Radní České televize (ČT) vyzvali končícího šéfa Petra Dvořáka k předložení chystaných smluv nad jeden milion korun dozorčí komisi. Ta má zároveň monitorovat předání funkce nově zvolenému generálnímu řediteli Janu Součkovi. Vyplývá to z aktuálního jednání rady. Podle Dvořáka je její rozhodnutí nezákonné. Ve funkci končí 30. září.
Radní ČT vyzvali Dvořáka, aby předložil všechny chystané smlouvy nad milion korun
Rada vyzvala Dvořáka, aby bezodkladně předložil dozorčí komisi návrhy smluv, které má v úmyslu uzavřít do konce svého funkčního období. Podle předkladatele návrhu, radního Ladislava Mrklase, rada nechce omezovat pravomoc ředitele, ale chce být informována o jeho krocích.
Podle Dvořáka však usnesení neodpovídá kompetencím rady a není v souladu se zákonem o ČT a zákonem o zadávání veřejných zakázek. Podotkl, že jako statutární orgán ČT musí jednat s péčí řádného hospodáře a ručí svým majetkem, na rozdíl od radních.
Za posledních pět měsíců uzavřela ČT okolo 14 tisíc smluv a v současné době podle něj čeká 20 až 30 položek na schválení. Z chystaných smluv zmínil Dvořák tu o prodloužení vysílacích práv na StarDance nebo prodloužení výroby pořadu Kluci v akci.
Rada zároveň pověřila dozorčí komisi, ať prověří smlouvu na kontinuální obsahovou analýzu zpravodajství, publicistiky a debat pro roky 2024 až 2028 se společností Media Tenor. Podle serveru Kverulant.org uzavření smlouvy předcházelo „zfixlované“ výběrové řízení. Dvořák informace portálu označil za lživé. Zakázku šetří také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Plný bonus pro Dvořáka a upozornění pro poslance
Dvořák dostane za loňský rok bonus v plné výši 2,4 milionu korun. Radní ČT neodhlasovali jeho snížení na 94,81 procenta, které by odpovídalo splnění jednotlivých hodnotících kritérií. Pokud rada neschválí snížení bonusu, náleží řediteli odměna v plné výši.
V hodnocení mají váhu 70 procent výkonové ukazatele, jako je dodržování rozpočtu nebo minimální zůstatek na účtech, 30 procent je hodnocení od radních. Zatímco výkonovou složku Dvořák splnil na 100 procent, v hodnocení radních uspěl na 82,7 procenta.
Rada chce také znovu upozornit poslance, že pokud ještě letos nezmění výši koncesionářského poplatku, bude ČT již v příštím roce omezovat výrobu, vysílání a propouštět zaměstnance. To povede k omezení veřejné služby. Poplatek 135 korun měsíčně se nezvyšoval od roku 2008.
Rada nyní projednávala výroční zprávu o hospodaření ČT za rok 2022. Podle finančního ředitele Davida Břinčila televize loni udržela hospodaření v mantinelech rozpočtu, který počítal s příjmy a výdaji 7,17 miliardy korun, a to i přes inflaci přesahující 15 procent a skokový růst cen energií. Snížila výdaje o 216 milionů a zachovala zůstatek na účtech na úrovni 1,9 miliardy, tedy o miliardu výše, než byla minimální hranice schválená radou. Zároveň získala část prostředků z odpočtu DPH z minulých let ve výši 420 milionů korun.
Česká televize v minulosti navrhovala minimální zvýšení poplatku o 15 korun měsíčně a zároveň změnu definice toho, kdo má být plátcem poplatku. Ten by se už neměl hradit za televizní nebo rozhlasový přijímač, ale plátcem by měl být ten, kdo veřejnou službu využívá, tedy i uživatelé různých internetových platforem. Zároveň by měl být zachován princip platby za domácnost. Změnit by se měl i výpočet poplatku u právnických osob.
Nová definice poplatníka by podle Dvořáka znamenala zvýšení počtu platících subjektů o 300 až 350 tisíc. Spolu s vyšším poplatkem a novým způsobem výpočtu platby u firem by to znamenalo pro ČT téměř dvě miliardy korun ročně, v případě zvýšení poplatku o 45 korun by byl roční přínos 3,5 miliardy. Proti navyšování rozpočtu ČT jsou zástupci komerčních televizí, podle kterých by to znamenalo nerovnováhu na trhu.
