Novým generálním ředitelem České televize byl zvolen ředitel brněnského studia Jan Souček

Nahrávám video
Události: Nový generální ředitel ČT
Zdroj: ČT24

Novým generálním ředitelem České televize byl ve třetím kole zvolen ředitel brněnského studia ČT Jan Souček. S jedenácti získanými hlasy porazil dosavadního šéfa ČT Petra Dvořáka. Výsledky vyhlásil předseda volební komise Ladislav Mrklas. Souček se funkce ujme 1. října, kdy Dvořákovi vyprší druhé funkční období. Mandát je šestiletý. Veřejnoprávní televize hospodaří zhruba se sedmimiliardovým rozpočtem.

Už v prvním kole volby vypadli krizový manažer Pavel Hřídel, kreativní producent ČT Jan Štern a bývalý šéf Primy Martin Konrád. 

Souček by chtěl po nástupu do funkce začít pracovat na vytvoření veřejnoprávní digitální zpravodajské platformy, na které by se podílela ČT, Český rozhlas a Česká tisková kancelář. Mohla by vzniknout v roce 2025. Platforma podle něj vznikne i bez účasti dalších veřejnoprávních firem.

„Je celá řada úkolů, které nevznikly tím, že je televize doteď dělala špatně, ale technologický vývoj i události, které jdou kolem nás, mění požadavky toho, co společnost dneska od médií veřejné služby čeká. A to je mimo jiné ta digitální agenda,“ řekl novinářům po svém zvolení.

Nahrávám video
Novým generálním ředitelem ČT bude Jan Souček
Zdroj: ČT24

Mezi Součkovy první kroky bude podle jeho slov patřit i diskuze o rozpočtu České televize na příští rok. „A ještě před 1. říjnem bych velmi rád vstoupil do diskuze s týmem, který na ministerstvu kultury připravuje velkou novelu zákona o České televizi, protože bez ohledu na to, že mandát začíná až v říjnu, obsah té novely bude ovlivňovat činnost ČT na dlouhá léta dopředu. Takže do toho se vrhnu už letos o prázdninách, pokud zástupci ministerstva kultury budou souhlasit,“ uvedl.  

ČT podle něj stojí před potřebou vyřešení financování, ale není přesvědčený o tom, že potřebuje jen více peněz na výrobu obsahu, ale měla by vyřešit efektivitu činností a zvážit jejich případný outsourcing.

Zmínil i přerozdělení agendy v regionálním zpravodajství. „Rád bych rychle dosáhl přerozdělení agendy mezi jednotlivými mutacemi regionálního zpravodajství České televize – týká se to především Svitavska, Žďárska, Třebíčska, protože to jsou oblasti, které i historicky mají mnohem blíž k moravským krajům a dnešní zařazení do regionálních mutací odbavovaných z Hradce, z Ústí nebo Plzně mi přijdou nelogické,“ uvedl krátce po zvolení Souček.

V rámci organizační struktury Souček také počítá s redukcí první úrovně managementu o dvacet procent. Personální otázky chce řešit ještě před nástupem do funkce. Chce také nastartovat novou úroveň komunikace nejen uvnitř televize, ale i s radou a s politickou reprezentací.

Jedním z prvních kroků má podle něj být zjištění detailů o chystané smlouvě ČT s on-line platformou Voyo o prodeji jejího chystaného obsahu. Podle Součka informace o chystané smlouvě nezazněla na žádné z porad programové rady.

Vystudoval právnickou fakultu Masarykovy univerzity (1997), poté dva roky působil i jako advokátní koncipient, většinu kariéry ale spojil s médii.

V roce 1994 začínal v TV Nova, poté mezi roky 1994 a 1997 pracoval jako redaktor a moderátor brněnského Rádia Krokodýl. Má zkušenosti i z Českého rozhlasu, a to jako vedoucí brněnské redakce zpravodajství a publicistiky (1999 až 2002) a editor zpravodajství (2012 až 2014).

V letech 2002 až 2007 pracoval v PR agenturách New Deal Communications (patřila později odsouzenému Marku Dalíkovi) a Transparent Communications.

V České televizi začínal jako moderátor Dobrého rána v Brna (2005 až 2014), mezi roky 2007 a 2012 byl také šéfdramaturgem brněnského Centra zábavné tvorby. Od roku 2014 působí jako ředitel brněnského studia ČT.

Jan Souček
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Petr Dvořák serveru Marketing & Media po pro něho neúspěšné volbě řekl, že radní ovlivnil „manipulativní článek“ o vznikající dohodě ČT a platformy Voyo, který vyšel dva dny před zasedáním Rady ČT na webu Info.cz.

„Jsem přesvědčený o tom, že to byla cílená manipulace. Nevím, kdo si ho objednal, ale to, jak byl formulovaný, jakým způsobem tam byla prezentovaná fakta a jak tam některá fakta nezazněla, mě utvrzuje v tom, že ten článek nevznikl jen tak. Dnes se tu tak řešila spolupráce, která ještě není realizovaná. Bavili jsme se o nějakém obchodním záměru, který se naše právní oddělení snažilo prozkoumat, jestli k němu vůbec přistoupíme. Za mě to celé mělo sloužit k tomu, aby došlo k diskreditaci,“ řekl serveru.

Info.cz v pondělí napsalo, že podle návrhu smlouvy, kterou má k dispozici, by Česká televize měla Nově kompletně otevřít dveře do své výrobní kuchyně a na oplátku inkasovat stovky milionů korun ročně.

Souček má rovněž v plánu odstranit některé duplicitně vytvářené pořady nebo prosadit větší zastoupení zahraniční tvorby v hlavním vysílacím čase. Celkový podíl české a zahraniční tvorby měnit nehodlá. Rád by zahájil debatu o tom, zda ČT v době úspor musí nakupovat drahá sportovní práva na úkor vlastní tvorby. V regionech chce změnit kompetence jednotlivých studií.

Podle mediálního odborníka Jana Potůčka je výsledek volby velkým překvapením. „Finálová dvojice se dala předpokládat, Petr Dvořák i Jan Souček měli o poznání kvalitnější projekty i projev před Radou ČT než zbytek finalistů. Myslím si, že nakonec u radních převládl názor, že po dvanácti letech by byla vhodná změna. Očekával jsem spíše pat a opakování volby letos na podzim,“ řekl Potůček.

Do výběrového řízení přišlo původně třináct přihlášek, ale pět z nich nesplnilo náležitosti a rada je hned vyřadila, další tři neprošly prvním kolem výběru minulý měsíc.

Rozpočet České televize se v posledních letech pohyboval těsně pod sedmi miliardami korun ročně, loni to bylo 7,17 miliardy a pro letošní rok byl schválen vyrovnaný rozpočet 7,386 miliardy korun. Základem hospodaření ČT jsou koncesionářské poplatky ve výši 135 korun měsíčně. V roce 2021 zaměstnávala Česká televize téměř tři tisíce lidí, na podobné úrovni se počet zaměstnanců pohybuje posledních deset let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...