Novým generálním ředitelem České televize byl zvolen ředitel brněnského studia Jan Souček

Nahrávám video

Novým generálním ředitelem České televize byl ve třetím kole zvolen ředitel brněnského studia ČT Jan Souček. S jedenácti získanými hlasy porazil dosavadního šéfa ČT Petra Dvořáka. Výsledky vyhlásil předseda volební komise Ladislav Mrklas. Souček se funkce ujme 1. října, kdy Dvořákovi vyprší druhé funkční období. Mandát je šestiletý. Veřejnoprávní televize hospodaří zhruba se sedmimiliardovým rozpočtem.

Už v prvním kole volby vypadli krizový manažer Pavel Hřídel, kreativní producent ČT Jan Štern a bývalý šéf Primy Martin Konrád. 

Souček by chtěl po nástupu do funkce začít pracovat na vytvoření veřejnoprávní digitální zpravodajské platformy, na které by se podílela ČT, Český rozhlas a Česká tisková kancelář. Mohla by vzniknout v roce 2025. Platforma podle něj vznikne i bez účasti dalších veřejnoprávních firem.

„Je celá řada úkolů, které nevznikly tím, že je televize doteď dělala špatně, ale technologický vývoj i události, které jdou kolem nás, mění požadavky toho, co společnost dneska od médií veřejné služby čeká. A to je mimo jiné ta digitální agenda,“ řekl novinářům po svém zvolení.

Nahrávám video

Mezi Součkovy první kroky bude podle jeho slov patřit i diskuze o rozpočtu České televize na příští rok. „A ještě před 1. říjnem bych velmi rád vstoupil do diskuze s týmem, který na ministerstvu kultury připravuje velkou novelu zákona o České televizi, protože bez ohledu na to, že mandát začíná až v říjnu, obsah té novely bude ovlivňovat činnost ČT na dlouhá léta dopředu. Takže do toho se vrhnu už letos o prázdninách, pokud zástupci ministerstva kultury budou souhlasit,“ uvedl.  

ČT podle něj stojí před potřebou vyřešení financování, ale není přesvědčený o tom, že potřebuje jen více peněz na výrobu obsahu, ale měla by vyřešit efektivitu činností a zvážit jejich případný outsourcing.

Zmínil i přerozdělení agendy v regionálním zpravodajství. „Rád bych rychle dosáhl přerozdělení agendy mezi jednotlivými mutacemi regionálního zpravodajství České televize – týká se to především Svitavska, Žďárska, Třebíčska, protože to jsou oblasti, které i historicky mají mnohem blíž k moravským krajům a dnešní zařazení do regionálních mutací odbavovaných z Hradce, z Ústí nebo Plzně mi přijdou nelogické,“ uvedl krátce po zvolení Souček.

V rámci organizační struktury Souček také počítá s redukcí první úrovně managementu o dvacet procent. Personální otázky chce řešit ještě před nástupem do funkce. Chce také nastartovat novou úroveň komunikace nejen uvnitř televize, ale i s radou a s politickou reprezentací.

Jedním z prvních kroků má podle něj být zjištění detailů o chystané smlouvě ČT s on-line platformou Voyo o prodeji jejího chystaného obsahu. Podle Součka informace o chystané smlouvě nezazněla na žádné z porad programové rady.

Vystudoval právnickou fakultu Masarykovy univerzity (1997), poté dva roky působil i jako advokátní koncipient, většinu kariéry ale spojil s médii.

V roce 1994 začínal v TV Nova, poté mezi roky 1994 a 1997 pracoval jako redaktor a moderátor brněnského Rádia Krokodýl. Má zkušenosti i z Českého rozhlasu, a to jako vedoucí brněnské redakce zpravodajství a publicistiky (1999 až 2002) a editor zpravodajství (2012 až 2014).

V letech 2002 až 2007 pracoval v PR agenturách New Deal Communications (patřila později odsouzenému Marku Dalíkovi) a Transparent Communications.

V České televizi začínal jako moderátor Dobrého rána v Brna (2005 až 2014), mezi roky 2007 a 2012 byl také šéfdramaturgem brněnského Centra zábavné tvorby. Od roku 2014 působí jako ředitel brněnského studia ČT.

Jan Souček
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Petr Dvořák serveru Marketing & Media po pro něho neúspěšné volbě řekl, že radní ovlivnil „manipulativní článek“ o vznikající dohodě ČT a platformy Voyo, který vyšel dva dny před zasedáním Rady ČT na webu Info.cz.

„Jsem přesvědčený o tom, že to byla cílená manipulace. Nevím, kdo si ho objednal, ale to, jak byl formulovaný, jakým způsobem tam byla prezentovaná fakta a jak tam některá fakta nezazněla, mě utvrzuje v tom, že ten článek nevznikl jen tak. Dnes se tu tak řešila spolupráce, která ještě není realizovaná. Bavili jsme se o nějakém obchodním záměru, který se naše právní oddělení snažilo prozkoumat, jestli k němu vůbec přistoupíme. Za mě to celé mělo sloužit k tomu, aby došlo k diskreditaci,“ řekl serveru.

