Poslanci si v devadesátých letech většinou mysleli, že je Česká televize jejich. Často o ní nevědí nic ani dnes, myslí si první generální ředitel ČT Ivo Mathé. Původně producent a později kancléř prezidenta Havla volá po zvednutí televizního poplatku, jehož současnou výši označuje za směšnou. „Za pět korun denně dostává divák hodně,“ vysvětluje Mathé, který v podcastu Background ČT24 popisuje i to, jak měl šest dnů na spuštění České televize.
Kdyby byli poslanci féroví, televizní poplatek dávno zvednou, říká první ředitel ČT Mathé
Do Československé televize Ivo Mathé nastoupil na začátku 70. let ještě jako student Vysoké školy ekonomické. S produkcí pomáhal i poté, co se dostal na FAMU, po konci studií se tak už stal vedoucím produkčního štábu. „Hned druhý den po státních zkouškách,“ vzpomíná Mathé, který si prostředí televize v 70. letech oživil při sledování seriálu Volha. „Měl jsem možnost to vidět dopředu. Celá řada věcí je tam zjednodušená, ale v jádru je to někdy pravdivé,“ míní.
Mathé později produkci v televizi vedl a jako její vedoucí byl na Kavčích horách i v hektických revolučních dnech. „Šlo to rychle. Šéfové zdrhali všichni, někteří dokonce hned. Někdo tady viděl i týmy estébáků a milicionáře,“ vybavuje si, jak vláda Ladislava Adamce stihla na konci listopadu 1989 jmenovat nového ústředního ředitele. „Ten v lednu odstoupil a na krátkou dobu nastoupil slavný dokumentarista Jindřich Fairaizl,“ vzpomíná Mathé. Fairaizla pak vystřídal Jiří Kantůrek, který Československou televizi řídil až do jejího zániku v souvislosti s rozpadem federace.
Mathé, který mezitím začal šéfovat produkci uměleckých pořadů, od Kantůrka spolu s dalšími lidmi dostal za úkol připravit reorganizaci celé instituce. Plán nakonec použili, ale už v České televizi, která začala fungovat v lednu 1992. Na její spuštění měl přitom Mathé, v prosinci 1991 čerstvě zvolený první generální ředitel, jen šest pracovních dnů. „Za tu dobu jsme nastartovali televizi s vlastním logem, organizační strukturou a převedenými majetky a zaměstnanci,“ popisuje.
Politické i ekonomické tlaky
Právě počty zaměstnanců musela Česká televize hodně omezovat, podle Mathého odcházeli režiséři i další tvůrčí pracovníci. „Někteří mi to nezapomněli dodnes,“ podotýká ředitel, který škrtal i plošně. „To, co by měla udělat vláda na ministerstvech – pět procent na každém, ať se každý zařídí,“ vysvětluje Mathé, jenž se v začátcích snažil učit od ředitelů veřejnoprávních televizí ze Skandinávie. „Od švédského nebo norského, ke kterým jsem měl blíž než ke generálnímu řediteli BBC.“
Ze zahraničí se Česko inspirovalo i při psaní mediálních zákonů upravujících chod veřejnoprávních médií. Právě pojem veřejnoprávní, přejatý z Německa, Mathé nenávidí, i když ho sám dříve používal. „Politiky to svádí k tomu, aby posuzovali, jestli je něco málo nebo více veřejnoprávní. Správný překlad je public service broadcasting,“ naráží na britský pojem vysílání veřejné služby.
I v Británii, kde BBC loni oslavila 100 let existence, se ale podle Mathého snaží televizi ovlivnit politici. S jejich tlakem se setkal také on, přestože aktivnější jsou podle něj spíše lobbisté. „Lidé, kteří se tváří jako zcela nezávislí, ale přitom se ukazuje, jaké mají záměry. Často nejsou politickystranické, ale vysloveně ekonomické,“ vysvětluje s tím, že porevoluční televize čelila rovněž vnitřním pokusům o ovládnutí od bývalých komunistů. „Než je Jiří Kantůrek vytlačil, tak s tím měl vekou práci.“
Mediální rady by podle Mathého měl volit jen Senát
Politici mají na chod České televize zásadní vliv, rozhodují totiž o složení Rady ČT nebo určují výši koncesionářského poplatku. „V devadesátých letech měli naprosto zkreslené představy. Většinou si mysleli, že ČT je jejich a že ji mají přes Radu řídit,“ říká Mathé s dovětkem, že ČT tehdy stále považovali za státní instituci. „Často ale o ní nevědí nic ani dnes,“ doplňuje. Cení si naopak postoje veřejnosti, která má podle něj zájem na televizi nezávislé na státu. „První projev občanské vůle byl při takzvané televizní revoluci v roce 2001, kdy se občané shromáždili za účelem ochrany ČT.“
Mathé už tehdy na Kavčích horách nebyl, v roce 1998 totiž jako generální ředitel skončil a mezi lety 1999 a 2003 vedl prezidentskou kancelář Václava Havla. Mezitím učil na FAMU, v letech 2005 až 2013 vedl s přestávkou jako rektor celou Akademii múzických umění v Praze. K České televizi se ovšem stále pravidelně vyjadřuje, v roce 2010 například o jejím zpravodajství mluvil jako o zkratkovitém a plytkém. „Pořád jsem si na to nezvykl, ale čtyřiadvacítka má velkou šanci to vyrovnat. Jsou zprávy, které bych nezařadil, ale to je můj pohled, každý editor má jiný přístup,“ míní.
Pozorně sleduje i probíhající volbu příštího generálního ředitele ČT, která je na programu 7. června. Za jeho největší úkol považuje přinutit politiky zvýšit poplatek, jenž od roku 2008 činí 135 korun měsíčně.
„Když si to vydělíte třiceti dny, tak každý divák dostává za pět korun denně hodně. Kdyby byli poslanci féroví, tak už to dávno zvednou,“ myslí si a poukazuje na návrhy, aby výši poplatku spoluurčovala jako v Německu speciální komise nebo aby se automaticky zvedal v případě vyšší inflace. Mathé kritizuje také poslanci nedávno schválenou mediální novelu upravující volbu radních ČT a Českého rozhlasu. „Já bych svěřil volbu všech rad jen Senátu,“ uzavírá.
Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.