to znamenat jen jednotnou editoriální politiku a pravděpodobně zřízení společného pracoviště, které bude sbírat v elektronické podobě redakční výstupy.
Jeden editor, který bude řídit to, o čem informuje ČT24, Radiožurnál a ČTK?
Jsem přesvědčený o tom, že digitální prostředí překlenuje handicap, který doposud synergii těchto typů médií znemožňoval. To znamená, že digitální platforma, dneska nejčastější model, kde lidé hledají aktuální informace o tom, co se právě stalo, je aplikace v mobilním telefonu.
Sloučit aktuální výstupy televizního, rozhlasového nebo psaného zpravodajství ČTK, popřípadě fotozpravodajství, do veřejnoprávní platformy, mi přijde jako docela dobrý nápad. Právě proto, že v tomto prostředí už dnes uživatelé jsou zvyklí na to, že aktuální informace nejdřív přichází jako flash, tedy krátká textová zpráva. Jakmile je to dostupné, pravděpodobně to bude rozhlasové doplnění o nějaký zvuk, o synchron, který na místě vznikl, a později obrazový materiál.
Vy byste tam chtěl mít rychlý obrazový materiál?
Já bych tam chtěl mít rychlý obrazový materiál, ale může se stát, že kolegové z ČRo budou rychlejší.
Proč to potřebujete spojit?
Protože si myslím, že spojit síly veřejnoprávních médií, aby nezávislé, objektivní a pokud možno široce rozprostřené zpravodajství oslovovalo co nejvíc lidí, že to je přece cíl, proč tady ta veřejnoprávní média máme. Takže stát se jedničkou na trhu v tom, že spojíme síly.
Vy jste už ten sport zmínil, ptali se na to dnes i radní, logicky se zeptal Martin Doktor. Které velké sportovní přenosy ČT dělat nebude?
To nevím, protože nevím, kolik na to budeme mít peněz. Musíme počkat, až jak dopadne debata o dalším financování ČT. Práva nakoupená máme, máme uzavřené smlouvy. Jestli za to budeme schopni v těch budoucích letech platit, to skutečně záleží na tom, jakým způsobem dojde k reformě financování. Víme, že dneska už je hodnota televizního poplatku pod padesáti procenty té hodnoty původní z roku 2008. Pokud inflace radikálně nezpomalí, tak v roce 2025 budeme možná pod třiceti procenty, a to už je opravdu mizivá částka.
Tam tedy začnete škrtat ve sportovních přenosech?
Já bych o tom rád vedl diskuzi. Rozhodně to není o tom, že by zanikal kanál ČT Sport, ale budeme muset hledat místa, kde tu naši službu budou schopni převzít komerční provozovatelé.
A lidé si to zaplatí mimo ČT?
Samozřejmě, pokud na to ČT nebude mít peníze. Řekněme divákům tady na rovinu, že práva ČT nakupuje na volném trhu, a že tady je celá řada soutěžitelů, kteří jsou už dneska schopni nás přeplatit. Řadu let nám už diváci vyčítají, že nevidí prvoligový fotbal v ČT, ale Česká televize už dneska na prvoligový fotbal nemá. Teď už jsme sdíleli práva na katarské mistrovství světa ve fotbale.
Nalijme si čistého vína, bez reformy financování takto komfortní pokrývání špičkových sportovních eventů pravděpodobně do budoucna v televizi bude problematické.