Info.cz v pondělí napsalo, že podle návrhu smlouvy, kterou má k dispozici, by Česká televize měla Nově kompletně otevřít dveře do své výrobní kuchyně a na oplátku inkasovat stovky milionů korun ročně.

Souček má rovněž v plánu odstranit některé duplicitně vytvářené pořady nebo prosadit větší zastoupení zahraniční tvorby v hlavním vysílacím čase. Celkový podíl české a zahraniční tvorby měnit nehodlá. Rád by zahájil debatu o tom, zda ČT v době úspor musí nakupovat drahá sportovní práva na úkor vlastní tvorby. V regionech chce změnit kompetence jednotlivých studií.

Podle mediálního odborníka Jana Potůčka je výsledek volby velkým překvapením. „Finálová dvojice se dala předpokládat, Petr Dvořák i Jan Souček měli o poznání kvalitnější projekty i projev před Radou ČT než zbytek finalistů. Myslím si, že nakonec u radních převládl názor, že po dvanácti letech by byla vhodná změna. Očekával jsem spíše pat a opakování volby letos na podzim,“ řekl Potůček.

Do výběrového řízení přišlo původně třináct přihlášek, ale pět z nich nesplnilo náležitosti a rada je hned vyřadila, další tři neprošly prvním kolem výběru minulý měsíc.

Rozpočet České televize se v posledních letech pohyboval těsně pod sedmi miliardami korun ročně, loni to bylo 7,17 miliardy a pro letošní rok byl schválen vyrovnaný rozpočet 7,386 miliardy korun. Základem hospodaření ČT jsou koncesionářské poplatky ve výši 135 korun měsíčně. V roce 2021 zaměstnávala Česká televize téměř tři tisíce lidí, na podobné úrovni se počet zaměstnanců pohybuje posledních deset let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Resort financí požaduje přepracování zákona o veřejnoprávních médiích

Ministerstvo financí (MF) požaduje přepracování návrhu zákona o médiích veřejné služby, který připravilo ministerstvo kultury. Současné znění návrhu má velké nedostatky a vytváří mnoho nových problémů, uvedlo MF v připomínkách, které k zákonu vzneslo. Upozornilo také, že návrh neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly dostávat peníze.
před 10 mminutami

VideoPutin rozumí jedině síle, řekl Benda. Macinka doufá ve větší zapojení USA

„(Ruský vládce Vladimir) Putin rozumí jedině síle. Pokud nebude zahnán do kouta, tak nebude jednat. Proto se nejspíš (americký prezident Donald) Trump momentálně soustředí na jiné konflikty než na válku na Ukrajině. (...) Evropa nemá tak cynické vyjednavače, aby zvládala tato jednání ve stylu perského tržiště s notoricky lhajícím Putinem,“ sdělil v Událostech, komentářích člen sněmovního zahraničního výboru Marek Benda (ODS). „Nemyslím si, že je v dohledné době možné, že by Putin mohl být někam zatlačen. Pokud bude válka v současném stavu pokračovat, tak se zahnání do kouta nedočkáme. Doufám ve větší zapojení Američanů do jednání,“ řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Hosté dále probrali nového náčelníka generálního štábu a stav NATO. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

VideoHoráček z kauzy Bulovka navzdory zákazu dál vede firmy, zjistili Reportéři ČT

Podnikatel Tomáš Horáček byl klíčovou postavou kauzy kolem nemocnice Bulovka. Přiznal se ke korupci a policii pomohl rozkrýt další případy. Díky tomu od soudu odešel s mírnějším trestem – musel zaplatit pětimilionovou pokutu, pravděpodobně ale unikl mnohaletému vězení. Soud mu na základě dohody se státním zástupcem zároveň zakázal na sedm let řídit firmy. Reportéři ČT ale získali svědectví a dokumenty, podle nichž toto omezení obchází a v některých společnostech nadále rozhoduje.
před 1 hhodinou

Do Prahy dorazí izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar

Do Česka v úterý přicestuje izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Hlavní program čeká ministra ve středu, kdy bude v Praze jednat nejprve s šéfem české diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé) a následně i s prezidentem Petrem Pavlem.
05:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHlaváč a Zůna se můžou dostat do sporu, ministra vystřídají, tuší Černochová

Generálporučík Miroslav Hlaváč, který má nahradit dosluhujícího náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehku, je nejlepší a nejlogičtější volbou, soudí exministryně obrany Jana Černochová (ODS). Za jeho výhodu považuje, že se věnoval personálu. Pro Hlaváče na vládě nehlasoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), Černochová si tak myslí, že se mohou v budoucnu dostat do konfliktu. Zůnu však vnímá jako slabého ministra. „Je otázka času, kdy bude vystřídán,“ sdělila v Interview ČT24, které moderoval Jiří Václavek. Hovořila také o vlastním sporu s Řehkou nebo o výdajích na obranu.
před 3 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 3 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 13 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...